Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2579.
Interpelace
poslance dra Lukavského a soudruhů
ministru školství a národní osvěty
o vyjmenování zrušených předpisů školských a stylisaci školských zákonů a nařízení.
Zákon ze dne 9. dubna 1920 č. 292 stanoví v §u 37., že veškerá ustanovení starších zákonů a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu, pozbývají platnosti. Není tedy stanoveno výslovně a taxativně v tomto zákoně, který ze starších zákonů a nařízení a které jejich paragrafy zůstávají v platnosti a které se pozměňují, z čehož plynou dalekosáhlé důsledky a nejistota úřadování ve věcech školských; neboť starých zákonů a nařízení je taková řada, že není možno bez specielního studia referentům, agendou přetíženým, zjistiti, zda a která ustanovení stará nový zákon a nová ustanovení ruší, a jest třeba srovnáním všech zákonů tedy pravý smysl zákona v konkrétním případě zjišťovati, což má za následek zdlouhavost, a při této zdlouhavostí i neúplnost úřadování a různost právních názorů těch kterých referentů, které vedou opětně k průtahu a dokonce k derogaci ustanovení zákona v konkrétním případě, tehdy, když totiž vadné rozhodnutí nabude moci práva, poněvadž proti němu nebyla a nemohla býti podána stížnost. Odstranění této vady je nanejvýš naléhavé.
Podle slovného znění zákona ze dne 28. října 1918 č. 11 neruší se zákony vzaté z Rakouska. Autentický text zákonů těchto je německý, pokud platily pro všecka království a země, na říšské radě zastoupené a pro Slezsko — německý a český, pokud platily pro Moravu. Avšak mezi textem českým a německým jsou rozdíly, na př.: ťSchulgemeindeŤ — v německém textu, ťškolaŤ — v českém textu.
Stav tento jest v odporu se zákonem ze dne 29. února 1920 č. 122, zejména pak s §em 1. o zásadách jazykového práva v republice československé.
Podepsaní vznášejí na ministerstvo školství a národní osvěty
dotaz:
a) Jaká opatření se stala, aby ve školských zákonech a nařízeních byly vyjmenovány předpisy zrušené?
b) Jaká opatření se stala, aby stylisace zákonů a nařízení, v platnosti zůstávajících, byla uvedena v souhlas se zákonem ze dne 29. února 1920 č. 122?
V Praze dne 12. července 1921.
Dr. Lukavský,
inž. Bečka, Bergman, dr. Hajn, dr. Engliš, dr. Kramář, Petrovický, dr. Matoušek, G. Navrátil, Purkyňová, Zavřel, Mašek, dr. Rašín, Rosolová, Dyk, Votruba, Veverka, Špaček, inž. L. Novák, Hudec, Modráček, Stejskal.