Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1770.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 1651),

o státní investiční půjčce dopravní.

Rozpočtový výbor zabývaje se dne 9. března 1921 vládním návrhem zákona o státní investiční půjčce dopravní, přijal až na nepatrný dovětek k §u 4 vládní návrh beze změny po debatě povšechné i podrobné.

Při této příležitosti vysvětlili jménem vlády ministr železnic i ministr pošt a telegrafů různé pochybnosti, vyslovené během debaty a z prohlášení jejich jest patrno, že provádění různých zařízení bude se říditi postupně dle výnosu půjčky a dle stanoveného předem programu. To platí najmě o rozšíření sítě telefonní.

Ohledně programu staveb místních drah prohlašuje ministr železnic jménem vlády, že ministerstvo železnic ochotné chce vyhověti vyslovenému přání a předloží program včas se zřetelem na zákon o stavbě místních drah, který dne 27. června 1919 byl schválen a dnem 1. ledna 1921 vejde v účinnost.

Že stavba vozidel pohltí poměrně mnohem větší finanční podíl z této investiční půjčky jest samozřejmé.

Návrhem zákona, který rozpočtový výbor poslanecké sněmovně ku přijetí doporučuje. žádá vláda o zmocnění, aby zaříditi mohla veřejná upisování státní půjčky dopravní na úhradu investičních potřeb ministerstva pošt a telegrafů a ministerstva železnic.

Z rozpočtu pro rok 1921 je patrno, že provedeny býti mají stavby četných drah, hlavně na Slovensku nákladem vlastním a rozpočteno jest na stavbu těchto drah 254,000.000 Kč. Mimo té má býti v tomto roce prováděn velký stavební a investiční program schválený již zákonem z 30. března 1920.

Správa poštovní, dle investičního programu finančního zákona na rok 1921 vyžaduje na tento rok obnos ve výši 148,000.000 Kč; obě správy jak železniční, tčk i poštovní dohromady potřebují 2.127,045.000 Kč. Obnos ten v duchu zákona má býti opatřen úvěrovými operacemi.

Rozpočtový výbor jest přesvědčen, že půjčkami jak se navrhují, nebude vyvolán odpor v občanstvu, ba naopak, že všichni ti, kteří mají na vybudování našich dopravních prostředků zájem, učiní tak ochotně.

Opatření peněz jinakým způsobem se nedoporučuje a nevedlo by k žádoucímu cíli.

Ve smyslu navrženého zákona bude tedy účastník telefonních stanic a žadatel o nové telefonní přípojky povinen upsati na tuto investiční půjčku obnosy stanovené v § 4.

Dovětkem přijatém v rozpočtovém výboru dostává se určitých úlev všem oněm sociálním institucím a družstvům, které nepodléhají dle § 85 osobní dani z příjmu a budou tímto paragrafem upisovati dotyčné korporace polovinu obnosů, v § 4 předepsané.

Důvodová zpráva připojená k tomuto návrhu zákona určuje způsob, jakým si správa poštovní a telegrafní bude počínati oproti účastníkům telefonních stanic, t. zv. společenských i samostatných.

Účastníci budou upisovati dle intensity telefonního styku, jelikož správa poštovní a telegrafní dle této měří hospodářskou činnost a tím i finanční potenci toho kterého účastníka. Dle toho účastníci, mající více samostatných stanic v téže síti účastní se upisování částkami přiměřeně zvýšenými a zaplatí tolikrát 4000 Kč kolik mají stanic. Má-li na příkl. určitý podnik o hlavních stanic, upíše za každou hlavní stanici 20.000 Kč, dohromady tedy 100.000 Kč a mimo té, jsou-li připojeny stanice vedlejší, pro každou po 100.000 Kč bez progrese.

Pro telefonní účastníky vytčené v § 25 telefonního řádu, t. j. pro samosprávné úřady a podniky jimi spravované, stanovena jest snížená sazba ve výši 2000 Kč za samostatnou stanici a 1000 Kč za vedlejší a společenskou stanici bez progrese.

Účastníci a žadatelé, kteří se přihlásili ke styku meziměstskému, upíší nad to ještě 2000 Kč za každou hlavní stanici.

Na státní úřady a státní služební telefony se tato upisovací povinnost nevztahuje.

V § o ukládá se průmyslovým podnikům, uhelným dolům, skladištím a pod., aby upsali za každý vůz, který se na vlečce naloží, půjčku 100 Kč a to předem na základě obratu vozů za uplynulý rok.

Dle § 6 mají povinnost odesílatelé zásilek ve váze nejméně 5000 kg nebo při počítání dovozného za tuto váhu, nebo zásilek, pro něž je třeba vozů, ve lhůtě upisovací, t. j. do roku 1946 obnos ve výši 100 Kč upsati.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny nemůže uzavírati své zraky před důležitostí, o kterou běží. Jde o vyplnění značných mezer v našem dopravnictví a zájem celostátní toho žádá, aby se vše, co je nutné, stalo.

Program vytčený v zákoně ze dne 30. března 1920 je jasný a určitý, neboť vedle velkých staveb investičních na západě, bylo jím zajištěno 15 nových státních linií, které jednak připoutávají síť železniční Slovenska ku základně dopravní, jíž tvoří podél hranic moravských dráha severní a které jinak spojují roztříštěné zlomky tratí železničních na Slovensku v jednotlivou síť státních drah.

Jde tedy v prvé řadě o unifikaci zařízení státních a to na poli dopravním. Program z 30. března 1920 by nám pranic neprospěl, kdyby zůstat pouze na papíre. Dnešní doba jest dobou činů a jsme povinni, abychom zákon tak nesmírného hospodářského významu uvedli ve skutek.

Ministři financí, železnic, jakož i pošt jsou poslanecké sněmovně zodpovědni za provedení zákona investičního nejenom z 30. března 1920, nýbrž i za provedení finančního zákona ze 17. prosince 1920 č. 682 Sb. z. a n.

Rozpočtový výbor, těžce nese, že doposud děly se pouze přípravy a víc nic. Blíží se jaro, počátek stavební sezony a doposud nic se nevykonalo, ač zákon investiční jest téměř rok starý.

Ministerstvo financí bylo povinno opatřiti potřebné prostředky finanční, k čemuž jsme je přece již zákonem často opakovaným zmocnili.

Proč prodlévalo, nač čekalo?

Bylo si vědomo, že dalšími průtahy znemožní využíti příhodné doby roční ku pracím stavebním?

Jak zodpovídá, že svým otálením zamešká dobu příhodnou, v níž by se mohlo na velkém poli práce tak účinně čeliti nezaměstnanosti provedením díla pro stát a všechny vrstvy, hlavně pro lid dělný tak velevýznamného? Bude naší povinností zaměstnávati se letos ještě jinou skupinou staveb železničních, totiž stavbou drah vedlejších.

Rámcovým zákonem ze dne 27. června 1919 jsme zjednali základnu pro zajištění drah vedlejších (místních). Poněvadž zákon ten vstoupí dnem 1. ledna 1922 již v účinnost očekáváme, že vláda koncem r. 1921 nám předloží stavební program pro doplnění sítě železniční dráhami vedlejšími.

Po tomto zdůvodnění rozpočtový výbor navrhuje:

Slavná poslanecká sněmovno račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon

ze dne .............................................................. 1921

o státní investiční půjčce dopravní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby zařídila veřejné upisování státní půjčky dopravní na úhradu investičních potřeb ministerstva pošt a telegrafů a ministerstva železnic dle rozpočtu státních investic na rok 1921 (finanční zákon Československé republiky na rok 1921 ze dne 17. prosince 3920, čís. 682 Sb. z. a n.).

§ 2.

Tato půjčka bude splacena nejdéle do konce roku 1946. Vláda se zmocňuje, aby stanovila bližší podmínky upisovací a platební.

Půjčka tato jest osvobozena od daně důchodkové (rentové).

§ 3.

Osobám fysickým i nefysickýrn, používajícím zařízení v oboru pošt a telegrafů, jakož i správy drah státních i soukromých, může býti vládou uloženo, aby upsaly na tuto investiční půjčku v upisovací lhůtě částky dle následujících ustanovení.

§ 4.

Účastníci telefonních stanic společenských a vedlejších upíší 2.000 Kč jmenovité hodnoty za stanici, účastníci stanic samostatných upíší dle sazbové třídy (C, B, A) za stanici 4.000 Kč, pokud se týče 8.000 Kč nebo 12.000 Kč jmenovité hodnoty. Účastník mající více než jednu samostatnou stanici v téže síti, upíše za. každou jednotlivou stanici tolikrát 4.000 Kč, kolik má stanic. Účastníci telefonních stanic, uvedení v § 25. telefonního řádu ze dne 23. září 1916, ř. z. čís. 322, upíší za každou samostatnou stanici částku 2.000 Kč a za každou společenskou a vedlejší stanici 1.000 Kč jmenovité hodnoty.

Žadatelé za zřízení účastnických stanic upíší nejméně částky vytčené v předcházejícím odstavci. Poštovní správa se zmocňuje, aby při zřizování nových stanic přihlížela přednostně k úpisům žadatelů na tuto půjčku.

