Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1955.
Interpellation
des Abg. Dr. Medinger und Genossen
an den Handelsminister
betreffend die willkürliche Bestimmung des Hauptsitzes von industriellen Unternehmungen seitens des Staates.
Die Produktions- und Transport-Unternehmen, die im čechoslovakischen Staate, Betriebsstätten haben, deren Sitz oder deren Hauptniederlassung aber außerhalb des Staates gelegen ist und die dabei vorzüglich bestanden haben, wurden seitens der Regierung kategorisch aufgefordert, ihren Sitz und ihre wirtschaftliche Leitung nach Prag zu verlegen. Ein solcher Vorgang ist in sämtlichen Staaten mit freiheitlichen Verfassungen unerhört. Der Staat hat nur das Recht, sich um die Steuerleistung und um die Erfüllung der sonstigen gesetzlichen Verpflichtungen der Privatunternehmungen zu kümmern, hat sich sonst aber nicht störend in deren wirtschaftliche Maßnahmen einzumengen. Vielen Unternehmungen, welche diese Zumutung nicht, gebührend zurückgewiesen haben, wurden vom Staate unnütze Kosten verursacht und wurde eine Schädigung ihres Betriebes zugefügt. Die Folgen solcher unwirtschaftlicher Maßnahmen hat mittelbar auch der Staat zu tragen.
Noch empörender aber ist, daß seitens der Regierung verschiedenen im Staate selbst gelegenen Unternehmungen das Ansinnen gestellt wurde, ihren Sitz nach Prag zu verlegen. Dies geschah z. B. nicht bloß bei den Skodawerken, sondern auch beim Verein für chemische und metallurgische Produktion in Aussig. Es liegt klar die Tendenz vor, die Bedeutung der aus eigener Kraft emporgewachsenen Industriestädte, und zwar insbesondere der Deutschen, zu untergraben und die Stellung Prags durch künstliche Mittel zu heben. Auf diese Weise sollen auf Kosten der Provinz auch die schlechten Finanzen der Hauptstadt repariert werden.
Prag würde ohne jede Gegenleistung dadurch 20% der besonderen Erwerbsteuer jener Unternehmungen für seine Zuschläge erhalten. Dagegen würde die. Gemeinde der Hauptbetriebsstätte sämtliche Lasten, die die Ansammlung der zahlreichen Arbeiterbevölkerung mit sich bringt, zu tragen haben und würde um die erwähnte Umlagenbasis von 2% der Erwerbsteuer der Unternehmung gebracht.
Niemandvermag eine Rechtfertigung dafür zu finden, daß der Sitz der Unternehmungen nicht dort sein solle, wo die Hauptbetriebsstätte liegt. Viele der gewaltigsten Unernehmungen Amerikas, Englands und Deuschlands halben ihren Sitz an der Hauptbetriebsstätte. Kein Unternehmer dieser industriell doch gewiß vorbildlichen Staaten würde es sich gefallen lassen, wenn die Regierung in die Freiheit der Wahl seines Sitzes eingriffe und seine wirtschaftlich zweckmäßigen Entschließungen in einer derart einseitigen und kürzsichtigen Weise zu beeinflussen sich unterstünde.
In pflichtgemäßer Wahrung der Interessen aller deutschen Gemeinden und Bezirke wie auch der Industrien legen die Interpellanten Verwahrung gegen eine solche Hintansetzung der Interessen der Industriegemeiden zu Gunsten einer Stadt ein, die ohnehin dadurch, daß sie der Sitz fast aller Zentralstaatsämter ist und selbst große Industrien in ihrem Gebiete hat, vor allen anderen günstiger gestellt ist.
Ist der Herr Minister bereit, die Wahl des Sitzes der Unternehmungen diesen selbst zu überlassen und sich bei Konzessionsverleihungen und ähnlichen Gelegenheiten jedweder Einmischung in die wirtschaftliche Maßnahmen der Privatunternehmungen zu enthalten?
Prag, am 29. März 1921.
Dr. Medinger,
Dr. Schollich, Kraus, Dr. Brunar, Schälzky, Simm, Heller, Patzel, Windirsch, Dr. E. Feyerfeil, Ing. Kallina, Böllmann, Dr. Kafka, Röttel, Dr. Luschka, Ing. Jung, Kaiser, Dr. Keibl, Dr. Lodgman, Pittinger, J. Mayer, Dr. Hanreich, Kostka.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1955.
Interpelace
poslance Dra Medingera a druhů
ministrovi obchodu,
že stát samovolně určuje hlavní sídlo průmyslových podniků.
Vláda rázně vyzvala výrobní a dopravní podniky, které mají provozovny v Československém státě, jichž sídlo nebo hlavní závod však jest mimo stát a které při tom výborně obstály, aby sídlo a hospodářské vedení přeložily do Prahy. Takovýto postup ve všech státech se svobodomyslnými ústavami je neslýchaný. Stát má jen právo, aby se staral o placení daní a plnění ostatních zákonných závazků soukromých podniků, nemá se však jinak rušivě mísiti do jejich hospodářských opatření. Mnoha podnikům, které tuto troufalost náležitě neodmítly, způsobil stát zbytečné náklady a poškodil jejich závod. Následky takových nehospodářských opatření má nepřímo nésti i stát.
Ale ještě více budí pohoršení, že vláda. požaduje na rozličných podnicích, ležících v samém státě, aby přeložily sídlo do Prahy. Stalo se tak na příklad nejen se Škodovými závody, nýbrž i se závodem ťVerein für chemische und metallurgiche Produktion in AussigŤ. Je zde jasná tendence, podkopati význam průmyslových měst, vzrostlých vlastní silou a obzvláště německých, a umělými prostředky povznésti. postavení Prahy. Tímto způsobem mají na útraty venkova ozdravěti špatné finance hlavního města.
Praze dostalo by se tak bez jakéhokoliv vzájemného plnění 20% zvláštní daně výdělkové těchto podniků jako základu přirážek. Naproti tomu musela by obec hlavního závodu nésti všechna břemena, která jsou spojena s nahromaděním četného dělnictva a byla by připravena o zmíněnou přirážkovou základnu 20% výdělkové daně podniku.
Nikdo nemůže nalézti odůvodnění, že by sídlo podniku nemělo býti tam, kde je hlavní závod. Mnoho nejmocnějších podniků amerických, anglických a německých má sídlo v místě hlavního závodu. Žádný podnikatel těchto průmyslově jistě vzorných států nedal by si líbiti, aby vláda zasahovala do svobodné volby sídla a opovažovala si tak jednostranně a krátkozrace vykonávati vliv na jeho hospodářsky účelné rozhodnutí.
Interpelanti hájíce podle povinnosti zájmy všech německých obcí a okresů, jakož i průmyslových závodů, ohrazují se proti takovému zkracování zájmů průmyslových obcí na prospěch jednoho města, které beztak již tím má před ostatními výhodnější postavení, že jest sídlem skoro všech ústředních státních úřadů a již v obvodu má velké průmyslové závody.
Jest pan ministr ochoten podnikům ponechati volbu sídla, a při udělování koncesí a v podobných záležitostech zdržeti se jakéhokoliv vměšování do hospodářských opatření soukromých podniků?
V Praze dne 29. března 1921.
Dr. Medinger,
Dr. Schollich, Kraus, Dr. Brunar, Schälzky, Simm, Heller, Patzel, Windirsch, Dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, Böllmann, Dr. Kafka, Röttel, Dr. Luschka, inž. Jung, Kaiser, Dr. Keibl, Dr. Lodgman, Pittinger, J. Mayer, Dr. Hanreich, Kostka.