Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Původní znění.

2420.

Odpověď

ministrů zemědělství, obchodu a veřejných prací

na interpelaci poslance Františka Petrovického a soudruhů

o chystané nové úpravě hospodaření dřívím na úkor užitkového dříví, zpracovávaného po živnostensku i průmyslově (tisk 1057).

Trvající nedostatek uhlí, který počal se jeviti již za války, způsobil, že obyvatelstvo jest nuceno dožadovati se většího přídělu jiného topiva a sice hlavně palivového dříví, jež sloužilo před válkou za výhradné topivo jen v lesnatých odlehlých krajinách, kdežto jinde užívalo se ho jen jako podpalu. Naše lesní hospodářství snažilo se této stále vzrůstající spotřebě palivového dříví všemožně vyhověti nejprve zvýšením t. zv. mezitěžby čili probírkami a sečemi výchovnými v porostech nedospělých, když však tato možnost byla vyčerpána, spotřeba stále vzrůstala a počalo hroziti velmi vážné nebezpečí, že obyvatelstvo vrhne se samovolně do lesů a počne je bez rozmyslu pustošiti, jak se též v mnohých případech stalo, byly nuceny mnohé lesní správy jednak zvýšiti normální roční těžbu, jednak seřezávati některé méněcenné sortimenty dříví užitkového do paliva. Uvedené příčiny pak způsobily, že normální výrob a dříví užitkového, jež činila před válkou v jehličnatých lesích tvaru vysokého průměrně 70—75%, musela býti snížena průměrně na 60%, aby se vyhovělo alespoň nejnaléhavějším požadavkům obyvatelstva. Než ani toto podstatné zvýšení výroby palivového dříví nestačí, jak nejlépe dokazuje interpelace pp. poslanců Staňka, Molíka a soudruhů (tisk čís. 982), kteří stěžují si, že na př. na Moravě úředně předepsaná těžba dříví palivového, jež činí při průměrném ročním přírůstku 3.8 m³ na 1 ha lesa v lesích velkostatkářských 2.5 prm a v lesích obecních selských a nízkých 2 prm čili průměrně 1.57 m³ na 1 ha (okrouhle 40% ročního přírůstku nepostačuje) a hrozí tudíž pro obyvatelstvo následky nedozírné.

Ministerstvo zemědělství majíc na zřeteli naléhavou potřebu jak palivového dříví pro obyvatelstvo tak i dříví užitkového potřebného pro zásobení dolů, železnic (pražce), stavebních živností, pil, řemesel a jiných podniků dříví zpracujících, snaží se v dohodě s čsl. dřevařskou komisí rozvrhnouti spravedlivě přípustnou produkci dříví na veškerá spotřební odvětví.

Aby bylo alespoň částečně vyhověno stále vzrůstající spotřebě palivového dříví v Čechách a na Moravě, zajistilo na Slovensku, kde je tohoto dříví nadbytek, 10.000 vagónů palivového dříví a vyjednává již delší dobu s ministerstvem železnic o přiměřenou slevu dnešních vysokých dopravních sazeb, aby toto množství dřeva mohlo býti do Čech a na Moravu dopraveno a v přijatelné ceně dáno k veřejnému zásobení obyvatelstva dřívím palivovým k disposici. Pokud se týče nedostatku užitkového dříví kulatého, jímž trpí některé průmyslové podniky, dříví zpracující, zvláště pily, je dlužno hledati vysvětlení v těchto okolnostech: již za války i po převratu založena byla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řada nových pil, čímž domácí spotřeba kulatiny značně stoupla. Podle statistiky z r. 1910 měli jsme v zemích českých v našich pilách 1.246 plných rámů (gattrů), podle statistiky, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství, bylo v r. 1919 v chodu 2.320 rámových pil, přibylo tudíž 1.074 plných rámů, od té doby vznikly však opět některé nové pily, neb starší pily byly rozšířeny. Nehledíme-li k spotřebě dřeva drobných, vodních, jednoplechových pil, potřebuje oněch 2.320 plných rámů ročně 4,640.000 m³ kulatiny, počítáme-li při osmihodinné pracovní době na 1 plný rám pouze 2000 m³ ročně. Přímá spotřeba užitkové kulatiny činí v zemích českých minimálně 2,000.000 m³, z kteréhožto množství připadá:

