Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1934.
Interpellation
der Abgeordneten Heeger, Jokl, Beutel, Grünzner und Genossen
an den Eisenbahnminister
wegen Herabsetzung der Preise für Arbeiter-Fahrkarten.
Die Staatsbahnverwaltung hat mit 1. Juni 1920 die Erhöhung der Fahrpreise im allgemeinen durchgeführt, dabei jedoch bezüglich der Arbeiterfahrkarten nicht jene Rücksicht walten lassen, wie das sonst immer der Fall war. Sie hat die Wochen-fahrkarten auf das doppelte erhöht und ausserdem verfügt, dass diese Begünstigungen nur jenen zu teil werden, deren Monatseinkommen den Betrag von. Kc 1.000 nicht übersteigt.
Über diese Verfügung haben die Abgeordneten Beutel, Grünzner, Hausmann, Pohl, Schweichhart, Schuster und Genossen am 18. Juni 1920 eine Interpellation eingebracht, in der verlangt wurde,
1. dass die Tarife für Arbeiterfahrkarten einer Revision zu unterziehen sind,
2. dass dahin zu wirken ist, dass dieselben auf den Stand der Tarife für 1919 herabgesetzt werden und
3. dass der begriff des Wortes ťArbeiterŤ dahin auszudehnen ist, dass nicht wie in der Verordnung vorgeschrieben, Kč 1.000, sondern Kč 1.600 die Grenze für die Begünstigungsklausel bildet.
Diese Interpellation hat der Herr Eisenbahnminister am 21. Oktober 1920 beantwortet und dabei darauf verwiesen, dass den aus Arbeitskreisen geäusserten Wünschen entsprochen würde.
In der Interpellationsbeantwortung heisst es dann wörtlich:
ťAller dieser Vorteile sind nicht nur Arbeiter teilhaft, deren Monatseinkommen den Betrag von Kč 1.000 nicht übersteigen, sondern Arbeiter überhaupt ohne Rücksicht auf die Höhe ihrer Löhne und Einkommen.Ť
Umso merkwürdiger erscheint es nun, dass politische Behörden, wie z. B. die Landesregierung Troppau und die Bezirkshauptmannschaft Neutitschein den einzelnen Betriebsinhabern Weisungen zukommen lassen, dass allen Arbeitern, deren Einkommen Kč 1.000 monatlich übersteigt, die Fahrbegünstigungen zu entziehen seien. Eine darauf, unter Hinweis auf die Antwort des Herrn Ministers, durchgeführte Intervention bei den in Betracht kommenden Behörden verlief resultatlos und wurde mit der ironischen Bemerkung abgetan, die Beantwortung der Interpellation gelte nur für das Parlament und die Abgeordneten, sei aber nicht richtunggebend für die öffentliche Amtsführung.
Weiters wurde der Arbeiterdeputation von diesen Amtsstellen mitgeteilt, dass sie sich strenge an eine Verordung halten, die im Feber 1921 herausgegeben wurde und die das Gegenteil von dem besagt, was der Herr Minister in seiner Beantwortung der Interpellation am 21. Oktober dem Parlamente, mithin der ganzen Öffentlichkeit, zur Kenntnis brachte.
Wir stellen daher die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister gewillt, der Sachverhalt aufzuklären und mitzuteilen, wie Verordnungenerlassen werden können, die sich im krassen Widerspruch zu den vom Herrn Minister dem Parlamente gegenüber gemachten Mitteilungen befinden.
2. Ist er geneigt zu veranlassen, dass diese Verordnung widerrufen wird und die Behörden angewiesen werden, im Sinne der Interpellationsbeantwortung vom 21. Oktober amtszuhandeln?
Prag, am 1. März 1921.
Heeger, Jokl, Beutel, Grünzner,
Čermak, Schäfer, Pohl, Hirsch, Schweichhart, R. Fischer, Schuster, Kaufmann, Kirpal, Uhl, Hausmann, Häusler, Dietl, Deutsch, Dr. Holitscher, Taub, Roscher.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1934.
Interpelace
poslanců Heegera, Jokla, Beutela, Grünznera a druhů,
ministru železnic,
aby se zlevnily dělnické jízdenky.
Správa státních drah všeobecně, zvýšila dnem 1. června 1920 jízdní ceny, při tom však nevzala zřetel na dělnické jízdenky, jak tomu vždycky bývalo. Týdenní jízdní lístky zvýšila dvojnásobně a mimo to nařídila, že tyto výhody platí jen pro ty, jichž měsíční příjem nepřesahuje 1000 Kč. O tomto naříz. podali poslanci Beutel, Grünzner, Hausmann, Pohl, Schweichhart, Schuster a druhové dne 18. června 1920 interpelaci, v níž žádali,
1. aby sazby dělnických jízdenek se podrobily revisi,
2. aby působilo se k snížení na sazby pro rok 1919 a
3. aby pojem slova ťdělníkŤ byl rozšířen tak, že hranicí pro výhody tvoří 1600 Kč, nikoliv 1000 Kč, jak předpisuje nařízení.
Na tuto interpelaci odpověděl pan ministr železnic dne 21. října 1920 odkazem, že se vyhoví přáním dělnických vrstev. V odpovědi stojí doslovně:
ťVšech těchto výhod účastní se nejen dělníci, jichž měsíční příjem nepřesahuje částku 1000 Kč, nýbrž dělníci vůbec bez ohledu na výši mzdy a příjmu.Ť
Tím tedy jest podivnější nyní, že politické úřady, jako na př. zemská vláda opavská a okresní politická správa novojičínská, jednotlivým majitelům závodů zasílají pokyny, že jízdní výhody mají se odejmouti všem dělníkům, jichž příjem převyšuje 1000 Kč měsíčně. Zakročení v této věci u zmíněných úřadů a poukaz na odpověď pana ministra neměly výsledku a byly odbyty ironickou poznámkou, že odpověď na interpelaci platí jen pro sněmovnu a poslance, není však směrodatná pro veřejné úřadování.
Dále tyto úřady sdělily zástupcům dělníků, že se přesně drží nařízení, které bylo vydáno v únoru 1921 a nařizuje opak toho, co pan ministr ve své odpovědí na interpelaci dne 21. října oznámil sněmovně a tím veřejnosti.
Tážeme se proto:
1. Jest pan ministr ochoten, podstatu věci vysvětliti a sděliti, jak mohou se vydati nařízení, příkře odporující sdělením pana ministra sněmovně?
2. Jest ochoten způsobiti, aby toto nařízení se odvolalo a aby úřady byly poukázány úřadovati ve smyslu odpovědi na interpelaci z 21. října?
V Praze dne 1. března 1921.
Heeger, Jokl, Beutel, Grünzner,
Čermak, Schäfer, Pohl, Hirsch, Schweichhart, R. Fischer, Schuster, Kaufmann, Kirpal, Uhl, Hausmann, Häusler, Dietl, Deutsch, Dr. Holitscher, Taub, Roscher.