Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2710.
Naléhavá interpelace
poslanců F. Zeminové, J. Pelikána, J. Sajdla, Igora Hrušovského, R. Laubeho a společníků
vládě:
1. o zdlouhavém provádění pozemkové reformy, opomíjení rozsáhlých krajů a latifundií, kde cizácká šlechta vládne dosud celým, nespravedlivě nabytým majetkem pozemkovým na úkor lidu na půdě pracujícího;
2. dále o katastrofálním suchu, hlavně v chudších horských krajinách, majícím v zápětí kvapný výprodej dobytka malozemědělců za nepatrné ceny, ač drahota masa v městech je neslýchaná, jakož i
3. co jest s novelisací soupisů k dani majetkové u malozemědělců, jejichž většina jmění uložena jest v dobytkářství, stíženém v poslední době ohromným poklesem cen.
Podepsaní poslanci vznášejí na vládu stížnost, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyhlášen byl sice pracovní plán přídělový pro rok 1921—1923, ale v praxi se téměř neprovádí a malozemědělci marně dovolávají se přídělu půdy zákonem jim zaručené.
Mimo to celé oblasti republiky zůstávají doposud nezměněně v rukou šlechty, církví a židovských velkonájemců, jako na př. na Dolnokralovicku, Benešovsku, Bechyňsku, Voticku, na Turnovsku, Přešticku, Sušicku, Kralovicku u Plzně, na Stupavě, Bystřicku a Holešovsku na Moravě, zrovna jako na téměř celém Slovensku a Přikarpatské Rusi.
Rody Lichtensteinský, Schwarzenberský, Hohenzollernský, Schönbornský, Metternichovský, Augsperský, Khewenhüllerovský, Šebků atd. jsou šetřeny téměř zjevně, také panství arcibiskupa olomouckého, řádu německých rytířů ve Slezsku, panství biskupa Vratislavského a většina maďarských magnátů na východě republiky.
Oddalování přídělu půdy činí na nás dojem úmyslnosti z následujících dvou příčin:
1. Čeká se, zdali evropská reakce nevrhne stíny i na nás a nepovstane-li i v našem státě tolik odpůrců pozemkové reformy, že by se tato znemožnila.
2. Nebo oddaluje se příděl půdy drobným zemědělcům a družstvům zaměstnanců až do let, kdy půda následkem zahraniční konkurence zase bude málo výnosná, takže zisky ve válce a v příznivých konjunkturních letech nynějších seberou šlechta, židé a církevní společnosti, kdežto v letech poklesu cen by se dopřála část půdy československým malozemědělcům, aby nic z ní téměř nevytěžíce, se jí vzdávali a tím přivedla se pozemková reforma ad absurdum.
Těžký životní zápas malozemědělců, marně bojujících o příděl půdy stížen jest mimo to letos katastrofálním suchem na Posázaví, v Českomoravské Vysočině, na českém západě, jihovýchodní a severozápadní Moravě a jinde. V poslední době, poněvadž dobytek nebylo lze uživiti, povolovaly příslušné úřady vyvoz menšího množství dobytka do ciziny. Povolení poskytují se však téměř výhradně velkým výdělkářským společnostem, skupujícím dobytek na velkostatcích a u velkých sedláků, kdežto malozemědělci odkázáni na zdejší trhy, prodávají v Litovli, Německém Brodě atd. dobytek po 2—3—4 korunách za 1 kg živé váhy. Přes tuto úžasnou láci prodává se maso ve městech a průmyslových obvodech po 12—16—20 korunách za 1 kg, aniž by byl dostatečný tlak, aby se toto nezdravé a nepřiměřené rozpjetí mezi cenou nákupní a prodejní stlačovalo.
Mimo to malozemědělci nemohouce se dočkati přídělu půdy, ukládali každý svůj těžce vydělaný groš v dobytkářství. Při soupisech za účelem zjištění majetku a předpisů dávky z majetku v létech 1919—1920 byl majetek malozemědělců vysoko taxován, protože v době té jednotlivý kus dobytka odhadoval se v ceně 5—10.000 kor. Nyní se tyto ceny v roce letošním náhle zřítily a poklesly namnoze i pod 20% původně odhadnutého obnosu. Vládě nastává povinnost, aby k těmto poměrům přihlédla a připravila rychle novelu o soupisu k dani majetkové u malozemědělců.
Nemůžeme se vyhnouti výtkám ministerstvu financí, které povolováním odkladu soupisových lhůt nevybralo dávku z majetku včas, kdy malozemědělci i drobní živnostníci v době lepších cen snadněji by ji byli zaplatili, kdežto nyní objevuje se zde obava, že daně tyto buď zruinují drobné naše malozemědělce a živnostníky nebo případnou novelisaci oprávněnou však a nutnou stát připraví o značný obnos na daních z majetku.
Táží se proto podepsaní poslanci vlády republiky Československé:
1. Jest ochotna vláda co dozorčí orgán Státního pozemkového úřadu zakročiti u téhož, aby byl rychle přídělový pracovní plán pro rok 1921—23 prováděn v praxi?
2. Hodlá vláda zakročiti intervencí u téhož úřadu, aby v oněch krajích, kde doposud k přidělování půdy nedošlo a jest toho nutně v zájmu existencí malozemědělců zapotřebí, aby se tak stalo dodatečně zvláštním přídělovým pracovním plánem pro rok 1921—23?
3. Postará se vláda o to, aby opatřováním levných krmiv nemusili malozemědělci vyprodávati šmahem dobytek a aby velkostatkářům a velkým výdělkářským společnostem nedovolila vyvážeti dobytek na úkor drobných zemědělců?
4. Jak zakročí vláda proti neoprávněné drahotě masa a masných výrobků ve městech a průmyslových obvodech, jejichž cena neodpovídá nijak cenám nákupním?
5. činí vláda již potřebné disposice, hlavně ministerstvo financí, aby včas připravena byla novelisace o soupisu k dani majetkové u drobných zemědělců?
V Praze dne 22. července 1921.
Zeminová, Pelikán, Sajdl, Hrušovský, Laube,
Špatný, Slavíček, Netolický, Buříval, Hrizbyl, Langr, dr. Uhlíř, dr. Franke, Stříbrný, Pechmanová, dr. Bartošek, Tučný, Trnobranský, dr. Patejdl, David, Sladký.