Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2404.
Interpellation
des Abgeordneten Hirsch und Genossen
an den Minister des Innern
betreffend den Erlass des Ministeriums des Innern über die Zulassung auswärtiger Gesellschaften.
Einem Zeitungsartikel im ťČasŤ zufolge hat das Ministerium des Innern einen Erlass hinausgegeben, in welchem einer Gruppe von Aktiengesellschaften, die um Verlängerung ihrer Konzession angesucht haben, folgende Bedingungen gestellt werden:
ťDie Gesellschaft muss sich durch rechtsgültigen Beschluss des Verwaltungsrates verpflichten, die im Lande beschäftigten Angestellten ohne Unterschied des Dienstverhältnisses über Wink des Ministeriums für Finanzen aus dem Dienstort sofort zu entfernen und van der dienstlichen Verwendung im Inlande gänzlich auszuschliessen, wenn diese durch Wort und Tat gegenüber der tschechoslowakischen Republik oder ihren Einrichtungen eine illoyale Handlung begehen. Ausserdem muss sie den Nachweis erbringen, dass alle Angestellten und Beamten, die in Filialen in tschechischen Städten beschäftigt sind, der tschechischen Sprache vollkommen mächtig sind.Ť
Herr Dr. Bouček bespricht im ťČasŤ diesen Erlass und führt unter anderem Folgendes aus: ťDr. Bouček erklärt, der Erlass selbst verpflichte selbst nicht so zum Nachdenken wie der Geist, der aus ihm spreche. Die obige Bedingung beziehe sich nicht etwa nur auf Ausländer, sondern auch auf unsere Staatsbürger, sie beschränke sich nicht auf Straftaten, sondern sprecheallgemein über Illoyalität und verfolge nicht nur die Illoyalität gegen den Staat, sondern auch gegen seine Einrichtungen. Dies erinnere direkt an den berüchtigten § 303, Str.-G., nach welchem jeder bestraft wurde, der eine Kircheneinrichtung belächelte und der nicht vor einer Kirchenprozession den Hut abnahm. — Selbst im alten Österreich konnte ein Staatsbeamter nur nach ordentlichem Disziplinarverfahren entlassen werden. — Betreffs der Kenntnis der tschechischen Sprache möchte Dr. Bouček Folgendes bemerken: Was geht es das Ministerium an, welche sprachlich qualifizierte Angestellte eine private Gesellschaft beschäftigt, in Prag haben wir z. B. ausländische Betriebe, die in ihren Diensten Engländer, Franzosen, Deutche u. s. w. haben, die kein tschechisches Wort kennen, aber man braucht sie für dem Verkehr mit den Mutteranstalten in Paris, Liverpool u. s. w., und in diese Sachen wollte sich das Ministerium des Innern hineinmischen? Der Autor des obigen Erlasses hat offenbar nicht die geringste Spur von sozialem Gefühl. Soll ein unternehmen einen Mensehen, der 20 Jahre öder länger in dessen Diensten ist, der mit dem Publikum in gar keinen Verkehr kommt, entlassen? Wird ihm vielleicht das Ministerium des Innern eine Beschäftigung geben, oder wie soll sieh der Mensch ernähren?Ť Wenn dieser Erlass durchgeführt würde, so hätte er zur Folge, dass eine grosse Anzahl vom Angestellten, die sich in diesem Staate ehrlich ihr Brot erwerben, auf Grund irgendeiner Denunziation oder sonstiger Willkür einfach unter dem Hinweis ťilloyalŤ gehandelt zu haben, plötzlich aus der Republik ausgewiesen, bezw. zum Verhungern verurteilt werden. Vor allem würden aber durch diesen Erlass vornehmlich alle jene Angestellten betroffen werden, die die tschechische Sprache nicht beherrschen.
Dieser Erlass greift tief in das persönliche Schicksal hunderter und aber hunderter von ehrlichen Menschen ein und ist geeignet das Vertrauen zur Verwaltung dieses Staates noch mehr als bisher zu erschüttern.
Mit diesem Erlass will die Regierung auch in die Anstellungsbedingungen der in privaten unternehmen Beschäftigten eingreifen, seine Machtfülle nunmehr auch über die beim Staate selbst Angestellten hinaus auf die Angestellten in privaten Betrieben ausdehnen und vorschreiben, welche Angestellten beschäftigt werden dürfen oder entlassen werden sollen.
Die Unterzeichneten protestieren auf das Energischeste gegen diesen, einen unerhörten Rechtsbruch bildenden Erlass und stellen an den Herrn Minister des Innern rund an den Herrn Justizminister folgende Anfragen:
1. Ist es richtig, dass das Ministerium des Innern diesem, aus dem ťČasŤ zitierten Erlass hinausgegeben hat?
2. Wenn ja, ist der Herr Minister des Innern bereit, diesen Erlass sofort dem Abgeordnetenhause vorzulegen?
3. Was gedenken die Herren Minister, falls dieser Erlass wirklieh hinausgegeben wurde, zu tun, um die Rechte der davon betroffenen Angestellten zu schützen?
4. Sind die Herren Minister bereit, diesen Erlass, falls er tatsächlich hinausgegeben wurde, sofort zu widerrufen und die verantwortlichen Faktoren zur Verantwortung zu ziehen?
Prag, den 16. Juni 1921.
Hirsch,
Dr. Czech, Schäfer, Jokl, Dr. Haas, Uhl, Čermak, Taub, Hillebrand, Hackenberg, Kirpal, Blatny, Hausmann, Dr. Holitscher, R. Fischer, Heeger, Schweichhart, Beutel, Häusler, Deutsch, Leibl, Schuster, Grünzner.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2404.
Interpelace
poslance Hirsche a druhů
ministrovi vnitra
o výnosu ministerstva vnitra, jímž se povolují cizozemské společnosti.
Podle článku v časopise ťČasuŤ vydalo ministerstvo vnitra výnos, v němž skupině akciových společností, které žádaly o prodloužení koncesí, uložilo tyto podmínky:
ťSpolečnost musí se zavázati plnoprávným usnesením správní rady, že na pokyn ministerstva financí ihned propustí zdejší zaměstnance bez rozdílu, jaké postavení mají a úplně vyloučí užívání jich k službě na zdejším území, kdyby se tyto osoby slovem nebo skutkem dopustily neloyalnosti vůči Československé republice, nebo její zřízením. Mimo to musí prokázati, že všichni úředníci a zaměstnanci filiálek v československých městech pilně ovládají jazyk československý.Ť
Pan dr. Bouček pojednává o tomto výnosu v ťČaseŤ a mezi jiným dovozuje toto:
ťDr. Bouček prohlašuje, že výnos sám nezavazuje tak k přemýšlení jako duch, který z něho mluví. Svrchu uvedená podmínka nevztahuje se snad jen na cizince, nýbrž i na naše státní občany, neomezuje se jen na trestné činy, nýbrž mluví vůbec o neloyalnosti a pronásleduje nejen neloyalnosti vůči státu, nýbrž i proti jeho zřízením. Upomíná to přímo na proslavený 303 tr. zákona, podle nějž byl potrestán každý, kdo zlehčoval církevní zřízení a kdo před církevním procesím nesňal klobouk. — I v starém Rakousku mohl býti státní úředník propuštěn jen po řádném disciplinárním řízení. — O znalosti československého jazyka podotkl by dr. Bouček toto: Co je ministerstvu do toho, s jakou jazykovou kvalifikací zaměstnává soukromá společnost zřízence, v Praze na př. máme cizozemské závody, které mají ve svých službách Angličany, Francouze, Němce atd., kteří neumějí slova československy, ale potřebují jich pro styk s mateřskými ústavy v Paříži, Liverpoolu atd. a do těchto věcí chtělo by se míchati ministerstvo vnitra? V autorovi svrchu uvedeného výnosu není zřejmě nejmenší stopy po sociálním cítění. Má podnik propustiti člověka, který jest v jeho službách 20 nebo přes 20 let, který nepřijde vůbec do styku s obecenstvem? Dá mu snad ministerstvo vnitra zaměstnání, či jak se má ten člověk živiti?Ť
Kdyby se měl tento výnos provésti, měl by za následek, že veliké množství zaměstnanců, kteří si v tomto státě poctivě vydělávali chleba, bylo by náhle vypovězeno z republiky, pokud se týče odsouzeno k smrti hladem na základě nějakého udání nebo jinaké svévůle jednoduše proto, že jednali neloyalně. Především postihl by však tento výnos zvláště ony zaměstnance, kteří neumějí československy. Tento výnos zasahuje hluboce do osobního osudu sta a sta poctivých lidí a jest s to, ještě více než dosud, otřásti důvěrou ke správě tohoto státu. Tímto výnosem chce vláda zasahovati i do podmínek pro přijetí osob, zaměstnaných v soukromých podnicích, rozšířiti nyní svou moc ze zaměstnanců přímo u státu zaměstnaných i na zaměstnance v soukromých podnicích a předpisovati, kteří zaměstnanci zaměstnáni býti smějí, nebo mají se propustiti.
Podepsaní protestují co nejrozhodněji proti tomuto výnosu, který jest neslýchaným porušením práva a podávají panu ministrovi vnitra a spravedlnosti tyto dotazy:
1. Jest pravda, že ministerstvo vnitra vydalo tento výnos, uvedený v ťČasuŤ?
2. Je-li tomu tak, jest pan ministr ochoten, předložiti tento výnos ihned poslanecké sněmovně?
3. Co zamýšlejí páni ministři činiti, byl-li tento výnos skutečně vydán, aby ochránili práva zaměstnanců tím postižených?
4. Jsou páni ministři ochotni, tento výnos, byl-li skutečně vydán, ihned odvolati a odpovědné činitele ihned pohnati k odpovědnosti?
V Praze dne 16. června 1921.
Hirsch,
dr. Czech, Schäfer, Jokl, dr. Haas, Uhl, Čermak, Taub, Hillebrand, Hackenberg, Kirpal, Blatny, Hausmann, dr. Holitscher, R. Fischer, Heeger, Schweichhart, Beutel, Häusler, Deutsch, Leibl, Schuster, Grünzner.