Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2600.
Zpráva
I. výboru kulturního
II. rozpočtového výboru
o návrhu posl. Václava Sladkého, Al. Tučného a spol. (tisk 1754), posl. Jar. Špačka a druhů (tisk 1818), posl. J. Prokeše, Jos. Chalupníka, Jana Černého a soudr. (tisk 1845)
na zřízení české státní obchodní akademie ve Frenštátě pod Radhoštěm.
I.
Město Frenštát, ležící pod Radhoštěm, v hornatém a chudém kraji valašském, neposkytovalo svojí nepříliš úrodnou půdou svému obyvatelstvu nikdy dostatečné výživy. Proto snažili se příslušníci jeho nalézti k uhájení svých životních potřeb jiný zdroj příjmů tím, že již od dávných dob věnovali se intensivní činnosti průmyslové a obchodní. Tak stalo se město Frenštát pod Radhoštěm kolébkou tkalcovského průmyslu, který až do dnešního dne se ve značné míře udržel. Bohužel, výdělek mzdový byl a jest při tomto průmyslovém odvětví velmi malý a kromě několika šťastných jedinců, kteří z průmyslu toho těží, lid i při nejskrovnějším způsobu života jen tak tak živoří. Proto nemohli obyvatelé města, většinou lidé nemajetní, svým i velmi schopným synům a dcerám poskytnouti vyššího vzdělání, neboť město bylo zúmyslně v ohledu školském i kulturním starou rakouskou vládou macešsky zanedbáváno. Marně snažilo se město Frenštát vybojovati si ve Vídni výše organisovanou školu, ať už střední nebo odbornou, ačkoliv má výhodné železniční spojení, ležíc na důležité trati Bílsko—Kojetín!
A dnes? V době, kdy finance městské jsou nad míru zbědované a celkový hospodářský stav Frenštátu je velmi neutěšený, pozbylo toto město nedávným rozhodnutím vlády Čsl. republiky berního úřadu, čímž ruch venkovského lidu v tomto městě téměř úplně přestal. Mimo to přeložením státní odborné školy tkalcovské z Frenštátu do Frýdku ztrácí Frenštát jedinou školu, která po mnohá desítiletí poskytovala obyvatelstvu i v ohledu hmotném i v ohledu kulturním alespoň částečnou podporu. Oběma těmito ztrátami jest město přímo katastrofálně postiženo a může býti zachráněno pouze získáním jiné výše organisované odborné školy.
Proto obecní zastupitelstvo usneslo se ve své schůzi dne 1. března všemi hlasy otevříti v místnostech dosavadní tkalcovské školy, která jako majetek obecní bude úplně věnována tomu účelu, počátkem příštího školního roku obchodní akademii. Obecní zastupitelstvo vedly k tomuto jednomyslnému usnesení zejména dva důvody:
1. Zřízením obchodní akademie bude poskytnuta těžce postiženému městu rovnocenná náhrada za odebranou tkalcovskou školu a budou nahraženy takto značné hospodářské škody, způsobené jednak přenesením stát. odb. školy tkalcovské do Frýdku, jednak zrušením berního úřadu.
2. V celém rozsáhlém severovýchodním kraji moravském a v celém Slezsku je pouze jediná českosl. obchodní akademie v Mor. Ostravě, takže při rozlehlosti a při důležitosti tohoto kraje možno zcela určitě počítati s prosperitou nově zřízené obchod. akademie ve Frenštátě pod Radhoštěm, neboť ke počítati s návštěvou žáků a žákyň všech středních a měšťanských škol z celého kraje od Přerova až po Místek.
Ovšem kulturnímu výboru při projednávání výše zmíněných návrhů bylo známo, že již před válkou neměly obchodní školy nadbytek učitelských sil. Situace se zhoršila značně za války, a ještě hůře bylo po převratě, kdy se ministerstvo školství podle uložení kulturního výboru snažilo, aby byl co nejdříve vyrovnán nepoměr mezi českými a německými školami. Bohužel, nesplnila se naděje, že prořidlé řady profesorů obchodních škol doplní demobilisovaní vojíni, vracející se legionáři a zajatci. Naopak řada profesorů-odborníků odešla ze škol do bank a na čelná místa různých exportních podniků, kde jim kynulo nepoměrně lepší zaopatření. Tím se ocitly mnohé školy v situaci naprosto neudržitelné. Tak na příklad je na nově zřízené české obchodní škole v Opavě systemisováno 8 definitivních míst, z nichž se loni nepodařilo obsaditi ani jediné, obchodní škola v Německém Brodě má míti mimo ředitele 8 učitelských sil a má pouze 2, obchodní škola v Mladé Boleslavi místo 12 profesorů pouze 4 atd., zkrátka není jediné české obchodní školy, která by byla plně opatřena potřebnými učitelskými silami. Celkem schází 45% sil učitelských! Dosud se podařilo udržeti vyučování v chodu jen obětavostí profesorů, kteří učí až dvojnásobný počet hodin, než jim přísluší. Avšak tím byla dosažena krajní hranice možnosti, takže každá další nová škola, jakož i rozšiřování dosavadních škol ohrožuje obchodní školství v samém kořenu.
Mimo to nastává ministerstvu školství a národní osvěty neodkladná povinnost zříditi potřebný počet českých menšinových obchodních škol, jak bylo na návrh zpravodajů uloženo vládě rozpočtovým výborem, protože ještě na 600 českých žáků navštěvuje z nedostatku vlastních obchodních škol obchodní školy německé. Avšak i zde nelze zříditi pro naprostý nedostatek učitelských sil všecky potřebné menšinové obchodní školy, ačkoliv ministerstvo financí vychází v této věci ministerstvu školství ochotně vstříc. Tento stav jistě potrvá několik let a bude možno žádostem za zřízení nových obchodních akademií teprve postupně vyhovovati, až se situace co do počtu učitelských sil zlepší.
Pokud se týká Moravy, bylo před převratem na Moravě dvé českých a dvé německých obchodních akademií, po převratě pak byly zřízeny 4 nové české obchodní akademie. Je tudíž Morava jedinou zemí, kde je počet obchodních akademií českých a německých úměrný počtu obyvatelstvu. V Čechách je však 9 českých a 8 německých obchodních akademií, takže by bylo třeba zříditi ještě nejméně 7—8 českých obchodních akademií, aby se tento poměr vyrovnal. Proto povolení další obchodní akademie na Moravě musilo by krajně roztrpčiti četná velká a obchodní města v Čechách, která se o obchodní akademii dosud marně ucházejí, na př. Mladá Boleslav, Pardubice, Louny, Dvůr Králové a j.
Kulturní výbor, uváživ i poměry města Frenštátu pod Radhoštěm, i katastrofální nedostatek učitelských sil, i potřeby menšinového obchodního školství, dovoluje si proto navrhnouti toto:
Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá:
1. Aby zřídila co nejdříve potřebný počet obchodních škol pro české menšiny, zvláště v severních Čechách,
2. aby ihned, jakmile budou zřízeny a vybaveny obchodní školy menšinové, předložila kulturnímu výboru program na doplnění sítě obchodních škol na území jazykově nesporných, při čemž by bylo vzíti zřetel i na žádost obce Frenštátu p. Radh., aby byla tamější dvoutřídní obchodní škola přeměněna na obchodní akademii.
V Praze dne 30. června 1921.
Předseda:
Dr. O. Srdínko, v. r.
Zpravodaj:
Václav Sladký, v. r.
II.
Rozpočtový výbor připojuje se k návrhu výboru kulturního.
V Praze dne 5. července 1921.
Předseda:
Bradáč, v. r.
Zpravodaj: