Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2790.
Zpráva
rozpočtového výbory
o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 2318),
ktorým pozmenujú sa niektoré ustanovizne základného čl. I. z r. 1890, jednajúceho o verejných hradských (silniciach) a mýtach na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
Predloha zákona, ktorá pozmenuje uh. zák. čl. 1 z roku 1890, má svoj základ jednako vo všeobecných zmenách hospodárského života, ktorý v dobe 30 rokov, teda značne dľhej, nastať musely a obzvlášť zmenami, ktoré boly vyvolané svetovou vojnou. Keď že už predtým obmedzenia v § 23. uvedeného zákona ustanovenie prirážky silničnej na maximum 13% všetok rozvoj komunikační brzdily, stalo sa toto ustanovenie celkom nedostatočným v dobe poválečnej, aby hradské len v udržiteľnom stave zachovalo, ba v mnohych prípadoch nepostačilo ani na úhradu platov služobných. Dôsledky prirodzené sú milionové schodky, úplné spustnutie a zanedbanie hradských. Štátu nie je možno hradiť tieto schodky subvenciou, lebo ten nepostačí sám na udržiavanie hradských štátnych a musí sa predovšetkým starať o vybudovanie komunikácie v záujme celoštátnom. Za takýchto pomerov je jediným východiskom sebestačnosť žúp, ktoré z vlastných prostriedkov môžu potrebné náklady na komunikácie zaopatriť si samy. Spôsob tento je v Čechách, na Morave a vo Sliezsku už celkom obvyklym a dobre sa osvedčil.
K prevedenie tejto úhrady nútno však zmeniť ustanovizne §u 22, odstavec II. lit. o zákone čl. 1. z roku 1890, totiž "Predpokládané príjmy s ohľadom na zvlášť vykazované minimálne dávky", musia byť pozbavené obmedzení §u 23 vypísania do vyšky 10%, vo zvláštnych prípadoch 13%a výška týchto príspevkov musí sa riadiť skutočnými potrebami komunikačnými tej alebo onej župy.
Z uvedených dôvodov doporučujem snemovni, aby predlohu zákona prijala bez zmeny.
V Prahe dňa 2. srpňa 1921.
Předseda:
Bradáč Bohumír, v. r.
Zpravodaj:
Ferdinand Benda, v. r.
Zákon
ze dne .......................................................................... 1921,
kterým se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z roku 1890, jednajícího o veřejných silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
§ 22, odst. 1, 2 a 3, § 23 a § 28 zák. čl. I. z roku 1890 se mění takto:
§ 22, odst. 1, 2 a 3 zní:
Župan sestaví rozpočet vydání, potřebných pro stavbu, správu a udržování municipálních silnic, jakož i rozpočet příjmům k úhradě těchto vydání pro následující správní rok a předloží tento rozpočet s příslušným odůvodněním a podrobným výpočtem potřebné kvoty silniční přirážky a minimálních sazeb (§ 23) správnímu výboru k projednání a konečnému stanovení, nejdéle do 1. srpna toho roku, který předchází roku, pro nějž jest rozpočet sestaven.
Správní výbor odevzdá projednaný a pevně stanovený preliminář se zvláštním podrobným vysvětlením, jím určené přirážky silniční a minimální sazby županovi, který jej vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu 14 dnů; župan vyhlásí současné den počátku a konce lhůty, a to v komitátech (župách) jednotlivým okresům prostřednictvím hlavního služného (v městech s regulovaným magistrátem prostřednictvím měšťanosty), v městech s právem municipálním pak způsobem v místě obvyklým.
Jednotlivci mohou činiti námitky proti rozpočtu a podati je písemně županovi do dne, kterým se končí lhůta k nahlédnutí. Župan zapíše je do výkazu a předloží spolu s preliminářem valnému shromáždění municipálního výboru.
§ 23 zní:
Municipium rozvrhne k úhradě výloh, které nejsou uhrazeny příjmy přicházejícími v úvahu podle § 22, odst. II a), b), c) a d) a případně f), zvláštní přirážku, zvanou silniční.
Tato silniční přirážka vyměří se v roce předcházejícím onomu, pro níž jest sestaven rozpočet výloh, určitou procentní sazbou na základě daní pro území municipia předepsaných administrativní cestou, a to na základě státní daně pozemkové, domovní daně (třídní a činžovní), daně zárobkové — vyjímajíc zárobkovou daň I. třídy lit. a) až d) — daně podniků a společností, povinných předkládati veřejné účty, báňské daně, úrokové a rentové daně (včetně příspěvků k vybavení pozemků z dluhů, avšak vyjma všeobecné státní důchodkové přirážky).
Municipium má současně s rozpočtem určiti silniční přirážku, kterou dlužno stanoviti na 1 rok, je-li třeba zvláštním usnesením k tomu se vztahujícím.
Na každého, i kdyby na, něho nepřipadla kvota, vyměřená dle příme daně jemu předepsané, má se jakožto municipální silniční přirážka rozvrhnouti nejméně částka, odpovídající třem nádenickým denním mzdám v dotčeném municipiu.
