Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1783.
Návrh
poslance Dra. Lukavského a soudruhů
na zřízení zoologické zahrady v Praze.
Pěstování věd přírodních a vyučování jim na vyšším a nižším stupni neobejde se bez živého, snadno přístupného materiálu, jehož cena se zvýší, může-li býti umístěn dle možnosti v přirozeném prostředí.
To týká se i přírodnin nejobecnějších, které z pravidla přese všechno hojné a pravidelné se vyskytování ve volném životě pozorovateli se vymykají. Živé pak přírodniny cizích krajů, o jichž podobě, zvycích nás může poučiti jen litera, obraz, či praeparát, neb jen vyvolencům přístupné cestování, k pohodlnému studiu přiblížiti může jen vhodně upravené zajetí.
Ústavem pak, který tuto možnost nejdokonalejší měrou poskytuje, jest zoologická zahrada.
Zoologická zahrada není však jen pramenem vědeckého studia přírodopisného, a podporou organisovaných škol, zoologická zahrada jest nedostižným prostředkem volně vzdělávacím a zušlechťovacím pro nejširší vrstvy. Svou vysokou přitažlivostí dovede nepozorovaně i v laiku a přezírateli přírody vzbuditi zájem pro harmonii zákonů přírodních, pobádá k přemýšlení a odvádí tak od mnohých zbytečností životních. Po stránce umělecké dodává pak zoologická zahrada živé, jinak u nás nezaopatřitelné modely, čehož našemu umění, ve znázorňování zvířat (až na nepatrné výjimky) tak ubohému, v nejvyšší míře jest třeba. Ve všech kulturních střediskách jest na produkci umělecké znáti, je-li, či chybí-li zoologická zahrada v místě.
Nehledíce ani ku kulturnímu poslání, jest posléz zoologická zahrada v přirozeném rámci rostlinném a geologickém umístěna, pramenem ušlechtilého osvěžení denní prací unavených nervů obyvatele velkého města.
Jest tedy přirozené, že ani náš mladý stát nesmí dále mezi sousedy jediný zůstati bez této kulturní nutnosti a přední ozdoby. — Ježto zřízení řádné zoologické zahrady vyžaduje let, jest nejvýš načase, aby se alespoň s přípravami počalo ihned.
Příčiny, pro které dosud u nás ke zřízení zoologické zahrady nedošlo, byly ony, které u nás dusívaly každý kulturní rozmach.
Ani u nás nechybělo a nechybí odhodlaných a nadšených odborných pracovníků a příznivců podniku samého, ale smutné poměry politické a nedostatek porozumění finančně silných jednotlivců zavinily, že dosud v Praze zoologická zahrada založena nebyla. Padesátiletá zkušenost ukázala, že není u nás jednotlivce či korporace, kteří by tento životný podnik chtěli financovati, nebo snad mohli, že není u nás velkodušného dárce, který by aspoň pozemkem zrození se ústavu zajistil. Město Praha mělo před 11 roky dobrou vůli, k jejíž provedení pro různé příčiny nedošlo; správa země chovala se zdrženlivě a stát při své náladě, k nám nepřátelské, v úvahu brán býti nemohl.
A proto jest kulturní povinností našeho státu, aby sám chopil se realisace této nutné vzdělávací instituce a to ihned, aby nenalezla se — jak už několikráte hrozilo i za dob nepříznivých — naší metropole nedůstojná, vědecky i výchovně bezcenná, ba škodlivá náhražka v podobě barnumsky výdělečného, nízkým potřebám hovícího podniku.
Navrhují tudíž podepsaní: ministerstvo školstva národní osvěty se vyzývá, aby ihned zahájilo přípravné práce ke zřízení zoologické zahrady v Praze a zařadila příslušnou položku do rozpočtu pro rok 1922.
Návrh budiž přikázán ku projednání výboru kulturnímu.
Praze dne 9. března 1921.
Dr. Lukavský,
Dr. Matoušek, Petrovický, Purkyňová, Votruba, Veverka, Dr. Stránský, Špaček, Dr. Hajn, inž. Bečka, Bergman, Dr. Rašín, Dr. Kramář, Zavřel, Mašek, G. Navrátil, Dyk, inž. L. Novák, Kaderka, Sedláček, Myslivec.