Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
1979.
Interpelace
poslance Čuříka a společníků
ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o násilném přepadení československých křesťansko-sociálních dělníků, zbavení jich práce na jámě ťŠalamounŤ v Moravské Ostravě a o jiných případech soustavného teroru sociálnědemokratických stoupenců na Ostravsku.
Po 9. březnu t. r. vyvěšeny byly na hornických jamách v Moravské Ostravě vyhlášky, v nichž dělnictvu křesťansko-sociálnímu dána 8denní lhůta ku přistoupení do sociálně-demokratické organisace. Hrozeno násilnými prostředky v případě neuposlechnutí. Současně uvedena jména některých odborově organisovaných horníků křesťansko-sociálních.
Vyhlášky tyto byly sice na rozkaz úřadů po důrazném zakročení důvěrníků křesťansko-sociální odborové organisace odstraněny, avšak již v pátek dne 18. března, když křesťansko-sociální horníci: Novobilský Josef, Novobilský František, Novobilský Augustin, Novobilský Čeněk, Mech Antonín, Kravčík Rudolf, Číž Josef, Číž Pavel přišli na ranní směnu na jámě Šalamoun a převlékali se do pracovních šatů, byli přepadeni sociálně-demokratickými stoupenci, ponejvíce výrostky, uchopeni a vyhozeni ven s podotknutím, že až zaplatí do organisace sociálně-demokratické mohou jíti zase na šichtu. Mezi násilníky byli zejména: Piontek, Potempa, Boščík, Kuřidým, Chrobák, Jurek a jiní. Při tom bylo křesťansko-sociálním horníkům spíláno nejhrubším způsobem. Vyhození horníci, nemohouce sjeti do dolu, oznámili případ správci závodu inž. Dalmanovi. Odpoledne pak po poradě v křesťansko-sociálním odborovém sekretariátu odebrali se na horní revírní úřad, jakož i na policejní komisařství, kdež případ oznámili a žádali ochranu. Případ oznámen současně okresnímu soudu, kde žádáno o ustavení rozhodčího soudu dělnického pro spory o vyloučení z práce a současně předán případ trestnímu soudu.
Že byla tato násilná akce připravena, o tom svědčí usnesení na schůzích, které pro jámu ťŠalamounŤ a ťKarplinuŤ: se konaly dne 9. března u pana Kopolda v Moravské Ostravě. Při těchto schůzích bylo rozhodnuto nestrpěti na závodech křesťansko-sociální dělnictvo. Akce byla podporována přímo také organisací sociálně-demokratickou (politickou), což jest zřejmo ze štvavého článku, uveřejněného v ťDuchu ČasuŤ č. 75, kde se vytýká horníkům křesťansko-sociálním, že proti závodní radě, která byla způsobem nezákonným horníkům vnucena, sháněli podpisy za příčinou nových voleb. Hrozí se v tomto článku, že horníci sociálně-demokratičtí s nimi (křesťansko-sociálními horníky) zúčtují. Zúmyslně píše se v článku tom o cizích příslušnících, ač právě mezi násilníky jsou podobné živly, kdežto horníci křesťansko-sociální jsou dlouhá léta na závodech zaměstnáni, vesměs starší lidé a otcové rodin.
Jak ťnestranněť osoby, za jaké se vydávají, pracovali pro tak zvanou jednotnou odborovou organisaci, vidno dále z toho, že násilníci patří většinou k bezvěrcům. Jest zajímavo, že politický list sociálně-demokratické pravice, která prohlašuje se pro pořádek v republice, pracuje prý proti bolševismu na Ostravsku, schvaluje a dokonce navádí dělnictvo k bolševickému teroru vůči stoupencům jiného politického přesvědčení a jiné odborové organisace.
Jak systematicky pracuje se terorem na Ostravsku uvádíme další případy teroru: Na jámě ťJindřichŤ, kde ze 700 horníků pouze 300 jest sociálně-demokratickými členy ťUnieŤ a z toho asi 100 řádně platících a kde organisace odborová křesťansko-sociálních horníků a hutníků čítá řádně platících 251 členů, byl důvěrník Jaroslav Košák zbit v noci v dělnických bytech (kasárně), ze schůze přišlými sociálně-demokratickými horníky proto, že schůze sociálně-demokratická byla špatně navštívena. Jmenovaný důvěrník musel se hlásiti nemocným a na vinníky učiněno trestní oznámení.
Na jámě ťHlubinaŤ vyhozen byl z práce horník Lariš, člen odborové organisace křesťansko-sociální ve Vítkovicích, ač také z donucení platil příspěvky sociálně-demokratické jen proto, že není smýšlením sociální demokrat.
23. března na jámě ťJindřichŤ byl důvěrník křesťansko-sociální Kavalec spolíčkován od sociálních demokratů, takže byl nucen okamžitě se bránit. Takových a podobných případů zakouší dělnictvo křesťansko-sociální v Ostravských a Vítkovických závodech napořád a to jen proto, že sociální demokraté snaží se udržeti rozpadávající se organisaci.
I táží se podepsaní:
1. Co učinily úřady na ochranu nanejvýš na životě a existenci ohroženého dělnictva křesťansko-sociálního?
2. Jak dohlíží podřízené úřady na plnění ústavou zamčeného zákona o právu koaličním a jak chrání svobodu práce?
3. Bylo zavedeno bezodkladné soudní vyšetřování za účelem přísného potrestání vinníků?
4. Jest ministerstvo vnitra ochotno zvláštními vyhláškami poučiti dělnictvo o volnosti příslušnosti ku kterékoli odborové organisaci pokud tato stojí na půdě republiky a zákona?
5. Jest ministerstvo vnitra ochotno postarati se o plnou náhradu škody postiženým a umožniti jim návrat na původní místo pracovní?
6. Jest ministerstvo dostatečně informováno, že v případech dalšího teroru, který se chystá může dojíti ku krveprolití?
V Praze dne 31. března 1921.
Čuřík,
prof. Šrámek, Bezděk, Hlinka, Dr. Kmeťko, Bobok. Dr. Labay, Vrabec, Dr. Gažík, Dr. Juriga, Košek, Dr. Nosek, Myslivec, Dr. Mazanec, Tomik, Tománek, Rozsypalová, Adamovský, Kaderka, Adámek, Janalík, Šamalík, Dr. Hruban, Dr. Dolanský.