Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2705.
Interpelace
poslance Hakena a soudruhů
ministru vnitra
o zastřelení dělníka Šobra Františka ve Lštění četníkem.
Dělník Šobr František, zaměstnaný v poslední době na Zieglerově dole v Nýřanech, byl plných 6. roků ve světové válce. Vrátil se odtud s podlomeným, zničeným zdravím, takže i doma stále churavěl. Dne 24. června nastoupil opětně práci, ale již 25. nastala dovolená všeho dělnictva Škodovky, takže Šobr neobdržel žádné výplaty. Tím octla se pětičlenná rodina bez jakýchkoli prostředků k obživě. Šobr použil své dovolené k zabezpečení své domácnosti; chtěl usušiti seno pro kozu a opatřiti trochu dříví k zatopení. Seno sušil společně se svou ženou na obecní louce u lesa; spatřiv při té suchou soušku v obecním lese, uřízl ji a naložil na trakař se senem. Když však, chtějíce k domovu, ujeli několik kroků, slyšela manželka, která jela s trakařem napřed, za sebou hádku. Když se ohlédla, spatřila četníka, hádajícího se s mužem. S výkřikem: "Ježíš Maria, co pak to děláte!" vrhla se k nim. V té chvíli však, když Šobr dokazoval četníku, že na trakaři žádné větší dříví nemá,
odstoupil četník od něho na několik kroků a střelil!
Kule zasáhla Šobra zblízka na pravé straně pod žebrem, prostřelila ledviny a druhou stranou těla vylétla ven. Šobr se skácel a za krátkou dobu zemřel. Leč nebylo na tom dosti.
Na manželku zavražděného obrátil se vrah se slovy: "Teď jděte vy, nebo vás také zastřelím!" Manželka Šobrova po této pohrůžce utekla do Lštění ke starostovi obce, jemuž věc oznámila. Doby, nežli přijel povoz, využil četník-vrah k tomu, že zavražděného odvlékl s místa vraždy k blízkému lesu, trakař i seno rozházel a kus dřeva, které pod ním nalezl, dal navrch sena. To bylo protokolárně zaneseno četnickou komisí a místním starostou 25. t. m. v bytě zavražděného, jíž asistoval v plné zbroji ten, který ho zastřelil, četník Ouška!
Zavražděný žil se svou rodinou v obecní pastoušce, kůlně, která sloužila až do nedávna za kůlnu na stříkačku. Místnost je bez podlahy a stropu, asi 4 metry dlouhá a taktéž široká; za deštivého počasí do ní prší. Rodina sestává z 3 malých dětí od 5 měsíců do 8 let (nejmladší je mrzákem, má na rukou srostlé prsty), ženy a 74leté matky zavražděného. V den pohřbu neměla rodina ani trochu mouky a ani haléře peněz. Největší bída panuje v nešťastné této rodině, kterou krvelačný státní zřízenec vehnal zastřelením jejího živitele do největšího zoufalství!
Četník Ouška
byl komandován ještě s jinými do Osvračina ku potlačení stávky zemědělského dělnictva v Přívozci.
Pohřeb zavražděného soudruha Šobra, příslušníka naší komunistické strany, konal se v Lštění za veliké účasti dělnictva všech okolních obcí. Za naši stranu dostavil se soudr. Krautvurm z Plzně. Promluvil nad hrobem řeč hluboce srdce rozdírající, odsoudiv bezohledným způsobem brutální zavraždění člověka pro pouhý kus suchého dřeva, takže jedno oko nezůstalo nezaroseno. Vyzval všechno dělnictvo z místa i okolí k podporování ubohé, hladem zmírající rodiny. Za Svaz kovodělníků rozloučil se se zavražděným taktéž tklivými slovy soudr. Och z Plzně. Skon nešťastného soudruha Šobra zůstane dlouho v paměti veškeré dělnictva.
Je neuvěřitelno, že bezohledný, surový četník, zavraždivší nevinného člověka, jest nadále ponecháván ve službě. Protestujeme co nejrozhodněji proti tomuto jednání; žádáme okamžité jeho suspendování a potrestání, jakého skutečně zasluhuje! Od tohoto požadavku neustoupíme! Budiž dán průchod spravedlnosti!
Podepsaní se táží:
Je panu ministru tento případ znám?
Co učinil pro potrestání vinníka?
Je ochoten postarati se okamžitě o náhradu poškozené rodině?
V Praze dne 10. července 1921.
Haken,
Merta, Blažek, Krejčí, Kučera, Darula, Houser, Surányi, Rouček, Nagy, Warmbrunn, Malá, Bubník, Toužil, Skalák, Svetlik, Kunst, Tausik, Skaunicová, Mikulíček, Borovszky, dr. Hahn.