Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2580.
Interpelace
poslance dra Lukavského a soudruhů
ministru školství a národní osvěty
proč nebyly všecky menšinové školy převzaty do správy státní.
V §u 2. zákona ze dne 9. dubna 1920 čís. 292 bylo zamýšleno, aby v obcích, co do jazyka smíšených, byly národní školy:
a) většinové,
b) menšinové.
Jako nejširší pojem školy menšinové byly definovány i školy, zřízené pro národnostní menšiny před účinností zákona ze dne 3. dubna 1919 podle starých předpisů.
V souhlase s tímto principem v §u 17. zákona zřizuje se v každé obci místní školní rada jako úřad veřejný a pro školy menšinové vyhrazeno ministru školství v §u 32. a 34. ustanoviti, jak se bude vykonávati dozor paedagogický a hospodářská správa škol těchto. Nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920 č. 605 skutečně v §u 2. stanoví místní školní rady od 1. ledna 1921, v §u 13. nařízení organizují se výbory školní, s tím toliko rozdílem, že ve školním výboru nejsou zástupcové obce, nýbrž zástupcové rodičů.
V některých obcích však, ve kterých jsou veřejné školy dvojího jazyka vyučovacího, nebyly všecky školy národní menšiny prohlášeny za školy menšinové, nýbrž ponechávají se veřejné školy různého jazyka vedle sebe, z čehož ovšem plyne důsledek, že pro školu menšinovou není zřízen školní výbor, nýbrž také místní školní rada, event. jsou dvě místní školní rady, jazykově různé, což odporuje teritoriálnímu principu i §u 22. zákona č. 292, a má ještě další důsledky při volbě zástupců učitelstva a občanstva.
I vznášejí podepsaní na ministerstvo školství a národní osvěty
dotaz:
Proč nebyly všecky menšinové školy převzaty do správy státní?
V Praze 12. července 1921.
Dr. Lukavský,
inž. Bečka, Bergman, dr. Hajn, dr. Engliš, dr. Kramář, Petrovický, dr. Matoušek, G. Navrátil, Purkyňová, Zavřel, Mašek, dr. Rašín, Rosolová, Dyk, Votruba, Veverka, Špaček, inž. L. Novák, Hudec, Modráček, Stejskal.