Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1743.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Czech, Hillebrand, Taub und Genossen
über die Errichtung von Hilfsschulen.
Gezetz
vom ................................................................... 1921
über Hilfsschulen.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die Hilfsschulen sind selbständige öffentliche Schuleinrichtungen.
§ 2.
Der Aufwand für die Errichtung und Erhaltung, der Hilfsschulen wird vom Staate getragen.
§ 3.
In der ganzen Republik ist alljährlich eine Zählung der schwachbefähigten Kinder vorzunehmen. In jener Schulgemeinde, in der auf Grund dieser Zählung die Zahl der schwachbefähigten Kinder im Alter von 6—16 Jahren wenigstens 10 beträgt, wird eine Hilfsschule der betreffenden Nation errichtet. Wird die vorangeführte Zahl der schwachbefähigten Kinder in einer Gemeinde nicht erreicht, weisen aber nahegelegene Gemeinden ebenfalls solche Kinder der gleichen Nation in einer Zahl auf, sodaß diese Gemeinden zusammen wenigstens 10 schwachbefähigte Kinder derselben Nation haben, so wird für diese Gemeinden gemeinsam eine Hilfsschule errichtet. In jedem Kreise muß wenigstens eine Hilfsschule bestehen, die mit einem Internat verbunden sein muß.
In jenem Kreise, in dem die nationale Minderheit 20% beträgt, hat diese ebenfalls. Anspruch auf eine Kreishilfsschule.
Die Kreishilfsschulen der nationalen Minderheit sind auch berechtigt, schwachsinnige Kinder aus solchen Kreisen aufzunehmen, wo für die nationale Minorität eine Kreishilfsschule nicht besteht.
§ 4.
Der Hilfsschule sind alle bildungsfähigen schwachbefähigten (schwachsinnigen) Kinder zuzuweisen. Die Hilfsschule ist für solche Kinder Pflichtschule.
Die Hilfsschulpflicht beginnt frühestens mit dem vollendeten 6. und endet spätestens mit dem vollendeten 16. Lebensjahre.
Die private Beschulung schwachbefähigter (schwachsinniger) Kinder darf nur durch. Lehrkräfte besorgt werden, die für den Unterricht schwachsinniger Kinder die Lehrbefähigung besitzen.
§ 5.
Die Aufnahme in die Hilfsschule erfolgt über Antrag der zuletzt besuchten Schule, der Eltern oder Erzieher, nach Beschluß der Schulbehörde auf Grund eines Berichtes der Hilfsschule über die gemachten Beobachtungen und vorgenommene Intelligenzprüfung eventuell noch eines Gutachtens des Hilfsschularztes.
Der Kreisschulrat und bis zu dessen Schaffung der Bezirksschulrat hat am Schluß jedes Schuljahres ein Verzeichnis aller jener Kinder vorzulegen, die das 1. und das 2. Schuljahr wiederholt haben und abermals zum Aufsteigen in das nächsthöhere Schuljahr für nicht reif erklärt wurden, der Kreisschulrat (Bezirksschulrat) ist verpflichtet, diese Kinder einelfachmännischen Prüfung durch die Direktion einer Hilfsschule zu unterziehen.
§ 6.
Zur Aufnahme sind die einheitlichen Aufnahms-, Begutachtungs- und Prüfungsbogen zu verwenden, aus deren Aufzeichnungen und späteren fortlaufenden Beobachtungen eine Schülerbeschreibung anzaifertigen ist, die vom Hilfsschulkinde über die Hilfsschulzeit hinaus auch im praktischen Leben durch Aufzeichnungen vervollständigt wird.
Bei der Umschulung eines Hilfsschulkindes wird es von der Schülerbeschreibung begleitet.
Die Schülerbeschreibungen dürfen nie in die Hände der Verwandten des Kindes kommen und sind nur für den Amtsgebrauch bestimmt.
§ 7.
Ausgeschlossen von der Aufnahme in die Hilfsschule sind:
a) blinde, taube und taubstumme Kinder;
b) epileptische Kinder, deren Anfälle den Unterricht stören;
c) schwer schwachsinnige Kinder, die durch den Hilfsschulunterricht nicht gefördert werden können;
d) stark schwachsinnige und schwerhörige Kinder;
e) Sittlich verwahrloste und häuslich vernachlässigte Kinder können von der Direktion der Hilfsschule über Beschluß des Lehrkörpers derselben ausgeschlossen werden, wenn ihr Verhalten in der Schule die ungestörte Fortführung des Unterrichtes beeinträchtigt oder ihr Einfluß auf die Mitschüler ein verderblicher ist.
§ 8.
Die Schülerzahl für eine einklassige Hilfsschule darf nicht mehr als 10, für die erste Klasse einer mehrstufigen Hilfsschule 10 bis höchstens 12. für die 2. Klasse 12 bis 15, für jede weitere Klasse höchstens 15 betragen.
Trennung der Geschlechter ist nie zu Gunsten der Mehrstufigkeit einer Hilfsschule durchzuführen.
§ 9.
Die Hilfsschulen stehen unter eigener fachmännischer Leitung, haben ein eigenes Gebäude mit Turnsaal, Spielplatz, Werkstätten, Baderäumen, Übungsfeldern und Gärten und haben eigene Lehrmittel, besondere Schulnachrichten, Entlassungszeugnisse, Kataloge und Klassenbücher.
§ 10.
Als Lehrer werden Lehrer (Lehrerinnen) nach den gesetzlichen Vorschriften, welche für die Stellenbesetzung an Bürgerschulen gelten, ernannt, welche das Lehrbefähigungszeugnis für den Unterricht schwachsinniger Kinder besitzen.
Direktor kann nur ein gut qualifizierter Lehrer (Lehrerin) einer Hilfsschule werden.
Zur Beaufsichtigung in der unterrichtsfreien Zeit und zur Aushilfe beim Unterrichte, besonders bei der Handarbeit, Werden Assistentinnen mit fachlicher Ausbildung für die Werkstättenarbeit, eventuell solche Werkmeister bestellt.
§ 11.
Die Rechte und Dienstbezüge der Hilfsschullehrer und Direktoren sind die gleichen wie die der Fachlehrer und Direktoren an Bürgerschulen.
Die Funktionszulage für Leiter einklassiger Hilfsschulen beträgt 1200 Ke und steigert sich für jede Klasse um 200 Ke.
Zur Ausbildung von Hilfsschullehrkräften werden staatliche Kurse abgehalten.
§ 12.
Mit der Überwachung des Gesundheitszustandes der Schüler der Hilfsschule ist ein Amtsarzt zu betrauen. Hiebei sind jene Amtsärzte zu bevorzugen, die psychiatrische Schulung aurweisen.
§ 13.
Für die der Schulpflicht entwachsenden schwachbefähigten Jugendlichen sind in Verbindung mit der Hilfsschule Fortbildungsschulen, Fortbildungskurse zu errichten. Für den Personen und Sachaufwand gelten für Fortbildungsschuleinrichtungen für ehemalige Hilfsschüler alle Bestimmungen der Fortbildungsschulen für normale.
§ 14.
Für Schwerschwachsinnige werden teilweise Pflege und Erziehungsanstalten errichtet, teilweise humanitäre Privatanstalten durch den Staat unterstützt.
§ 15.
Soll die Hilfsschule zu einem vollen Erfolge führen, so muß sie von einer ausgebreiteten sozialen Fürsorge unterstützt werden, die teilweise durch den Staat, teils durch private Vereinigungen unter Beihilfe des Staates ausgeübt wird.
§ 16.
Die Inspektoren der Hilfsschulen müssen aus dem praktischen Hilfsschuldienste hervorgegangen sein.
Für jedes Land wird für jede Nationalität ein Hilfsschulinspektor ernannt.
In den zuständigen Schulbehörden haben die Hilfsschulen ihre eigene fachmännische Vertretung.
In formaler Beziehung beantragen wir die Zuweisung an den Schulausschuß.
Die Bedeckung, welche einen Aufwand von ca. 15 Millionen Ke betragen dürfte, ist durch Einhebung eines 5% Zuschlages zur Personaleinkommensteuer vom Einkommen über 50,000 Ke zu suchen.
Prag, am 1. März 1921.
Dr. Czech, Hillebrand, Taub,
Dietl, Dr. Holitscher, Blatny, Schweichhart, Schuster, Hausmann, Palme, Beutel, Leibl, Jokl, Čermak, Deutsch, Fischer R., Kirpal, Uhl, Roscher, Heeger, Häusler, Hirsch, Grünzner.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1743.
Návrh
poslanců Dra Czecha, Hillebranda, Tauba a soudruhů
na zřízení pomocných škol.
Zákon
ze dne ................................................................ 1921
o pomocných školách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pomocné školy, jsou samostatné veřejné školní ústavy.
§ 2.
Náklad na zřízení a vydržování pomocných škol nese stát.
§ 3.
V celé republice budiž každoročně provedeno sčítání méně nadaných dětí. V každé školní obci, v níž podle tohoto sčítání činí počet slabomyslných dětí ve stáří od 6 do 16 let nejméně 10, zřídí se pomocná škola pro dotyčnou národnost. Nedosáhne-li se shora uvedeného čísla méně nadaných dětí v jedné obci, mají-li však přilehlé obce rovněž takové děti, téže národnosti, v počtu takovém, že tyto obce dohromady mají nejméně 10 méně nadaných dětí téže národnosti, zřídí se pro tyto obce společně pomocná škola. V každém kraji musí býti nejméně jedna pomocná škola, jež musí býti spojena s internátem.
Národní menšina v kraji, v němž činí 20%, má nárok rovněž na krajskou pomocnou školu.
Krajské pomocné školy národních menšin jsou také oprávněny přijímati slabomyslné děti z takových krajů, kde pro národní menšinu není krajské pomocné školy.
§ 4.
Pomocné škole buďtež přikázány všechny školení schopné, méně nadané (slabomyslné) děti. Pomocná škola jest pro takovéto děti školou povinnou.
Povinnost navštěvovati pomocnou: školu počíná nejdříve uplynutím 6. roku a končí nejpozději uplynutím 16. roku života.
Soukromé školení méně nadaných (slabomyslných) dětí smějí obstarávati jen učitelské síly, jež jsou způsobilé vyučovati slabomyslné děti.
§ 5.
Žáci přijímají se do pomocné školy na návrh školy, již naposled navštěvovali, rodičů nebo vychovatelů, na usnesení školních úřadů podle zprávy pomocné školy o vykonaných pozorováních, a zkoušce inteligence, případně ještě na dobrozdání lékaře pomocných škol.
Krajské školní radě a do jejího zřízení okresní školní radě budiž ke konci každého školního roku předkládán seznam všech dětí, které opakovaly první a druhý školní rok a opětovně nebyly uznány za způsobilé, aby postoupily do vyššího ročníku: krajská školní rada (okresní školní rada) jest povinna podrobili tyto děti odborné zkoušce ředitelstvím pomocné školy.
§ 6.
K. přijetí budiž použito jednotných listů přijímacích o dobrozdání a zkoušce, z jichž záznamů a pozdějších běžných pozorování budiž sestaven popis žáků, doplňovaný záznamy dítěte pomocné školy i po vychození pomocné školy, v praktickém životě.
Přestoupí-li dítě pomocné školy do jiné, provází je popis žáků. Popisy žáků nesmějí přijíti nikdy do rukou příbuzných dítěte a jsou určeny jen pro úřední potřebu.
§ 7.
Z přijetí do pomocné školy jsou vyloučeny;
a) děti slepé, hluché a hluchoněmé;
b) děti s padoucnicí, jichž záchvaty ruší vyučování;
c) děti těžce slabomyslné, jež vyučováním na pomocných školách nemohou se povznésti;
d) děti se silně slabým zrakem a silně nahluchlé;
e) děti mravně zpustlé a doma zanedbané mohou býti ředitelstvím pomocné školy po usnesení učitelského sboru vyloučeny, poškozovalo-li by jejich chování ve škole nerušený chod vyučování nebo byl-li by jejich vliv na spolužáky škodlivý.
§ 8.
Počet žáků na jednotřídní pomocné škole nesmí činiti více než 10, na první třídě několikatřídní pomocné školy 10 až nejvýše 12, pro druhou třídu 12 až 15, pro každou další třídu nejvýše 15.
Rozdělování žáků podle, pohlaví nebudiž nikdy prováděno proto, aby pomocné školy byly děleny na více tříd.
§ 9.
Pomocné školy jsou pod zvláštní odbornou správou, mají vlastní budovu, tělocvičnu, hříště, dílny, koupelny, cvičná pole a zahrady, mají vlastní učební pomůcky, zvláštní školní zprávy, vysvědčení na odchodnou, katalogy a třídní knihy.
§ 10.
Jako učitelé (učitelky) ustanovují se podle zákonných předpisů, platných pro obsazování míst na školách občanských ti, kdo mají vysvědčení o způsobilostí k vyučování slabomyslných dětí.
Ředitelem může býti jen dobře kvalifikovaný učitel (učitelka) pomocné školy.
K dohledu ve volné době a na výpomoc při vyučování, obzvláště při ručních pracích ustanovují se asistentky s odborným vzděláním pro prácí v dílnách, případně takoví mistři.
§ 11.
Učitelé a ředitelé pomocných škol mají rovná práva a služební požitky jako odborní učitelé o ředitelé škol občanských. Funkční přídavek pro správce jednotřídní pomocné školy činí 1200 Kč a stoupá pro každou třídu o 200 Kč.
Ke vzdělání výpomocných učitelských sil budou se konati státní kursy.
§ 12.
Dozorem nad zdravotním stavem žáků pomocné školy budiž pověřen úřední lékař. Při tom mají přednost oni úřední lékaři, kteří jsou školeni psychiatricky.
§ 13.
Pro mladistvé, méně nadané osoby, odrostlé školní povinnosti, buďtež zřízeny ve spojení s pomocnou školou pokračovací školy a pokračovací kursy. Pro osobní a věcný náklad platí na zařízení pokračovacích škol pro bývalé žáky pomocných škol všechna ustanovení pro pokračovací školy normální.
§ 14.
Pro těžce slabomyslné zřídí se jednak opatrovny a výchovny, jednak poskytnou se dobročinným a soukromým ústavům státní podpory.
§ 15.
Má-li pomocná škola míti úspěch, musí býti podporována rozvětvenou sociální péčí, vykonávanou částečně státem, částečně soukromými sdruženími za pomocí státu.
§ 16.
Inspektoři pomocných škol musejí vycházeti z praktické pomocné školní služby.
Pro každou zemi a každou národnost ustanovuje se jeden inspektor pomocných škol. V příslušných školních úřadech mají pomocné školy své vlastní odborné zastoupení.
Po stránce formální navrhujeme, aby věc byla přikázána výboru školskému.
Úhrada, která bude činiti asi náklad 15 milionů Kč, budiž získána vybíráním 5% ní přirážky k osobní dani z příjmu, přesahujícího 50.000 Kč.
V Praze dne 1. března 1921.
Dr. Czech, Hillebrand, Taub,
Dietl, Dr. Holitscher, Blatny, Schweichhart, Schuster, Hausmann, Palme, Beutel, Leibl, Jokl, Čermak, Deutsch, Fischer R., Kirpal, Uhl, Roscher, Heeger, Häusler, Hirsch, Grünzner.