Celková spotřeba veškerého dříví užitkového v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činila by tudíž okrouhle 6,650.000 m³. Přípustná normální roční produkce dříví užitkového v těchto zemích činí však okrouhle 5,400.000 m³, jeví se tudíž nedostatek užitkové kulatiny potřebné k normálnímu zásobení domácích pilařských podniků 1,250.000 m³. Nedostatek tento vzroste však ještě o dalších 250.000 m³ užitkového dříví, jež nutno je povoliti k vývozu do ciziny částečně povozy z lesů pohraničních, jež gravitují svojí polohou do zahraničí, částečně voroplavbou po řece Vltavě a Labi, ačkoliv tato omezena byla proti poměrům předválečným na míru nejmenší.

Jak z uvedeného přehledu vysvítá, není možno, aby normální dřevní produkce v zemích českých stačila, nemá-li býti zasáhnuto do kmenové podstaty lesní na úkor výnosnosti lesů v budoucnosti, uhraditi žádoucí potřebu kulatiny pro domácí, v tak hojné míře nově vzniklé pilařské podniky, i když vývoz kulatiny do ciziny a výroba dříví palivového bude omezena na míru nejmenší a třeba počítati s tou skutečností, že dostaví se v průmyslu pilařském vážná krise a ohroženy budou ve své existenci ony podniky, jichž vznik vyvolán byl jen válečnou a poválečnou konjunkturou v obchodu dřevařském, nepodaří-li se usnadniti dovoz kulatiny ze Slovenska, kterážto možnost jest však při dnešních dopravních sazbách železničních, nedostatku vagónů a nepostačitelnosti dosavadních železničních tratí pro dohlednou dobu velmi pochybná.

Redukování výroby palivového dříví ve prospěch dříví užitkového jest rovněž za trvajícího nedostatku uhlí vyloučeno, nemá-li obyvatelstvo měst i venkova trpěti ještě větším nedostatkem paliva a nemá-li toto býti přinuceno z nouze k osudné svépomoci, t. j. k samovolnému a nerozmyslnému pustošení lesů.

Jediné možné východisko alespoň částečnou odpomoc z této kalamity lze hledati jednak v uskutečnění návrhu a snahy ministerstva zemědělství, aby usnadněn byl dovoz palivového a užitkového dříví ze Slovenska do zemí českých, v kterémžto směru má rozhodující slovo ministerstvo železnic, jednak ve zvýšení těžby uhlí.

Ministerstvo veřejných prací hledí sprostředkováním při mzdových jednáních, intervencemi při opatřování materiálu, nezbytného ku provozu, podněty ku zavedení racionelního dobývání, jakož i naléháním, aby se v propůjčených důlních mírách pracovalo, působiti podle možností ku zvýšení uhelné produkce. Do jaké míry se mu to zdařilo, vyplyne částečně z porovnání údajů o výrobě před válkou a po válce:

Oba roky po válce přes všecko úsilí, které se nikdy před tím výrobě uhelné se strany úřadů nevěnovalo, vykazují pokles výroby, ač r. 1920 se značně zlepšil.

Ministerstvo veřejných prací soudí z posledních zjevů na výrobě uhlí, že se těžba v příštích měsících zvýší, takže potřeba výroby palivového dřeva z dříví užitkového se bude zmenšovati a postupem času samočinně odpadne.

Pro přítomnou dobu snaží se ministerstvo zemědělství odpomoci alespoň částečně nedostatku palivového dříví nařízením, aby zužitkováno bylo na palivo i veškeré odpadkové dříví vznikající jednak při výrobě v lese, jednak i na pilách, jakož i zvýšením těžby dříví pařezového za kterýmžto účelem postaralo se u ministerstva národní obrany o příděl třaskavin potřebných k trhání a dobývání pařezů, konečně i doporučením zvýšené těžby rašeliny.

Pokud se týče cen dříví užitkového, poukazuje ministerstvo zemědělství na svůj výnos ze dne 20. října 1920, č. 41.681—XIV, jímž důtklivě upozornilo lesní správy, aby dodržovány byly ceny vyšetřené čsl. dřevařskou komisí a stanovené na podkladě zjištěných režijních výloh.

Čsl. dřevařská komise ve spojení se státním úřadem pozemkovým zkoumá též bedlivě veškeré uzávěrky a prodeje dříví, jež povinni jsou majitelé lesů (vyjímajíc drobný místní prodej) hlásiti ve smyslu § 4 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., státnímu úřadu pozemkovému. Pozemkový úřad postupuje každý, vyšetřeným kalkulačním cenám neodpovídající prodej dříví čsl. dřevařské komisi, která vyžádá si u dotyčné lesní správy podrobný výkaz režijních výloh a kalkulace. Zjistí-li se, že zvyšovány jsou neodůvodněně ceny dříví užitkového, oznámí komise dotyčný případ lichevnímu úřadu za účelem dalšího řízení.

Pokud se týče cen dříví palivového, jež uznalo ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 24. března 1920, č. 9500, pro tehdejší dobu za přiměřené a jež pohybují se podle jednotlivých druhů mezi Kč 20—40, u dříví měkkého, a Kč 24—45 u dříví tvrdého za 1 prm loco les, dlužno uznati, že tyto ceny neodpovídají dnešním výrobním a režijním nákladům v lesním hospodářství, které činí v přítomné době podle podrobného šetření čsl. dřevařské komise průměrně 88.— Kč na 1 m³ hrubé hmoty dřevní čili Kč 57.20 na 1 prostorný metr paliva (0.65 m³). Činí-li tedy dosavadní cena 1 prm paliva průměrně Kč 3250 a průměrné režijní výlohy Kč 57.20, doplácí lesní hospodářství na 1 metr paliva okrouhle Kč 25.—, při čemž nedostává za vlastní dřevní hmotu ničeho.

Ve příčině zajištění domácí spotřeby dříví zvláště užitkového, vydalo ministerstvo zemědělství na podkladě porad a usnesení čsl. dřevařské komise ze dne 4. a 5. října výnosem ze dne 20. října 1920, č. 41.681—XIV, směrnice, jichž třeba dbáti majitelům lesů a výrobcům dřeva jak pří výrobě, tak i prodejích dřeva.

V první řadě bylo uloženo uhraditi potřebu dříví pro státní podniky, zvláště pražců pro státní železniční správu, dále telegrafních tyčí a sloupů pro ministerstvo pošt a telegrafů, jakož i různých sortimentu stavebního dříví pro státní a jiné veřejně prospěšné stavby.

V druhé řadě nařízeno bylo respektovati potřebu dřeva pro doly a dříví brusného a celulosního pro papírny, dříví stavebního a řemeslného pro místní potřebu pil a jiných podniků dřevo zpracujících, jakož i řemesel a jiných místních spotřebitelů, aby nákladnými přesuny dřeva z jednoho kraje do druhého se toto zbytečně nezdražovalo a nebyla ohrožována výkonnost neb existence domácích a místních podniků dřeva zpracujících. Ve směru tom musí býti ovšem dána přednost podnikům starším před oněmi, které vznikly za války neb v novější době výhodné konjunktury.

Příslušným politickým úřadům bylo pak nařízeno, aby vedly evidenci soupisy zásob vyrobeného dříví v lesích a staraly se o účelné rozdělení dřeva pro domácí spotřebu, v případech zřejmé neochoty, aby pak použily prostředků, jež ustanovuje nařízení vlády ze dne 3. září 1920, č. 516.

V Praze dne 29. března 1921.

Ministr zemědělství:

Dr. Brdlík, v. r.,

Ministr obchodu:

Dr. Hotowetz, v. r.,

Ministr veřejných prací:

Dr. Kovařík, v. r.