Municipium může zvětšiti tuto nejmenší částku u vlastníků nejméně dvou tahounů (§ 49, bod a) až do výše denní mzdy za tahouny. Součet přímých státních daní přirážkám podléhajících, předepsaných osobám, jimž byla vyměřena nejmenší částka municipální silniční přirážky, odečte se od celkové přímé státní daně přirážce podléhající, předepsané na území dotyčného municipia, a pro zbytek těchto přímých daní vyměří se stanovená kvota silniční přirážky. Při stanovení tohoto minima má se dbáti toho, aby nebylo větší, než nejmenší vyměřená silniční přirážka.
Ministr veřejných prací se zmocňuje, aby v dohodě s ministry financí a vnitra každoročně po usnesení municipálního výboru stanovil, nejvyšší přípustnou míru minima ve smyslu odstavce 4 a 5 §u 23 a vyhlásil ji vždy ve Sbírce zákonů a nařízení.
Kdyby však výnos jednak shora uvedených minimálních sazeb, jednak silniční přirážky, rozvrzané na zbývající část přímé daně dle předchozího odstavce, převyšoval potřebu předvídanou v prelimináři, je municipium oprávněno podle svých poměrů vyloučiti přebytek buď snížením původní silniční přirážky nebo minimálních sazeb, nebo uložiti jej jako reservní fond, případně použíti ho ke hrazení svých mimořádných silničních vydání.
Pro vybírání silniční přirážky a minimálních sazeb jest třeba při předkládání prelimináře vyžádati si schválení ministerstva veřejných prací, které při tom postupuje v dohodě s ministerstvem vnitra a financí.
Ministr veřejných prací může, dorozuměv se s příslušnými ministry, se zřením na župní potřebu buď snížiti neb zvýšiti silniční přirážku, vyžadují-li toho všeobecné zájmy, zejména práce za nezbytné uznané z ohledů strategických a národohospodářských a jím nařízené. Rovněž může podle okolností snížiti minimální sazby nebo požadovati jich zvýšení, jakož i přivésti je v souhlas s kvotou silniční přirážky a upraviti výpočty municipia nebo uděliti mu potřebné pokyny.
Jakmile ministerstvo veřejných prací schválí preliminář i usnesení valného shromáždění municipálního výboru, o něm jednající, župan zařídí čeho třeba, aby na základě konečně stanovené kvoty bezodkladně se provedlo individuelní rozdělení silniční přirážky a zvláště vyznačených minimálních sazeb, aby se vyhlásilo v komitátech (župách) — podle obcí — na obecním úřadě (v městech s právem municipálním na magistrátě) a vyložilo k veřejnému nahlédnutí po 14 dní ode dne vyhlášení.
Ve vyhlášce, kterou se individuelní rozdělení vyloží k veřejnému nahlédnutí, musí se zřetelně vyznačiti den, kdy tato doba končí. V této době má interesovaná strana právo, odvolati se k správnímu výboru z rozdělení silniční přirážky.
K vyřízení těchto reklamací a oprav, o které mezi tím lze žádati, je příslušná táž komise, kterou správní výbory zvolily v prvním ročním shromáždění podle § 12 zák. čl. XV. z roku 1883.
Komise může, uzná-li to za nutné, před svým rozhodnutím vyslechnouti finančního ředitele nebo jeho zástupce; je však k tomu povinna, přeje-li si toho strana v odvolání. Rozhodnutí má býti sděleno s interesovanou stranou.
Chyby, způsobené jedině a pouze vadným vypočtením kvoty nebo minimální sazby, mohou býti opraveny i po uplynutí odvolací lhůty.
Silniční přirážku vyměřenou podle těchto ustanovení dlužno rozvrhnouti neodvisle od přirážky, která může býti určena podle zák. čl. XV z roku 1883, a bez jejího započítání.
Vymáhání, odepisování nebo promlčení municipální silniční přirážky řídí se obdobně ustanoveními zák. čl. XI. z roku 1909 a LIII. z roku 1912. Ostatní podrobnosti co do vyměření, odvádění, vymáhání a spravování municipální silniční přirážky, způsobu evidence a vymáhání nedoplatků, jakož i pokladniční způsob hospodaření se silniční přirážkou ustanoví ministerstvo veřejných prací ve shodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy.
Na státní subvencování municipálních silničních a mostních staveb budiž pamatováno ve státním rozpočtu ministerstva veřejných prací. Z tohoto státního úvěru buďtež v prvé řadě podporována municipia, která provádějí nebo udržují silnice, pokud se týče umělé stavby strategicky důležité, nebo která by byla nucena zvýšiti nepoměrně svou silniční přirážku, kdyby jim nebyla státní podpora poskytnuta.
§ 28 zní:
Župan připraví a opatří závěrečný účet příslušným posouzením rubrik prelimináře co do příjmů a vydání; tento účet má se předložiti správnímu výboru v roce následujícím po roku správním, nejpozději však do 15. května.
Příslušné další agendy správního výboru jsou vytčeny v § 22 tohoto zákona.
Závěrečný účet třeba vyložiti k veřejnému nahlédnutí po 14 dnů před valným shromážděním municipálního výboru a doručiti jej také členům výborů.
Valné shromáždění rozhoduje o závěrečném účtu a předloží své rozhodnuti se dvěma exempláři závěrečného účtu a nutnými daty k potvrzení ministerstvu veřejných prací nejpozději do 1. července téhož roku.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministru veřejných prací se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry provedl tento zákon a ustanovil nařízením podrobnosti provádění.