Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1935.
Interpellation
der Abgeordneten Leibl, Schweichhart und Genossen
an den Ackerbaummister
betreffend die Handhabung des Kunstdüngergesetzes gegenüber den kleinen Hopfenbauern.
Aus den Kreisen der kleinen Hopfenbauen des Saazer, Auschaer und Daubaer Gebietes kommen zahlreiche Beschwerden über die Handhabung des Kunstdüngergesetztes gegenüber den kleinen Hopfen-bauern. Es handelt sich um die Tartsache, dass der kleine Hopfenproduzent, der nicht mehr als 8 ha Grund besitzt, nicht in der Lage ist, den ihm überwiesenen, Verhältnismassig teueren Kunstdünger vorteilhaft zu verwenden.
Zum Beweise dessen sei folgendes angeführt. Nehmen wir einen Hopfenkleinbauer mit 60 Schock Hopfen an. Für diese Menge hat er eine Kunstdüngerabgabe von K 35.— pro Schock zu leisten, das ist gleich K 2100.—. Hiezu kommen noch folgende. Posten: Arbeitslohn 1800 K, für Draht (120 kg à 11 K) 1320 K. Pachtzins 1000 K, Dünger 800 K, Pflücken und Trocknen 650 K, zusammen 7,670 K. Nun lässt es sich ohne weiteres vorstellen, dass diese enorm hohen Unkosten dem Erlös eines normalen Ertrages nicht entsprechen. Insbesonders kommt als überflüssige Belastung die Kunstdüngerabgabe und der Bezug des Düngers selbst in Betracht. Für die kleinen Hopfenbauern ist die Beschaffung von Kunstdünger keine entscheidende Frage. Sie können den Ihnen zugewiesenen Dünger nicht so verwerten wie die grossen Besitzer, die genügend Ackergrund haben, um den Kunstdünger dortselbst mit Vorteil verwenden zu können. Im Interesse der Hopfenkleinbauern wäre es angezeigt, dass bis 26 Schock Hopfen keine Abgabe eingehoben würde, von 26 bis 70 Schock nur K 10 und von 71 bis 100 Schock K 20 und erst für über 100 Schock 35 K bezahlt werden sollten, da ansonsten die Lage der kleinen Hopfenproduzenten eine unhaltbare wird und sie gezwungen wären, zu Gunsten der grossen Hopfenbauer den Anbau einzustellen.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Ackerbauminister, ob er geneigt ist, bei solchen Hopfenproduzenten, deren gesamter Grundausmass nicht mehr als 8 ha ausmacht, im Sinne obiger. Anregungen und Tatsacheť eine Änderung des Kunstdungergesetzes zu beantragen?
Prag, am 3. März 1921.
Leibl, Schweichhart,
Dr. Czech, Hackenberg, Dietl, Heeger, Hirsch, Häusler, Jokl, Beutel, R. Fischer, Deutsch, Kirpal, Uhl, Palme, Dr. Holitscher, Hausmann, Taub, Pohl, Schäfer, Blatny.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1935.
Interpelace
poslanců Leibla, Schweichharta a druhů
ministru zemědělství,
jak u drobných pěstitelů chmele provádí se zákon o strojeném hnojivu.
Od drobných pěstitelů chmele na Žatecku, Ouštěcku a Dubsku docházejí četné stížnosti, jak se provádí zákon o umělém hnojivu u drobných pěstitelů chmele. Jde zde o skutečnost, že drobný pěstitel chmele, který nemá více než 8 ha, pozemků, není s to, aby výhodně použil přikázaného mu poměrně drahého strojeného hnojiva. Vezměme drobného pěstitele chmele se 60 kopami chmele. Z tohoto množství má platiti dávku ze strojeného hnojiva 35 K z kopy, což činí 2100 K. K tomu přistupují ještě tyto položky: mzda 1800 K, za drát (120 kg po 11 K) 1320 K, pachtovné 1000 K, hnojivo 800 K, česání a sušení 650 K, dohromady 7670 K. Lze si snadno představiti, že tyto, neobyčejně vysoké náklady neodpovídají výnosu, průměrné sklizně. Obzvláště nadbytečně zatěžuje dávka ze strojeného hnojiva a odběr hnojiva vůbec. Pro drobné pěstitele chmele není hlavní věcí, opatřiti jim umělé hnojivo. Hnojiva, jež se jim přikazuje, nemohou tak využíti jako pěstitelé ve velkém, kteří mají dostatečné množství orné půdy a mohou strojeného hnojiva s výhodou používati. V zájmu drobných pěstitelů chmele bylo by záhodno, aby se do 25 kop chmele vůbec nevybírala dávka, od 26 do 70 kop jen 10 K a od 71 do 100 kop 20 K a teprve přes 100 kop aby se platilo 35 K, jinak postavení drobných pěstitelů chmele stane se neudržitelné a byli by nuceni pěstění chmele zastaviti k užitku velkých pěstitelů.
Podepsaní táží se proto pana ministra zemědělství, je-li ochoten navrhnouti, aby pro pěstitele chmele, jichž celková výměra pozemků nečiní více než 8 ha, zákon o strojených hnojivech změněn byl podle shora uvedených podnětů a skutečností.
V Praze dne 3. března 1921.
Leibl, Schweichhart,
Dr. Czech, Hackenberg, Dietl, Heeger, Hirsch, Häusler, Jokl, Beutel, R. Fischer, Deutsch, Kirpal, Uhl, Palme, Dr. Holitscher, Hausmann, Taub, Pohl, Schäfer, Blatny.