Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2704.
Interpelace
poslanců F. Zeminové, J. Davida, Al. Tučného, J. Hrizbyla a spol.
na celou vládu
jakožto zodpovědného činitele za Státní pozemkový úřad ve smyslu § 2. zákona ze dne 11. června 1919. č. 330. Sb. z. a n. o převzetí panství hořovického říšskoněmeckým příslušníkem Jindřichem Schaumburgem.
Veškerému obyvatelstvu republiky Československé národního, socialistického a demokratického smýšlení tane dosud živě na mysli památný den 28. října 1918.
V této dějinné chvíli kácely spojené socialistické a demokratické strany v mohutné vulkanické síle trůny a erby, zbavujíce naráz národ toho, co jej po staletí tísnilo a tížilo. Národní výbory a revoluční Národní shromáždění zrušily privilegia a výsady šlechtických rodů a ve všeobecném zápalu vypovězen věčný boj cizácké šlechtě pod jejímž jařmem národ po staletí trpěl.
První revoluční vláda i druhá vláda s převahou socialistických členů vycházely ve svých programových prohlášeních ze starých tradic národních, oživených novým duchem demokracie a socialismu.
Jedním z prvních činů Národního Shromáždění byl záběrový zákon, kterým se znárodňuje půda přesahující 150 ha. Památný tento zákon vyslovuje zásadu, že mají býti státem zabrány bez náhrady statky příslušníků bývalé panovnické rodiny, nadační statky, statky osob hrubě se provinivších na Československém národu a statky bezprávně nabyté a stanoví, že státem převzatá půda má býti odevzdána malým zemědělcům, domkářům a bezzemkům, aby na ní hospodařili.
Hořovický velkostatek, který se dostal nevyzpytatelnými cestami do rukou říšských Němců, byl v době vydání tohoto zákona pozůstalostí, o níž se vedl spor mezi německými říšskými příslušníky, příbuznými býv. německého císaře Viléma, který se zcela nepochybně hrubě a krutě prohřešil proti celému Československému národu. Přes to nebyl velkostatek státem převzat a dnes ujali se jeho vlastnictví cizí příslušník, říšský Němec Jindřich Schaumburg.
Dotazují se proto podepsaní poslanci:
1. Z jakých příčin nebylo svěřenské panství hořovické převzato po vymřelém rodu Hanavském do vlastnictví státu a jak se stalo, že mohl majetek tento přejíti znovu v držbu cizince a němce Jindřicha Schaumburga?
2. Proč nebylo toto panství bez odkladu státem převzato, zařaděno do prvního období státní pozemkové reformy ještě během roku 1921 parcelováno a proč jeho dvory byly zase pronajímány cizincům a lidem, nehodným důvěry?
3. Bude Jindřichu Schaumburgovi zabráněno, aby se v zámku velkostatku hořovického trvale usídlil a nebude mu uděleno státní občanství československé, neboť je nebezpečí, že by kraj germanisoval, tak, jak se dělo za jeho předchůdců, kteří vedli správu velkostatku úplně německy a i místa veřejně přístupná jen německými návěštími označovali a že by zotročil veškeré své dělnictvo a služebnictvo, jak lze to souditi z prvního dne jeho pobytu v Hořovicích, dne 8. června 1921, kdy dal se úřednictvem a personálem ve stejnokroji slavnostně uvítati a kdy dal se v děkanském kostele v Hořovicích děkanem Karešem veřejně vítati v německém jazyku?
V Praze dne 22. července 1921.
Zeminová, David, Tučný, Hrizbyl,
Trnobranský, dr Vrbenský, Sladký, Špatný, Stříbrný, Laube, Sajdl, dr Patejdl, dr Franke, dr Uhlíř, Draxl, Hrušovský, Pechmanová, Netolický, Slavíček, Langr, Buříval.