Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2523.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ...................................................... 1921
o podpoře nezaměstnaných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Kdo má nárok na podporu.
§ 1.
Příslušníci Československé republiky, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti za podmínek, uvedených v tomto zákoně.
Nárok za stejných podmínek mohou činiti občané, kteří propuštěni byli z činné služby vojenské, resp. z povinnosti k zvláštním úkonům za mobilisace a ve válce podle § 3 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., a podle zákona o válečných úkonech ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z. pokud se tyče dle zák. čl. LXVIII : 1912.
Příslušníci cizího státu mohou obdržeti podporu v nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci Československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky československé republiky jako se svými státními příslušníky.
Kdo nemá nároku na podporu.
§ 2.
Nároku na podporu v nezaměstnanosti nemá:
1. Kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců způsobené nedostatkem surovin či polotovarů, nebo zastavením dopravy bez viny propuštěných ze zaměstnání, byť nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky;
2. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny;
3. kdo pro své tělesné nebo duševní vlastnosti není pravidelného zaměstnání schopen;
4. kdo požívá nemocenského od některé nemocenské pokladny;
5. kdo požívá vyživovacího příspěvku podle zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., a ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.;
6. kdo má zabezpečenou nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti;
7. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé;
8. osoby, které bývaly zaměstnány pracemi v. zemědělství a lesnictví anebo službami v domácnosti, dále sezonní dělníci vyjma ty, kterým bude. nárok na podporu nařízením dle § 19 přiznán.
Kdo pozbývá nároku na podporu.
§ 3.
Nároku na podporu v nezaměstnanosti pozbývá:
1. Kdo byl již nepřetržitě podporován po dobu půl roku. Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí může uvedenou lhůtu pro textilní dělníky jednotlivých obvodů prodloužiti až na dobu jednoho roku. Zaměstnání trvající aspoň 4 týdny způsobuje přerušení této doby. Zaměstnání kratší nepřerušuje tuto dobu a nepočítá se do ní.
2. Kdo bez důvodné omluvy zanedbá povinná hlášení u veřejné zprostředkovatelny práce (§ 11).
3. Kdo bez důvodu, jejž by politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice uznal za platný, odmítne veřejnou zprostředkovatelnou práce přikazovanou práci, jeho tělesným silám a duševním schopnostem přiměřenou, pokud neporušuje jeho odbornou způsobilost a jest placena podle mzdového tarifu, nebo, není-li mzdového tarifu, podle sazeb v místě obvyklých.
4. Kdo odmítne bezdůvodně pracovní výkon za mzdu, odpovídající přijaté podpoře (§ 12).
5. Kdo bezdůvodně opustí nouzovou práci (§§ 18—16), koná ji nedbale nebo zaviní své propuštění.
6. U koho dodatečně nastanou okolnosti uvedené v § 2.
O výši podpory.
§ 4.
Podpora osob, uvedených v § 1 obnáší 8 Kč denně.
Mimo osobní podporu v nezaměstnanosti obdrží podporovaný rodinný příplatek 1 Kč pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něho odkázané, a to:
1. pro manželku nebo družku,
2. pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 14. roku. Celková podpora hlavy rodiny i s rodinnými příplatky nesmí přesahovati 12 Kč denně.
V jedné a téže domácnosti vedle osobní podpory hlavy domácnosti může býti přiznán nárok na podporu 4 Kč denně pouze ještě 2 členům domácnosti, kteří byli dříve v průmyslu nebo hornictví výdělečně činni. Podpora tato nezapočítává se do celkové podpory hlavy domácnosti.
Uplatňování nároku na podporu.
§ 5.
Před uplatněním nároku na podporu musí se nezaměstnaný hlásiti o práci u příslušné veřejné sprostředkovatelny práce.
Všichni zaměstnavatelé jsou povinni uprázdněná místa hlásiti u místně příslušné veřejné zprostředkovatelny práce. Z této povinnosti vyjmuty jsou státní úřady, ústavy a podniky, dále fondy státem spravované a železnice veřejné dopravě sloužící.
Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřené zaměstnání, vydá mu o tom potvrzení.
§ 6.
Neobdrží-li žadatel zaměstnání, musí pro dosažení podpory při prvé přihlášce o podporu předložiti politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice mimo potvrzení (§ 5) osobní doklady, a to:
průkazy potřebné ku zjištění osobních údajů,
průkaz obce o počtu, věku a případném zaměstnání členů rodiny,
písemné prohlášení, potvrzené obecním úřadem pobytu, že žadatel nemá jmění, které podléhá dávce z majetku, ani prostředků nebo příjmů, z nichž by výživa jeho mohla býti zabezpečena, a
potvrzení zaměstnavatele o propuštění z práce. V potvrzení tom budiž uvedena doba a způsob posledního zaměstnání. Propuštění z vojenské služby předloží potvrzení od zaměstnavatele, u něhož byli zaměstnáni, když byli povoláni ke službě vojenské nebo k válečným úkonům.
Zaměstnavatel jest povinen vydati nezaměstnanému takové potvrzení.
Rozhodnutí o nároku.
§ 7.
O nároku za podporu v nezaměstnanosti rozhoduje politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice, jenž k žádosti nezaměstnaného a na potvrzení zprostředkovatelny práce (§ 5) a dokladů (§ 6) vyměří podporu a poukáže ji k výplatě berním úřadem.
Do zamítavého rozhodnutí lze se odvolati během 8 dnů k politickému úřadu II. stolice (na Slovensku a Podkarpatské Rusi k županovi) , který rozhodne s konečnou platností.
O výplatě podpory.
§ 8.
Podpora v nezaměstnanosti poukazuje se zásadně předem na jeden týden po uplynutí 7 dnů od uplatnění nároků na podporu v nezaměstnanosti u povolujícího úřadu (§ 7). Dodatečně se podpora nevyplácí. Za neděle a státní svátky podpora nepřísluší.
§ 9.
Podporu v nezaměstnanosti vyplácejí na poukaz politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice berní úřady.
Ministr financí má právo uložiti v případě potřeby obecním úřadům, aby v zastoupení finanční správy konaly výplaty podpor.
§ 10.
Podporovaný jest povinen oznámiti politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice každou změnu, která by měla vliv na vyměření nebo na výplatu podpor (tedy nabyl-li zaměstnání, nebo zmenšil-li se počet členů rodiny nebo nemá-li dále samostatné domácnosti). Obdrží-li zaměstnání, dlužno to hlásiti zprostředkovatelně práce a současně vrátiti poukázku na podporu.
Zajištění nároku na podporu.
§ 11.
K zajištění nároku na další podporu jest nezaměstnaný povinen aspoň dvakráte týdně hlásiti se osobně u zprostředkovatelny práce o zaměstnání. Není-li v místě pobytu podporovaného zprostředkovatelny práce, lze nahraditi osobní hlášení jiným vhodným způsobem, jejž určí politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice.
Je-li nezaměstnaný nemocen, dostačí zpráva (vysvědčení) ošetřujícího lékaře.
Zdráhá-li se podporovaný bez důvodu přijmouti veřejnou zprostředkovatelnou práce přikazovanou práci, jeho tělesným silám a duševním schopnostem přiměřenou, pokud neporušuje jeho odbornou způsobilost a jest placena podle mzdového tarifu, nebo, není-li mzdového tarifu, podle sazeb v místě obvyklých, zapíše zprostředkovatelna práce takového podporovaného do zvláštního seznamu a oznámí případ ten politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice.
Pracovní povinnost podporovaných.
§ 12.
Každá osoba, požívající státní podpory v nezaměstnanosti, jest povinna za přijatou podporu přijmouti zaměstnání, zejména vykonávati práce jí politickým úřadem (administrativní vrchností) I. stolice ve veřejném zájmu přikázané, jako na př.: úpravu obecních cest, přechodů, vodotečí, práce zalesňovací, stavby dělnických obydlí, prováděné v režii obce nebo obecně prospěšného družstva, úpravy obecních pozemků, čistění ulic, veřejných budov, služby v obecních, zemských a státních úřadovnách, pokud jsou takové práce tělesným silám a duševním schopnostem nezaměstnaného přiměřeny a neporušují jeho odbornou způsobilost. V případech zvláště nutných přikazuje práce ty obecní úřad na dodatečné schválení politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice.
Doba trvání práce stanoví se v poměru výše denní mzdy v místě obvyklé k celkové výši obdržené podpory. Osobám takto zaměstnaným náleží mimo podpory vyměřené podle § 4 ještě mimořádný příspěvek 1 Kč za hodinu pracovní, který se do celkové výše podpory 12 Kč (§ 4) nezapočítává a který platí zaměstnavatel.
Podporovaný musí přijmouti práci také když jest mu přikázána mimo místo jeho dosavadního pobytu. Je-li v tomto případu nucen míti oddělenou domácnost, poskytne se členům jeho rodiny polovina příplatků rodinných, uvedených v § 4.
Na potvrzení zprostředkovatelny práce bude. nezaměstnaný na místo přikázaného zaměstnání dopraven po železnici bezplatně.
Práce nouzové.
§ 13.
Politický úřad (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnost) I. stolice může k návrhu komise, sestávající z okresního správce politického (hlavního služného), z přednosty okresní stavební správy (státního stavebního úřadu), z přednosty berní správy (finančního ředitelství), zástupce okresu a dvou zástupců obcí z okresu, naříditi obcím, okresním zastupitelstvům a okresním silničním výborům, aby s pracemi, jež vykonati jest ve veřejném zájmu a při nichž lze zaměstnati větší počet nezaměstnaných sil, ihned započaly. Obcím s vlastním statutem, městům s regulovaným magistrátem, jakož i městům s právem municipálním vydává nařízení toto přímo zemská správa politická, pokud se týče župan.
Z příkazu toho možno se do 8 dnů odvolati k instanci, která příslušnému politickému úřadu jest nadřízena, když rozpočet nakázaných prací přesahuje úhrnem u obce 50.000 Kč a u okresu 250.000 Kč. Tato instance rozhoduje s konečnou platností.
§ 14.
Při nouzových pracích jest zaměstnávati především osoby, které by měly nárok na podporu v nezaměstnanosti.
§ 15.
Ministr sociální péče se zmocňuje, aby na návrh politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, po příp. II. stolice ve srozumění se správou berní (finančním ředitelstvím) přispíval stavebníkovi (§ 13) za každou osobu, která by měla nárok na podporu v nezaměstnanosti, dvěma třetinami mzdy obvyklé v místě, nejvýše však 8 Kč denně.
Jestliže na zamýšlené práce nouzové byla již povolena jiná státní podpora, odečte se od ní příspěvek ve smyslu tohoto paragrafu povolený.
§ 16.
Stavebník (§ 13 a 15) jest povinen předkládati každých 14 dní politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice výkazy potvrzené veřejnou zprostředkovatelnou práce o osobách, přibraných z nezaměstnaných, a o výši mzdy jim vyplacené. Dále jest povinen oznámiti, kdo z nezaměstnaných práci bezdůvodně odmítl nebo opustil, kdo práci nedbale konal aneb z jiného důvodu vlastní vinou byl z práce propuštěn.
Ustanovení všeobecná a trestní.
§ 17.
Ministr sociální péče se zmocňuje, aby povolil jiný postup při udělování podpor v nezaměstnanosti podle tohoto zákona skupinám podnikatelů, kteří nechtějíce propustiti nezaměstnané dělníky, vyplácejí jim nadále částečné mzdy aspoň ve výši těchto podpor.
§ 18.
Ministr sociální péče se zmocňuje, aby ve vhodné době podpory tímto zákonem stanovené snížil a po případě vyplácení jich zastavil, a to buď vůbec nebo pro jednotlivá odvětví výrobní nebo pro jednotlivé obvody územní, když pracovní příležitost všeobecně nebo v tom kterém odvětví nebo obvodě dostatečnou měrou vzrostla nebo cena životních potřeb značně poklesla.
§ 19.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona i na jednotlivé odbory sezonních dělníků a aby pro ně stanovila zvláštní podmínky co do vzniku a trvání nároku, jakož i co do výše podpory, vyslechnuvši dobrozdání zúčastněných ústředen odborových organisací.
§ 20.
Odepře-li zaměstnavatel vydati nezaměstnanému potvrzení uvedené v § 6 nebo opomene-li hlásiti uprázdněná místa (§ 5), dále neoznámí-li podporovaný změny, rozhodné pro výměru podpory (§ 10), dopouštějí se přestupku, který trestá politický úřad (administrativní policejní vrchnost) I. stolice peněžitou pokutou až do 200 Kč, v případě nedobytnosti vězením v trvání jednoho týdne, pokud trestný čin podle platných zákonů nepodléhá přísnějším trestům.
Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně.
§ 21.
Podpory podle tohoto zákona nemají právních následků podpory chudinské.
Veškeré písemnosti související s řízením podle tohoto zákona jsou prosty kolkův a poplatků.
§ 22.
Ustanovení tohoto zákona o obcích platí též pro města s právem municipálním.
§ 23.
Zákon o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., a všechna zákonná ustanovení tento doplňující a pozměňující se zrušují. Zákon tento nabývá účinnosti 14 dní po vyhlášení a pozbývá jí dnem, který bude stanoven nařízením.
§ 24.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Nezaměstnanost, jež v důsledku poklesu domácího i zahraničního odbytu. stoupá, musí býti řešena vhodnými opatřeními obchodně technickými a hospodářskými, aby byla překonána. Současně však nutno učiniti též opatření sociálně politická, jimiž by postavení osob bez své viny nezaměstnaných bylo zabezpečeno. Zákonem z 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., byly sice poskytnuty podpory nezaměstnaným, od té doby však zdražily se všechny životní potřeby tolik, že z poskytované podpory nemůže nezaměstnaný, zejména má-li rodinu, opatřiti si ani nejnutnějších potřeb výživy.
Postupem času stalo se přiznávání podpor nejistým tím, že počet doplňovacích zákonů a výnosů, vydaných k zákonu ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., budil nejasnost a nepřehlednost, která provádění zákona velmi ztěžuje. Tato okolnost volá po sjednocení všech těchto předpisů.
Předložená osnova vyhovuje proto zmíněným potřebám a poměrům především tím, že místo dosavadních podpor odstupňovaných podle nemocenského ve výši 0.60 až 6 Kč denně, zavadí jednotnou a přiměřeně zvýšenou podporu 8 Kč pro hlavu domácnosti, pro dříve výdělečné členy rodiny zvyšuje podporu z 1 Kč na 4 Kč denně. Pro manželku nebo družku a nedospělé členy rodiny ponechává se sice dřívější výše rodinného příspěvku 1 Kč denně, ale zvyšuje se celková podpora hlavy rodiny i s rodinnými příplatky z 10 na 12 Kč a s případnými podporami dvou dříve výdělečných členů rodiny až na 20 Kč denně. Vzhledem na stav státních financí nemohl ministr financí svoliti k vyššímu zvýšení podpor nezaměstnaných, jak bylo žádáno.
Zvýšen též státní příspěvek na práce nouzové na 12 Kč denně podle odst. 3. § 12 a na 8 Kč podle § 15, což odůvodněno jest tím, že pracovní mzdy značně se zvýšily, takže dosavadní příspěvek 6 Kč nepostačuje, aby obce mohly prováděti práce většího rozsahu. Připomenouti nutno, že ministerstvo sociální péče snažilo se od počátku všemožně podporovati nouzové práce právě u vědomí, že jen takovým způsobem jest možno způsobiti, aby podpora v nezaměstnanosti stala se produktivní. V jeho intencích umístily okresní správy politické ve druhém pololetí roku 1920 průměrně 3500 nezaměstnaných denně, což činilo průměrně 10% všech nezaměstnaných.
Pokud se týče povolování podpor, ponecháno jest toto jako dosud v rukou politických úřadů (na Slovensku administrativních vrchností) I. stolice, žadateli o podporu poskytnuta jest však možnost, domáhati se přezkoumaní rozhodnutí cestou instanční.
Sjednocením zákonů, jež k původnímu zákonu ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., byly vydány, dostává se nové úpravě podpor v nezaměstnanosti jednotnosti, určitosti a přehlednosti, ježto nyní jest přesně stanoveno, kdo nárok na podporu má, kdo ho nemá a kdo ho pozbývá, zejména pak stanovena hranice výplaty podpor v té míře, že kdo byl již nepřetržitě podporován po dobu 6 měsíců, pozbývá nároku na podpory. Se zřetelem k tomu, že nezaměstnaností nejvíce postiženo jest dělnictvo odboru textilního, dává osnova ministru sociální péče ve shodě s ministrem financí možnost, lhůtu půlroční pro tuto kategorii dělnictva přiměřeně pro jednotlivé obvody prodloužiti.
Ministerstvo sociální péče klade pak váhu na to, aby v případě nezbytného zastavení podniku nebo omezení provozu podniku bylo dělnictvo nadále podporováno zaměstnavatelem se zachováním nynějších kvot refundačních.
Finanční efekt tohoto zákona možno přibližně odhadnouti takto:
Všeobecně budiž poznamenáno, že nezaměstnanost v republice Československé u srovnání s jinými státy není přílišná. Dne 14. dubna 1921 bylo v republice kolem 32.000 nezaměstnaných podporováno, k čemuž přistupuje ještě 12.000 dělníků podporovaných prostřednictvím podniků. Stav nezaměstnanosti probíhá u nás každého roku tak, že počet podporovaných osob dosahuje přibližně v únoru svého maxima (1919: 266.800, 1920: 95.300, 1921: 47.300), pak klesá až do června (1919: 163.100, 1920: 30.600), v červenci nastává obyčejně mírné zvýšení, které pak zase klesá, a začátkem října bývá nezaměstnanost v dotyčném roce nejnižší (1919: 95.400, 1920: 31.500). Do konce roku 1919 bylo celkem vyplaceno 346,000.000 Kč, za rok 1920 pak 86,000.000 Kč.
Za první čtvrtletí 1920 bylo vyplaceno v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 34,500.000 Kč, kdežto roku 1921 za první čtvrtletí 22,000.000 Kč, při čemž průměrný počet nezaměstnaných v tomto čtvrtletí byl 1920: 90.000, 1921: 43.000. Podpora obnášela 6 Kč, maximálně 10 Kč.
Na příslušníky domácnosti připadalo okrouhle 3,285.000 Kč za první čtvrtletí. Zbývajících Vyplacených 18 1/4 mil. Kč po odečtení obnosu připadajícího na příslušníky domácnosti vzrostlo by při zamýšleném zvýšení podpor asi o 1/3, tedy asi o 6 mil. Kč na 24 1/4 mil. Kč. Dohromady by tedy činil obnos vyplacený za první čtvrtletí kolem 28,000.000 Kč.
Kdyby při stálých rozměrech nezaměstnanosti jako v prvním čtvrtletí tohoto roku obnášela celková podpora dle dosavadní výše za rok 86,000.000 Kč, zvýšila by se dle tohoto návrhu na 112,000.000 Kč. Nutno však vzíti v úvahu, že uvedené obnosy jsou maximální se zřetelem k tomu, že celkový počet podporovaných ve druhém čtvrtletí se značně snižuje a v žádném z následujících čtvrtletí nad uvedený průměr prvního čtvrtletí asi nevystoupí. V rozpočtu na rok 1920 zařaděná položka obnáší 100.000.000 Kč.
Po stránce formální se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla jak v poslanecké sněmovně, tak i po jejím schválení touto sněmovnou v senátě výboru sociálně-politickému ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 14. června 1921.
Ministr sociální péče: