Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2416.
Odpověď
ministra s plnou mocí pro správu Slovenska
na interpelaci poslance Daruly a soudruhů
o provádění stanného práva na Slovensku (tisk 604).
Na Slovensko uvaleno bylo stanné právo výlučně jen z toho důvodu, aby účelně mohlo býti čeleno rozvratným pokusům ať dějí se z kterékoli vrstvy obyvatelstva a z kterékoli strany politické.
Nemělo tedy stanné právo nejmenšího ostří proti dělnickému hnutí a také nebylo v žádném směru předpisů stanného práva proti tomuto hnutí využito. Naopak povolovány jsou schůze všech politických stran i v obcích, kde stanné právo platí, pokud ovšem není důvodných obav a je dána záruka, že schůzí nebude ohrožen veřejný klid a pořádek a nebudou dotčeny zájmy a bezpečnost státu.
Za těchto předpokladů povolují se však schůze všem stranám a není pravdou, že by se v tom směru hovělo jen několika jednotlivcům.
Státní úřady nemají se schůzemi nic společného mimo jich povolení a vedení dozoru, takže v žádném případě o podpoře schůzí mluviti nelze.
Stanné právo nelze zatím odvolati, ježto poměry jsou na Slovensku dosud neurovnané a nevyjasněné, takže by odvolání jeho mohlo míti v zápětí značné otřesy získaného klidu a pořádku. Ovšem, nebude ministr s plnou mocí pro správu Slovenska ani okamžik nad nejnutnější potřebu stanné právo prodlužovati a přistoupí ihned k jeho zrušení, jakmile poměry tomu dovolí.
Vypovídání cizinců na Slovensku, jak bylo zdůrazněno, provádí se úplně objektivně a nemá ostří proti žádnému stavu, zejména nikoli proti stavu dělnickému. Ovšem musí býti úřadům státním ponecháno, aby mohly vypovězením zakročiti proti cizozemcům, kteří pracují proti státním zájmům a neohrožují veřejný klid a pořádek, případně zasahují nepřípustnými agitacemi do vnitro-politických poměrů ať náleží kterékoli vrstvě obyvatelstva.
Důvody byly prokázány i v případě v interpelaci uvedeném, taktéž v případě redaktora Pfifferlinga, který byl nesporně cizincem a jemuž byla prokázána protistátní agitace. Vypovídání zaměstnanců železáren Košicko-Bohumínských ve Vrůtkách podrobeno bylo důkladné revisi, při které byla v platnosti ponechána jen ta vypovězení, v nichž jednalo se skutečně o cizince, o nichž bylo prokázáno, že pracují proti zájmům státu a proti konsolidování dosavadních neurovnaných poměrů.
Při tom nutno poukázati nato, že Vrůtky na Slovensku jsou vážným, významným komunikačním bodem, kde spojuje se jižní trať železniční s košicko-bohumínskou dráhou, takže tam cizí živly zřejmě podvratné v zájmu bezpečnosti státu trpěti nelze.
Při tom ovšem je přísně zkoumáno, aby nebyli vypovídáni lidé nezávadní a naši státní příslušníci. Přikázání vykazování nějakým občanským komisím, složeným z členů představenstva obecního a ze zástupců politických stran není vzhledem k dosavadním poměrům politickým na Slovensku vůbec možné a zavdalo by podobné opatření jistě příčiny k větším stížnostem, nežli se jeví dosud, nehledě k tomu, že by zájmy státu opatřením tím stíží byly chráněny.
Z vypovídacích rozkazů županských úřadů však připouští se odvolání s odkladem k ministru s plnou mocí pro správu Slovenska, které vždy o podaném odvolaní objektivně uvažuje a potvrzuje pouze vypovídání skutečně odůvodněné. Jest tudíž obava před zneužíváním předpisů vypovídacích k persekucím jistě neodůvodněnou a nemá žádného podkladu.
V Bratislavě dne 3. června 1921.
Dr. Mičura, v. r.,