Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2443.
Interpelace
poslanců dra Em. Frankeho, Fr. Zeminové, Václava Sladkého a spol.
ministru školství a národní osvěty
stran obsazení místa ředitelky na měšťanské dívčí škole v Chrasti.
V městě Chrasti na Chrudimský uprázdnilo se místo ředitelky na měšť. dívčí škole, s kterou je spojena obecná škola, na níž vyučují světské učitelky, kdežto na měšťanské škole, ačkoliv je to škola veřejná, vyučují dosud řeholnice. O místo ředitelky zažádaly též dvě řeholnice, ačkoliv zdálo se nemožností, že by v době, kdy jedná se již vážně o odluku školy od církve, mohla býti řeholnice presentována za ředitelku na veřejné škole, na které též vyučuje 5 učitelek světských. Mimo to ukázalo se, že řeholnice ani svým stářím nemohou konkurovati se žadatelkami světskými. Má totiž jedna z řeholnic již přeslouženo a tudíž nárok na pensionování a dle vynesení zemské školní rady ze dne 10. ledna 1919, čís. II. A 210/1509 nemá jako přesloužilec býti presentována na místo ředitelské. Mimo to bude co nejdříve projednána v parlamentě zpráva kulturního výboru o obsazování ředitelských míst na měšťanských školách, v níž mimo jiné se ustanovuje, že při ucházení se o místo ředitelské na měšťanské škole zaniká přednostní nárok podle služební doby po dokončení 40. roku služby a 60. roku stáří.
Druhá řeholnice je zase daleko mladší než žadatelky světské a musí tudíž ustoupiti nejstarší žadatelce, kterou jest učitelka Zofie Hrušková z Chrudimě, navržená přímo loco i místní i okresní školní radou. Tato učitelka vyhovuje náležitě i kvalifikací, majíc zkoušky dospělosti a způsobilosti s vyznamenáním.
Avšak její presentace nebyla k všeobecnému překvapení potvrzena s odůvodněním, že prý není nejstarší žadatelkou a že měla býti presentována přesluhující již řeholnice, ačkoliv přece tato podle vynesení zemské školní rady má již vlastně odejíti na odpočinek. Zkoušku dospělosti složila zmíněná řeholnice roku 1883, od té doby sloužila 58 let, takže s připočtením 2 1/2 roků válečných má služby celkem 40 roků a 4 měsíce a tudíž plný nárok na pensionování.
Zpráva o jmenování řeholnice na měšť. dívčí školu, jejíž vyučování musí přece podle ústavy Českosl. republiky díti se na podkladě vědeckém a jejíž učitelky musí míli znalost skutečného života, má-li se splniti zásada "Škola pro život", vzbudila v občanstvu města Chrasti a okolí neobyčejné vzrušení a roztrpčení. Svědčí o něm resoluce mnohatisícového tábora lidu, konaného dne 30. května 1921, protestující důrazně proti rozhodnutí zemské školní rady, která proti vůli většiny obyvatelstva a proti usnesení místní školní rady vnucuje obci za ředitelku dívčích škol jeptišku a zamítá jmenování světské učitelky vzdor tomu, že tato má daleko lepší kvalifikaci nežli jeptiška. "Spatřujeme v tomto počínání pokus reakce nejhrubšího zrna, která se v Československé republice od nastolení úřednické vlády vzmáhá na poli kulturním, politickém i hospodářském. Prohlašujeme, že trváme pevně na rozluce školy od církve, že požadujeme svobodnou školu laickou a z toho důvodu odmítáme nejen jmenování jeptišky ředitelkou, nýbrž žádáme odstranění všech jeptišek ze zdejší školy a nahrazení jich učitelstvem světským".
Proto táží se Vás, pane ministře, podepsaní:
1. Jste ochoten vyhověti duchu ústavy a duchu dnešní doby, volající po laické svobodné škole?
2. Jste ochoten po vyšetření tohoto křiklavého případu přičiniti se o vítězství zásady, že nesmí býti dána přednost přesluhující řeholnici před světskou učitelkou daleko lépe kvalifikovanou?
V Praze dne 24. června 1921.
Dr. Franke, Zeminová, Sladký,
Tučný, David, dr. Patejdl, Pechmanová, Laube, Drobný, dr. Uhlíř, Hrušovský, Trnobranský, Langr, Pelikán, Buříval, Draxl, Hrizbyl, Sajdl, dr. Vrbenský, Landová-Štychová, Špatný.