Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2787.
Interpelace
poslanců Ant. Švehly, Ad. Prokůpka, Fr. Udržala, Fr. Staňka, J. Braneckého a společníků
vládě
o kritických poměrech v chovu a zpeněžování hospodářského zvířectva, o zabezpečení krmiv a ochraně zemědělské výroby proti jejím škůdcům.
V kritickém stavu, kdy široké vrstvy zemědělské stojí bezradně a beze své viny před úplným znehodnocením nejdůležitějšího výrobního odvětví, celého chovu hospodářského zvířectva, kdy i rostliny trpí nebývalou invasí různých škůdců, a kdy tudíž hlavní odvětví zemědělské výroby jsou v základech ohroženy, považují podepsaní poslanci za povinnost, obrátiti pozornost celé vlády na hrozící pohromu a dožadovati se pro zemědělské vrstvy rychlé a vydatné ochrany před hrozícími následky.
Vlivem příznivých okolností povznesl se chov dobytka do té míry, že může nejen plně ukojiti domácí konsum, ale že v zájmu udržení rentability zemědělského podnikání v chovatelských oblastech objevila se již před delší dobou potřeba částečného vývozu, kterážto okolnost mohla při účelném a včasném řešení prospěti celému národnímu hospodářství. Celkový stav dobytka byl zatěžován zejména velkým počtem dobytka brakového, zbylého z dob válečných, který bylo zvlášť účelno odprodati. Stav tento, beztak již tíživý, přiostřoval se stále stoupajícím nedostatkem krmiv a vyvrcholuje v poslední době ve zjevnou katastrofu úplným zničením pícnin abnormálním suchem. Již jarní píce na lukách i polích bylo poměrně málo a nyní, když úplně vyprahly Otavy, se zkrmuje, čímž ztrácí se reserva krmiv pro období podzimní a zimní. Stejně neblaze se pociťuje i nedostatek krmiv jadrných, nastalý tím, že domácí hospodářský průmysl jest málo zaměstnán a není jich dovozu. Množství rostlinných cizopasníků dovršuje tíseň.
Tyto skutečnosti zhoršují těžký stav chovu dobytka a nutí zemědělské kruhy k rychlému odprodeji za každou cenu. Projevuje se to velkými příhony jak dobytka, tak i koní na trhy, kde však odprodej úplně vázne, ježto poptávka jest mnohem menší nabídky. Proto nastal rapidní pokles cen, který podvazuje nejenom rentabilitu chovu hospodářského zvířectva, ale i celé zemědělské produkce a vysazuje široké vrstvy zemědělského obyvatelstva finanční krisi.
Jest samozřejmo, že pod tlakem těchto poměrů, kdy zemědělci chtěli by se zbaviti v prvé řadě dobytka brakového, avšak nemohou ani fakticky odprodati, nemohou se starati o zajištění odchovu, což projevuje se hromadným vybíjením telat.
Tato hospodářská pohroma týká se především malých a středních zemědělců, u nichž se objevuje jak nejvyšší stav dobytka, tak i největší nedostatek krmiv. Hospodářská a finanční tíseň pro ně z toho vznikající jest takového rázu, že ohrožuje samu existenci jejich podnikání. Podle statistiky jest stav tento: Příjem ze zvířecí výroby činí u podniků do 10 ha 80% hrubého výnosu, u podniků od 10 do 50 ha 50% a u podniků přes 50 ha 30% celkového hrubého výnosu z hospodářství. Při poklesu cen u zvířecích výrobků o 50% (při jinak stejných výrobních nákladech) klesá čistý výnos u podniků středních od 10 do 50 ha o 90% a u podniků malých již přes 100%, tak že se stávají pasivní. Toto stadium vývojem poměrů v posledních dnech bylo již překročeno, ježto pokles cen jeví se již pod 50%. Na základě toho možno konstatovati, že malí a střední zemědělci utrpěli prudkým poklesem cen nejvíce, podniky jejich stávají se pasivní, a jsou vrháni opět do předválečného zadlužení. Situace tato jest tím krutější, že doléhá nejvíce na široké vrstvy zemědělců horských.
Na tyto nepříznivé zjevy a hrozící důsledky upozorňovali zemědělci již celé měsíce, vytýkajíce, že jde nejenom o životní zájem zemědělského obyvatelstva, ale též o zájem státní a dožadujíce se vývozu pro přebytečný dobytek. Bohužel hlas jejich byl přehlušován projevy z kruhů neinformovaných, zejména těch, kteří poklesu cen snažili se využíti k svému jednostrannému prospěchu, a kteří až dosud dovedli zabrániti, aby maso zlevnilo i pro nejširší vrstvy konsumentské.
Teprve v posledních dnech povolen byl vývoz dobytka za podmínek, které časově i věcně naprosto nevyhovují. Opatření toto stalo se skutečně pozdě, kdy promeškána byla konjunktura možného vývozu na zahraniční trhy, a tím způsobily se našemu zemědělství těžké hospodářské újmy, a celému národnímu hospodářství škody stamilionové. Konstatujíc toto faktum, táže se zemědělská veřejnost, kdo nese vinu na tomto prohřešení proti životním zájmům československého zemědělství a kdo nahradí tyto ztráty! Českoslovenští zemědělci, kteří dosud jako nejspolehlivější opora státu přinášeli mu ochotně největší oběti, trpce nesou, že rozhodující činitelé dopustili tak těžkou pohromu na. zemědělství a zavinili tím i seslabení vlastní základny národního podnikání.
Avšak i povolování vývozu i jeho podmínky naprosto nevyhovují. Povolování děje se zdlouhavě a podmínky vývozu zbytečně jej ztěžují, domácímu konsumu nepřinášejíce výhod. V době, kdy jedná se již aby jen byl odbyt, není potřebné vázati vývoz zvláštními omezujícími podmínkami.
Podepsaní poslanci vylíčivše takto situaci, vyzývají vládu k okamžité nápravě a táží se:
1. Jest vláda ochotna naříditi, aby vývoz dobytka povolován byl co nejrychleji a bez omezujících podmínek?
2. Jest vláda ochotna, sama zvláštními opatřeními umožňovati vývoz do vzdálenějších zemí, když vývoz do nejbližších států znesnadňují jednak obtíže valutami, jednak nemožnost odbytu?
3. Jest vláda odhodlána povoliti také vývoz masa a masných výrobků?
4. Hodlá vláda přispět! československému zemědělství v těžké jeho krisi tím, že nařídí, aby vojenské zásoby konserv byly spotřebovány a dělány čerstvé z pohotového masa?
5. Zamýšlí vláda působiti k tomu, aby část masné produkce byla konservována pro event. vývoz na východ?
6. Chce vláda podpořiti vývoz dobytka a masa tím, že zabaví chladírny, postihne chladící vagony a doplní železniční park potřebnými chladícími vozy?
7. Hodlá vláda způsobiti, aby povinné otruby byly vráceny dodavatelům obilí?
8. Chce vláda pro udržení chovu dobytka přičiniti se o dovoz krmiv z ciziny, jednak kompensací za cukr, jednak za dobytek, jednak povolením zvláštních fondů na zlevnění nákupu krmiv?
9. Chce vláda podporovati dovoz krmiv a slámy zlevněním dovozného?
10. Chce vláda zabavenou melasu dáti k disposici ministerstvu zemědělství, aby přednostně z ní uhrazovalo celkovou potřebu zemědělství pro účele krmné?
11. Jaká ochranná opatření chce vláda učiniti proti invasi rostlinných i živočišných cizopasníků a jak chce poškozeným zemědělcům ulehčiti veřejná břemena a podpořiti jejich hospodářské potřeby?
V Praze dne 28. července 1921.
Švehla, Prokůpek, Udržal, Staněk, Branecký,
Mašata, Malypetr, dr. Kubíček, inž. Botto, dr. Blaho, Vraný, dr. Hnídek, Bradáč, dr. Srdínko, Sonntág, Rychtera, Vacula, Křemen, Vahala, Beran, Mach, Dubický, dr. Černý.