Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2245.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů
o vyplácení podpor v nezaměstnanosti demobilisovaným vojínům (tisk 1767).
Podle druhého odstavce §u 1 zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n. mohou osoby demobilisované činiti nárok na podporu v nezaměstnanosti za stejných podmínek jako ostatní uchazeči o podporu. Jsou tudíž osoby demobilisované zproštěny průkazu o svém posledním zaměstnání a průkazu o tom, že podléhaly zákonu o pojištění v nemoci.
Tímto ustanovením zákona byl vzat patřičný ohled na osoby demobilisované a tyto také od počátku platnosti zákona t. j. od 15. prosince 1918 během let 1919 a 1920 požívaly podpory v nezaměstnanosti stejně jako uchazeči jiní.
Naproti tomu demobilisovaní legionáři, kteří převážnou měrou byli ze služby vojenské propuštěni daleko později než ostatní druhy vojsk, byli by připraveni o dobrodiní zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n., ježto mezitím v řadě okresů bylo vyplácení podpor v nezaměstnanosti omezeno jen na některá pracovní odvětví, po případě bylo úplně zastaveno. Se zřetelem k tomu, jakož i k důvodům, pro které demobilisovaní legionáři zasluhují zvláštního zřetele, bylo nařízeno výnosem ze dne 17. listopadu 1920, č. 18551-E, aby jim při žádostech o podporu v nezaměstnanosti přiznána byla jistá ulehčení a výhody, z nichž nejpodstatnější jest ustanovení, jímž všechny politické úřady I. instance byly zmocněny, aby v těch okresích, kde vyplácení podpor v nezaměstnanosti jest zastaveno nebo omezeno, přes tento zákaz přiznávaly podpory v nezaměstnanosti legionářům, pro které by nebylo žádné pracovní příležitosti, nejdéle však po dobu 12 neděl.
Demobilisovaní vojíni jsou při žádostech o podporu v nezaměstnanosti posuzováni stejně jako uchazeči jiní, kteří službu vojenskou nekonali, nepodléhá tedy poskytování podpor v nezaměstnanosti této skupině nezaměstnaných žádnému výjimečnému obmezení.
V Praze dne 17. května 1921.
Ministr sociální péče: