Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2441.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů
ministrovi obchodu
rozdělování zisků z vývozních obchodů cukrem v r. 1920 (tisk 1168).
K interpelaci výše zmíněné, která mi byla panem ministrem obchodu postoupena, sděluji:
Provedením vývozu přebytků výroby cukerní z kampaně 1919-20, kterouž p. interpelent má patrně na mysli, pověřena byla dle §u 1 nař. vlády ze dne 27. března 1919, č. 163 Sb. z. a n. československá komise cukerní, kteráž ustanovila na základě článku V. statutu, ministerstvem financí schváleného, československou s společnost pro vývoz cukru (Czecho-Slovak-Sugar Export Company Limited) svým obchodním orgánem ku provádění vývozních obchodů cukrem.
Zisk z těchto vývozů spočíval v diferenci mezi cenou, docílenou v jednotlivém případě za cukr k exportu určený a cenou cukru konsumního a činil v období 1919-20 celkem 2.658,750.816 Kč.
Obnos tento připadl přeplatkovému fondu komise cukerní a zaúčtován byl v titulu 3., kap. XXIV. s výjimkou příslušné daně cukerní, jež súčtována v §u 2. tit. 2. kap. XIV. státního rozpočtu.
Valuta a exportní zisk ze 14.000 vagónů cukru věnovány byly na nákup a zlevnění cizozemské mouky, zbytku použito byl o ku krytí různých přechodných úkolů, jež vyrůstají z mimořádnosti doby poválečné.
Mimo to byla, československá komise cukerní oprávněna vybírati za vyhotovení povolení ku vývozu 1/2%ní vývozní poplatek z čisté prodejní ceny cukru. Poplatek tento činil v uvedeném výrobním období 18,000.000 Kč, jež připadly rovným dílem československé společnosti pro vývoz cukru a Československé komisi cukerní k úhradě režie, spojené s agendou o vývozu cukru.
Není tedy správný názor, že na tomto výtěžku měl značnou účast německý průmysl, neboť obnos ten zaplatili cizí kupci.
Jak podotknuto, měl podíl, který Československé komisi cukerní na tomto vývozním poplatku připadl, t. j. obnos 9,000.000 Kč, sloužiti k úhradě správních výloh Československé komise cukerní.
Cukrovarnický průmysl rozhodl se však, vzhledem k §u 23 tehdy platného nařízení vlády ze dne 23. září 1919, 8. 519 Sb. z. a n., že dotyčné náklady uhradí ze svých vlastních prostředků, a určil, aby peníz ca 9,000.000 Kč věnován byl ve prospěch určitých vědeckých účelů, dle toho rozvržen byl zmíněný obnos takto:
Senátu university Komenského v Bratislavě na zřízení knihovny 1,000.000 Kč
Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách v Praze na doplnění knihovny 100,000 Kč
Ředitelství vysoké školy archivální v Praze 50.000 Kč
Ředitelství zemského archivu v Praze 150.000 Kč
Rektorátu čes. vys. školy technické v Brně na technickou knihovnu 500.000 Kč
a na zařízení chemického odboru cukrovarnického 100.000 Kč
Technickému museu v Praze 1,000.000 Kč
Svazu pro zkoušení technicky důležitých látek na Smíchově 100.000 Kč
Svazu pro zemědělské a zemědělsko-průmyslové výzkumnictví v Praze 100.000 Kč
Rektorátu Masarykovy university v Brně na zřízení knihovny 500.000 Kč
na zřízení knihovny národohospodářské semináře 100.000 Kč
Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze k vybudování ústavu pro zemědělskou spravovědu a školního statku v Uhřiněvsi 1,100.000 Kč
Ústřednímu spolku československého průmyslu cukrovarnického na doplnění knihovny 100.000 Kč
Na vydání cukrovarnického kalendáře 100.000 Kč
Rektorátu čs. vysoké školy technické v Praze: na doplnění technické knihovny 500.000 Kč
na vybudování pokusného ústavu pro tovární výrobu lučebnin na čs. vys. škole technické 500.000 Kč
na zařízení strojnického odboru cukrovarnického 200.000 Kč
na doplnění laboratorních pomůcek chemického bdboru cukrovarnického 100.000 Kč
na doplnění laboratorních pomůcek ústavu pro kvasnou chemii 100.000 Kč
ve prospěch ústavu pro technologii výbušin 200.000 Kč
ve prospěch ústavu pro praktickou fotografii na zakoupení kinematografického stroje přijímacího a projekčního 200.000 Kč
Slovenské Matici v Bratislavě na podporu vydávání knih hospodářského a technického rázu 50.000 Kč
Dělnické akademii pro pořádání technických přednášek a kursů pro dělnictvo v Praze 200.000 Kč
Ústřední škole dělnické na Král. Vinohradech pro pořádání kursů a přednášek pro dělnictvo 150.000 Kč
Československé jednotě řepařů na vydání Věstníku 100.000 Kč
Zbytek přikázán byl pensijnímu ústavu průmyslu cukrovarnického v Praze.
Jak z rozvrhu tohoto patrno, pamatováno bylo hlavně na ony instituce, jež bývalou rakouskou a uherskou vládou byly pomíjeny.
V Praze dne 3. června 1921.
Ministr financí:
Hanačík v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2441.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Luschka und Genossen
an den Handelsminister
betreffend die Vertellung des Gewinnes aus dem Zuckerexportgeschäfte im Jahre 1920 (Druck 1168).
Zu der oberwähnten Interpellation, die mir von dem Herrn Handelsminister abgetreitenworden ist. teile ich mit:
Mit der Durchführung des Exportes der Überschüsse der Zuckererzeugung La der Kampagne 1919-20, welche der Herr Interpellant voraussichtlich im Sinne halt, war auf Grund des § 1 der Regierungsverordnung vom 27. März 1919, S. d. G. u. V. Nr. 163, die Čechoslovakische Zuckerkommision betraut, die auf Grund des Artikels V. des vom Finanzministerium genehmigten Statuts die čechoslovakische Zuckerexportgesellschaft (Czecho-Slovak-Sugar Export Company Limited) als ihr Handelsorgan zur Durchführung des Zuckerexporthandels bestellt hat.
Der Gewinn aus diesen Exporten beruhte im der Differenz zwischen dem im einzelnen Falle für den zum Exporte bestimmten Zucker erzielten Preis und dem Preise des Konsumzuckers und betruar in der Periode 1919-20 im ganzen 2.658,750.816 Kč.
Dieser Beitrag fiel dem Überzahlungsfonds der Zuckerkommision zu und wurde im Titel 3, Kap. XXIV verbucht mit Ausnahme der entsprechenden Zuckersteuer, die im § 2, Tit. 2, Kap. XIV, des Staatsvoranschlages verrechnet wurde.
Dar Valuta- und Exportgewinn von 14.000 Waggons Zucker wurde zum Ankaufe und zur Verbilligung des ausländischen Mehles gewidmet, der Rest wurde zur Deckung verschiedener vorübergehender Zwecke verwendet, die aus den aussergewöhnlichen Verhältnissen der Nachkriegszeit erwachsen.
Ausserdem war die Čechoslovakische Zuckerkommission berechtigt, für die Ausstellung der Exportbewilligungen eine 1/2%ige Exportgebühr vom Nettoverkaufswerte des Zuckers einzuheben. Diese Gebühr betrug in der erwähnten Erzeugungsperiode 18,000.000 Kč, die zur gleichesn Teilen der Čechoslovakischen Zuckerexportgesellschaft und der Čechoslovakischen Zuckerkommision zur Deckung der mit der Zuckerexportagenda verbundeneta Regie zufielen.
Die Anschauung, dass an diesem Gewinne die deutsche Industrie einen bedeutenden Auteil gehabt hafte, ist dather unrichtig, da diesen Betrag die fremden Käufer bezahlten.
Wie erwähnt, hätte der Anteil, welcher der Čechoslovakischen Zuckerkommission an dieser Exportgebühr zufiel, d. i. der Betrag von 9,000.000 Kč, zur Deckung der Verwaltungsanslagen der Čechoslowakischen Zuckerkommissision dienen sollen.
Die Zuckerfabriksindustrie hat sich aber im Hinblick auf dem § 23 der damals geltenden Regierungsverordnung vom 23. September 1919. S. d. G. u. V. Nr. 519, entschieden, die betreffenden Aufwendungen aus ihren eigenen Mitteln zu dekken und hat bestimmt, dass der Geldbetrag von ca 9,000.000 Kč, zugunsten. bestimmter wissenschafticher Zwecke zu widmen sei, wonach der erwähnte Betrag aufgeteilt wurde, wie folgt:
Dem Senate der Komenský-Universität in Bratislava zur Errichtung einer Bibliothek 1,000.000 Kč
Der Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách in Prag zur Ergänzung der Bibliothek 100.000 Kč
Der Direktion der Hochschule für Archivwesen in Prag 50.000 Kč
Der Direktion des Landesarchivs in Prag 150.000 Kč
Dem Rektorat der čech. Technischen Hochschule im Brünn für die technische Bibliothek 500.000 Kč
und zur Einrichtung der Zuckerehemischen Abteilung 100.000 Kč
Dem technischen Museum in Prag 1,000.000 Kč
Dem Svaz pro zkoušení technicky důležitých látek in Smíchow 100.000 Kč
Dem Svaz pro zemědělské a zemědělsko-průmyslové výzkumnictví in Prag 100.000 Kč
Dem Rektorat d. Masaryk-Universität in Brünn zur Errichtung einer Bibliothek 500.000 Kč
zur Errichtung ein er Bibliothek des Volkswirtschaftlichen Seminars 100.000 Kč
Der Hochschule für land- und forstwirtschaftliches Ingenieurwesen in Prag zur Erbauung des Institutes für landwirtschaftliche Verwaltungswissenschaft und eines Schälgutes in Ouhřiněves 1,100.000 Kč
Dem Ústřední spolek československého průmyslu cukrovarnického zur Ergänzung der Bibliothek 100.000 Kč
Zur Herausgabe des cukrovarnický kalendář 100.000 Kč
Dem Rektorate der čech. Technischen Hochschule in Prag: Zur Ergänzung der Techn. Bibliothek 500.000 Kč
Zur Erbauung einer Versuchcanstalt für die fabriksmässige Erzeugnis von Heilmitteln an der čech. Techn. Hochschule 500.000 Kč
Zur Einrichtung der Maschinenabteilung für Zuckerindnistrie 200.000 Kč
Zur Ergänzung der Laboratoriumsbehelfe der chemischen Abteilung für Zuckerindustrie 100.000 Kč
Zur Ergänzung d. Laboratoriumsbehelfe des Institutes für Hefechemie 100.000 Kč
Zugunsten der Anstalt für Sprengstofftechnologie 200.000 Kč
Zugunsten des Institutes für praktische Photographie zum Ankauf eines kinematographischen Aufnahme- und Projektionsapparates 200.000 Kč
Der Slovenská Matice in Bratislava zur Unterstützung der Herausgabe von Büchern wirtschaftlichen u. technischem Charakters 50.000 Kč
Der Dělnická akademie pro pořádání technických přednášek a kursu pro dělnictvo in Prag 200.000 Kč
Der Ústřední škola dělnická in Köngl. Weinberge zur Veranstaltung von Vorträgen und Kursen für die Arbeiterschaft 150.000 Kč
Der československá jednota řepařů zur Herausgabe des Věstník 100.000 Kč
Der Rest wurde der Pensionsanstalt der Zuckerindustrie in Prag zugewiesen.
Wie aus dieser Aufteilung ersichtlich ist, wurde hauptsächlich auf jene Institutionen Bedacht genomen, die von der vormaligen österreichischen und ungarischen Regierung übergangen worden sind.
Prag, am 3. Juni 1921.
Der Finanzminister: