Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1966.
Interpellation
der Angeordneten Dr. Georg Hanreich und Genossen
an den Minister für Industrie, Handel und Gewerbe und an den Minister für Volksernährung
in Angelegenheit der Regelung des Mahl Grenzverkehres gegen Österreich.
Zahlreiche Mühlen in Südmähren liegen hart an der ehemaligen Landesgrenze, nunmehrigen Reichsgrenze gegen Niederösterreich und zählen seit ihrem Bestande, d. i. seit mehr als 100 Jahren zum großen Teil auch die Landwirte von Niederösterreich zu ihren Mahlkunden.
Durch die Gründung des čsl. Staates und durch die scharfe Grenzsperre sind diese Mühlen ausschließlich auf die čsl. Mahlkunden angewiesen und dadurch um den größten Teil ihrer Mahlkunden gekommen.
Dieser Verlust stellt sich in einigen Fällen bis auf 80% des ehemaligen Gesamtertrages, so daß der Weiterbetrieb dieser Unternehmen durch den Ausfall an Mahlgut nicht nur in Frage gestellt, sondern direkt unmöglich gemacht ist.
Die Regierung der čsl. Republik hat seinerzeit die sonst streng durchgeführte Grenzsperre für die meisten dieser Mühlenbesitzer aufgehoben und die Vermahlung ausländischen Getreides in diesen Mühlen gestattet. Gegen Erlag eines geringen Geldbetrages konnten die Grenzbewohner aus Niederösterreich das Getreide über die Grenzen bringen und das Mehl wieder zurückschaffen, wobei sich der Staat durch scharfe, Kontrolle durch die Finanzorgane vor irgend welchen Schädigungen schützte.
Ende September 1920 wurde aber diese Verfügung plötzlich aufgehoben, und das Vermahlen ausländischen Getreides in inländischen Mühlen untersagt, ja sogar das in diesen Mühlen vorgefundene ausländische Getreide und Mehl beschlagnahmt, und die Mühlenbesitzer empfindlich gestraft, wiewohl die Aufhebung der Bewilligung erst lange Zeit nach der Beschlagnahme von der Regierung ausgesprochen und mit Rechtswirksamkeit bekanntgegeben wurde. Jedes Rechtsmittel gegen diese Verfügung und gegen die daraus erflossenen Strafen und Schädigungen war ergebnislos und es bleibt nunmehr den Besitzern dieser Mühlen bei Fortbestand des Verbotes nichts anderes übrig, als den Betrieb einzustellen, da sie nicht in der Lage sind, die hohen Betriebskosten und Steuern mit den geschwächten Unternehmen aufzubringen.
Die vereinigten Mühlenbesitzer der Grenzbezirke Znaim-Stadt und Znaim-Land forderten daher mit Recht die Regierung auf, das Vermahlen ausländischen Getreides auf den inländischen Grenzmühlen des polit. Bezirkes Znaim wieder zu gestatten und zu diesem Zwecke den Grenzbewohnern von Niederösterreich die weitgehendsten Erleichterungen im Grenzverkehre zu gewähren.
Dadurch würde die wirtschlaftliche Existenz vieler inländischer Bürger gesichert, denn, bei einem Stillstande der zahlreichen Betriebe würde die Arbeitslosigkeit im Bezirke ungeahnt wachsen und die Verteuerung der Mahlprodukte für die inländische und ausländische Bevölkerung noch weiter fortschreiten, der Staat aber an den zugrundegerichteten Mühlenbesitzern zahlkräftige Steuerträger verlieren.
Die Gefertigten stellen die Anfrage:
1. Sind dem Herrn Minister für Volksernährung sowie dem Herrn Handelsminister die durch das Verbot des Mahlverkehres, mit den österreichischen Gemeinden hervorgerufenen schweren Mißstände und Schäden und insbesondere die aus diesem Anlasse erfolgten Übergriffe der untergeordneten staatlichen Organe bekannt?
2. Sind die Herren Minister bereit den geschädigten Mühlenbesitzern und den Besitzern des beschlagnahmten Getreides den verursachten Schaden zu ersetzen?
3. Ist der Handelsminister sowie der Herr Minister für Volksernährung bereit, umgehendst alle Maßnahmen zu treffen, daß diese wirtschaftlichen Schädigungen unserer gewerblichen und steuerkräftigen Existenzen an der Reichsgrenze umgehendst behohen werden?
Prag, am 10. März 1921.
Dr. Hanreich,
Scharnagl, Böllmann, Röttel, Dr. Keibl, J. Mayer, Schubert, Patzel, Windirsch, Křepek, Dr. Kafka, Simm, Zierhut, Dr. Spina, Ing. Kallina, Schälzky, Dr. Petersilka, Kostka, Dr. E. Feyerfeil, Bobek, Knirsch, Pittinger, Kaiser.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1966.
Interpelace
poslanců Dra Hanreicha a druhů
ministrovi průmyslu, obchodu a živností a ministrovi pro zásobování lidu
o úpravě mletí v pohraničním styku s Rakouskem.
V jižní Moravě leží mnoho mlýnů těsně na bývalých zemských hranících, nynějších říšských hranicích proti Dolním Rakousům. Co mlýny ty stoji, t. j. více než 100 let, jsou jejich zákazníky z valné části rolníci z Dolních Rakous.
Zřízením Československého státu a přísným uzavřením hranic jsou tyto mlýny odkázány výhradně na zákazníky československé a tím ztratily většinu zákazníků.
Tato ztráta činí v jednotlivých případech až 80% bývalého celkového výnosu, takže odpadnutím meliva další provozování těchto podniků stalo se nejen pochybné, nýbrž přímo nemožné.
Vláďa Československé republiky pro většinu těchto majitelů mlýnů zrušila uzavření hraníc, svého času jinak přísně prováděné, a dovolila, aby se v těchto mlýnech semílalo i cizozemské obilí. Na nepatrnou peněžní zálohu mohli obyvatelé dolnorakouského pomezí přenášeti přes hranice obílí a opět odnášeti mouku, při čemž stát přísným dozorem finančních dozorců chránil se, aby nebyl nějak poškozován.
Koncem září 1920 bylo však toto opatření náhle zrušeno a semílání cizozemského obilí v domácích mlýnech zakázáno dokonce cizozemské obilí a mouka, jež byla v těchto mlýnech nalezena, byla zabavena, a majitelé mlýnů citelně potrestáni, ačkoliv vláda teprve dlouho po zabavení vyslovila, že se povolení zrušuje a vyhlásila to se zpětnou právní účinností. Jakýkoliv právní prostředek proti tomuto opatření a proti trestům a poškozením z toho vzniklým byl bez výsledku a majitelům těchto mlýnů, ježto zákaz trvá, nezbývá nyní nic jiného, než aby závod zastavili, ježto nejsou s to ze seslabených podniků sehnati vysoké provozovací náklady a daně.
Sdružení majitelé pohraničních mlýnů okresů Znojmo-město a Znojmo-venkov žádali tedy právem vládu, aby dovolila opět semílání cizozemského obilí v domácích pohraničních mlýnech politického okresu znojemského a aby k tomu účelu poskytla pohraničním obyvatelům Dolních Rakous dalekosáhlá ulehčení v pohraniční dopravě.
Tím zabezpečila by se hospodářská existence mnoha našich občanů, neboť kdyby se zastavily četné podniky, vzrostla by v okrese do netušené míry nezaměstnanost a ještě by stoupala drahota mlýnských výrobků pro domácí i cizozemské obyvatelstvo, stát by však zničené majitele mlýnů ztratil jako zdatné poplatníky.
Podepsaní táží se proto:
1. Ví pan ministr pro zásobování lidu, jakož i ministr obchodu o těžkých poměrech a škodách způsobených zákazem dopravy meliva z rakouských obcí a obzvláště o přehmatech podřízených státních činitelů, spáchaných při této příležitosti?
2. Jsou paní ministři ochotni; nahraditi poškozeným majitelům mlýnů a majitelům zabaveného obilí způsobené škody?
3. Jest pan ministr obchodu jakož i ministr pro zásobování lidu ochoten, neprodleně učiniti všechna opatření, aby tato hospodářská poškozování naších živnostenských a berně schopných existencí na říšských hranicích byla neprodleně odstraněna?
V Praze dne 10. března 1921.
Dr. Hanreich,
Scharnagl, Böllmann, Röttel, Dr. Keibl, J. Mayer, Schubert, Patzel, Windirsch, Křepek, Dr. Kafka, Simm, Zierhut, Dr. Spina, inž. Kallina, Schälzky, Dr. Petersilka, Kostka, Dr. E. Feyerfeil, Bobek, Knirsch, Pittinger, Kaiser.