Účastníci a žadatelé, přihlásivší stanici ke styku meziměstskému, upíší nad to ještě 2.000 Kč jmenovité hodnoty za každou hlavní stanici. Účastníci uvedení v § 25. telefonního řádu upíší v těchto případech 1.000 Kč jmenovité hodnoty za každou hlavní stanici.

Na státní úřady a státní služební telefony se tato upisovací povinnost nevztahuje. Majitelé soukromých telefonů upíší za každou stanici, připojenou na státní síť telefonní, stejnou částku jako účastníci stanic státních. Sociální instituce, dělnické organisace a družstva, jímž přiznány jsou výhody daňové dle § 85 zákona o osobní dani z příjmu II. hlava upisují polovinu zde stanovených obnosů.

§ 5.

Průmyslovým podnikům, uhelným dolům, skladištím a pod. jež jsou spojeny vlečkami se železničními stanicemi, nákladišti a zastávkami státních i soukromých drah v oblasti republiky Československé, může býti uloženo, aby upsaly za každý vůz, který se na vlečce naloží, 100 Kč jmenovité hodnoty a aby částku dle počtu přistavených vozů na ně připadajících upsaly předem najednou na základě obratu vozů za uplynulý rok.

Při vlečkách, jež byly nebo budou během roku 1921 dopravě odevzdány, určí se povinná částka půjčky ve výši dvanáctinásobného průměrného počtu vozu na vlečce za jeden měsíc naložených.

Táž ustanovení platí i pro nájemce složišť a pod. a pro nakládky a vykládky vozů na širé trati.

§ 6.

Odesílatel zásilek ve váze nejméně 5.000 kg, nebo při počítání dovozného za tuto váhu. nebo zásilek, pro něž odsílatelé žádají přistavení vozu k výhradnému použití, jsou povinni za každou takovou vozovou zásilku, kterou v některé stanici, zastávce a nákladišti státních i soukromých drah v roce 1921 podají, ve lhůtě upisovací upsati a po uplynutí této lhůty se prokázati dluhopisem této půjčky v částce 100 Kč jmenovité hodnoty.

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí na majitele vleček a nájemce složišť, na něž se vztahuje ustanovení paragrafu předchozího.

§ 7.

Při vyvlastnění pozemku k účelům uvedeným v §§ 2. a 3. v zákoně ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. z. a čl. XLI roku 1881 uherského zákona, lze za odstoupení pozemku, vodních práv, výhradu služebností a jiných věcných práv, nebo jinaká omezení práv vlastnických k účelům železničním konati úplatu až do polovice výkupní ceny nebo renty v dluhopisech této půjčky ve jmenovité hodnotě.

§ 8.

Vláda se zmocňuje, aby vadia a kauce skládané z jakéhokoliv titulu jako záruky pro správu železných drah státních i soukromých, jakož i pro správu pošt a telegrafů, požadovala napříště až do poloviny v dluhopisech této půjčky.

Ustanovení toto netýká se dodávek, jež jsou vyhrazeny drobným živnostníkům.

Rovněž lze záruky za uvěřené dovozné, nájemné, vlečkové a jiné smlouvy skládati napříště až do poloviny toliko v dluhopisech této půjčky investiční, i učiní správa železných drah státních nebo soukromých příslušná opatření ve vlastním oboru působnosti.

Ustanovení tato nevztahují se na vadia a kauce složené dle platných předpisů v hotovosti.

§ 9.

Dluhopisů této půjčky smí se používati pouze jednou k účelům v §§ 4. až 7. uvedeným; správa pošt a telegrafů a správa železnic jest oprávněna vhodným kontrolním opatřením vyloučiti opětovné použití téhož dluhopisu.

§ 10.

Ministerstvu železnic přísluší stanoviti pro obor správy drah státních i soukromých úlevy nebo i osvobození od předcházejících ustanovení.

§ 11.

Oproti účastníkům, kteří by upisovací povinnosti dle § 4. ve lhůtě upisovací nedostáli, bude použito práva výpovědi vyhrazeného poštovní správě v § 31. telefonního řádu.

Žadatelé za zřízení stanic účastnických, kteří půjčky neupsali, budou ze záznamu škrtnuti.

Majitelům vleček, kteří nevyhoví upisovací povinnosti dle § 5. ve lhůtě upisovací anebo, pokud se týče majitelů nových vleček ve lhůtě jim zvlášť stanovené, muže býti železniční státní správou nebo správou dráhy soukromá příslušná smlouva vypovězena s okamžitou platností.

Nesplní-li odesílatel železničních zásilek podmínky dle § 6. odst. 1., nemá nároku na přijetí zásilky ku dopravě.

§ 12.

Vládě se ukládá, aby tento zákon, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedla.

V Praze dne 9. března 1921.

Předseda:

Bradáč, v. r.

Zpravodaj:

Buříval, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP