Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2428.
Zpráva
výboru pro dopravu a veřejné práce
o usnesení senátu N. S. R. Č. ze dne 16. března 1921 (tisk 1940) o vládnom návrhu zákona (tisk 504 sen.),
ktorým sa sriaďuje Riaditeľstvo československej štátnej dunajskej plavby v Bratislave (tisk 574 sen.)
Zákon
ze dne ............................................................ 1921,
jímž se zřizuje ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
K obstarávání československé obchodní plavby na Dunaji zřizuje se Ředitelství československé státní dunajské plavby se sídlem v Bratislavě, k jehož vybudování budiž použito organisace dosavadního československého Dunajského dopravního úřadu v Bratislavě, jehož práva a závazky přejímá. Vláda se zmocňuje, aby nařízením toto Ředitelství československé státní dunajské plavby zrušila, uzná-li, že jest o zájmy československé plavby na Dunaji jinak dostatečně postaráno.
§ 2.
Ředitelství československé státní dunajské plavby přísluší provozovati plavbu na Dunaji po obchodnicku loďmi vlastními nebo najmutými. V činnosti této může Ředitelství československé státní dunajské plavby činiti v oboru vlastní působnosti jakákoliv opatření, která vyplývají z povahy obchodního provozu, jemu tímto svěřeného.
Ředitelství československé státní dunajské plavby jest podřízeno přímo ministerstvu obchodu, jemuž podává zprávy o své činnosti, svých potřebách a všeobecném obchodním stavu.
Čtvrtletně předkládá účet čsl. plavebnímu úřadu, ministerstvu obchodu, účetnímu kontrolnímu úřadu.
Ve věcech technických a technicko-hospodářských řídí se ředitelství předpisem §u 1 odstavce 10 nařízení ze dne 1. července 1920, čís. 416 Sb. z. a n.
§ 3.
V čele Ředitelství československé státní dunajské plavby jest státní úředník s titulem ředitele, kterého pověří touto funkcí ministr průmyslu, obchodu a živností v dorozumění s ministerstvem s plnou mocí. Týž ministr přidělí mu potřebný personál pro službu technickou, administrativně-komerční a nauticko-dopravní ze státních zaměstnanců. svého oboru. Ostatní potřebné úřednictvo a zřízenectvo jest smluvní a přijímá a propouští je v rámci organisačního řádu stanoveného ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v dorozumění s ministerstvem s plnou mocí, Ředitelství po schválení ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a ministerstvem financí.
§ 4.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.
Důvodová zpráva.
Utvořením republiky Československé ve hranicích smlouvy Saint-Germainské, přičleněn k říši významný obchodní přístav v Bratislavě. Přístav tento v středním toku Dunaje fest přírodou předurčen ku vybudování poříčního přístavu prvotřídního a jeho poloha geografická zabezpečuje jemu posici nejvýhodnější na celém toku dunajském.
Po převratu zřízeno tu obchodní ředitelství, jehož jest pro vedení plavby na Dunaji, po obchodnicku provozované, potřebí, Ředitelství dobře se osvědčilo a vláda návrhem zákona hodlá zabezpečiti institucí tuto do té doby, dokaváde by nebylo na Dunaji jiným způsobem postaráno o zájmy tamější československé obchodní plavby.
Výbor pro dopravu a veřejné práce souhlasí s § 1 i prvým odstavcem §u 2, osnovy zákona, jak byla přijata senátem N. S. R. Č. V odst. druhém poslední věta změnu v tom smyslu, aby věta ťKaždoročně předkládá roční účet jednak ministerstvu obchodu, jednak nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřaduŤ nahrazena byla větou:
ťČtvrtletně předkládá účet čsl. plavebnímu úřadu, ministerstvu obchodu, účetnímu kontrolnímu úřadu.Ť
Jako odstavec čtvrtý přidá se: ve věcech technických a technícko-hospodářských řídí se ředitelství předpisem §u 1 odst. 10, nařízení ze dne 1. července 1920, č. 416 Sb. z. a n.
Odstavce tohoto jest potřebí, aby předešlo se případným bojům kompetenčním.
Zástupce vlády sice při projednávání osnovy tohoto zákona dovozoval, že dodatku toho není potřebí, ježto vláda hodlá nařízení citované v budoucnosti odvolati. Referent přes to navrhl setrvati při dodatku výše řečeném, jelikož zákon o plavebním úřadě jest zákonem platným a vláda není oprávněna tento jakkoliv měniti, nebo rušiti.
To státi se může pouze novým, sněmovnami usneseným zákonem a pák ovšem bude nutno i v novém zákoně stanovití, čeho dále bude potřebí zaříditi.
V §u 3 zdůrazněno oproti usnesení senátu, že úřednictvo jmenováno býti má za souhlasu ministra s plnou mocí.
V Praze dne 1. června 1921.
J. Marek, v. r.,
místopředseda.
Inž. Bečka, v. r.,
zpravodaj.