Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2793.
Odpověď
správce ministerstva pro zásobování lidu a ministra zemědělství
na interpelaci poslance Nejezchleba-Marchy a soudruhů
o drakonických pokutách a rozsudcích, kterými okresní obilní úřady na Moravě pronásledují zemědělce, že z různých příčin nemohli dodati předepsaný obilní kontingent (tisk 1746).
Ke konkrétním dokladům v interpelaci uvedeným lze v zásadě prohlásiti, že nejsou na shodě se skutečností, nebo jí mylně vykládají. Jde většinou o skutečné porušení platných zákonných předpisů a o tresty právem za ně uložené.
K jednotlivým případům lze stručně říci toto:
Kontingent obce Rudice (100 q chlebovin) byl zcela přiměřený, poněvadž byl vzat při jeho předpisu zřetel na všechny okolnosti pro jeho zmírnění směrodatné. Výslovně lze prohlásiti, že obec nežádala za komisionelní šetření. Na odůvodnění výše kontingentu lze uvésti, že těsně sousedící obec Lažánky za výrobních podmínek horších dodala na vyšší kontingent (110 q chlebovin) přes 86%, kdežto Rudice 37%! Nuceným výkupem docíleno pouze 51%, z čehož ještě 14 q ječmene ponecháno bylo v obci jako osivo.
Rovněž kontingent obce Kralic jest zcela přiměřený. Šetření o škodách způsobených živelními pohromami (krupobitím a povodní) bylo pro vedeno a. podle jeho výsledků předepsán definitivní kontingent 270 q pšenice, 170 q žita, 1100 q ječmene a 85 q ovsa, v celku o 960 q obilí méně, než podle oseté plochy a odhadu sklizně zbylo by zemědělcům, odečte-li se spotřeba na osev, krmení i výživu. Toto zmenšení prohlásila okresní repartiční komise za dostatečné a vyjádřila se že kontingent může býti dodán, aniž by byli místní producenti jakkoli ohroženi.
Kontingent obce Střelice byl sice letos vyšší o 57% než loni (nikoli o 100%, jak se v interpelaci praví), poněvadž loni byly tam způsobeny veliké škody polními hraboši; byl však předepsán okresní repartiční komisí, v níž sám starosta obce L. Hampl prohlásil, že kontingent bude možno dodati. Na tento kontingent dodala obec do zavedeného trestního řízení 6% (šest) ušlechtilého obilí. Šetřením bylo zjištěno , že producenti částečně dokonce po vzájemné úmluvě rozprodávali obílí v obcí. Nehledě k tomu, že to jest platnými zákonnými předpisy zakázáno a trestno, nutno zdůrazniti, že i ti kupující, kteří se takto zásobili, byli nadále vedeni v obecním zásobovacím katastru jako nezásobení, takže se trestním činem producentů nijak veřejnému zásobování neulehčilo. Pro přestoupení předpisů nařízení vlády RČS. ze dne 11. června 1920, č. 390 bylo proti vinníkům zakročeno podle §u 16. tohoto nařízení. Předpisy ty byly přesně dodrženy; interpelace také žádný konkretní přehmat neuvádí.
Pokud lze na základě uvedených dat konkretně odpověděti jest stav v okrese kroměřížském tento:
Arcibiskupský velkostatek v Kroměříži dodal vlastně (béře-li se v úvahu zásobování kroměřížského semináře, jímž se ulehčuje veřejnému zásobování, a dodávka orig. osiva) 73% kontingentu. Velkostatek Zborovice dodal 87% pšenice a žita, 100% ovsa a (s orig. osivem) 70% ječmene. Dvůr Chropyně dodal 47% pšenice a žita, 65% ječmene, 150% ovsa. Přísnou revisí, jež byla na velkostatcích v okrese provedena, bylo docíleno zajištěním "přebytků 65—67% celkového kontingentu velkostatků. Naproti tomu v obci Bilanech dodáno bylo do 1. února 1921 43% kontingentu, v Hudíně 52%, ve Skašticích 40%. Úředními potvrzeními obecních úřadů všech tří jmenovaných obcí byla prokázána bezpodstatnost tvrzení, že by se zástupci jejich nebylo u okresního obilního úřadu jednáno. Revident Humpal použil povozu arcibiskupského velkostatku pouze jednou při cestě do Bilan. Vůz byl objednán správcem výkupní skupiny okresního obilního úřadu k vůli úspoře času. Den před tím bylo při zpáteční cestě použito tohoto povozu pro velkou nepohodu celou výkupní komisí. Takováto událost nemůže míti vlivu na postup při výkupu. Podotýká se však, že revident Humpal i tato komise fungovala pouze, při výkupu v obcích; Při revisí velkostatků účinkovala zcela zvláštní komise jiná.
K trestním opatřením okresního obilního úřadu ve Vyškově lze podotknouti, že bylo zakročováno jen v obcích, jejichž dodávka byla pod průměrem dodávky okresní. Byli samozřejmě tedy postiženi jen dodavatelé liknaví, což jest zcela spravedlivo se zřetelem k dodavatelům řádným. Výslovně nutno upozorniti na to, že vesměs tito postižení hlásili předem zásoby sklizni a dosavadní dodávce naprosto neodpovídající, nestačící namnoze ani na vlastní spotřebu. Po potrestání pak odvedli až 13 q. ač zásoby při úřední intervencí shledané ani tolik nečinily. Potrestáno bylo celkem 57 osob, t. j. asi 1% všech producentů v okrese vězením a pokutami a to pro neoprávněné zcizení obilí podle §u 16 vládního nařízení ze dne 11. června 1921, č. 390 Sb. z. a n. (Tedy nikoli pro nedodání kontingentu.)
Vedle toho byl proveden u 15 osob, t. j. asi 0.3% producentů, nucený výkup se srážkou 30% z přejímací ceny, při čemž byla dodržena přesně ustanovení vládního nařízení ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n. a vyhlášky ministerstva pro zásobování lidu ze dne 28. června 1920, čís. 423 Sb. z. a n.
Podle praxe v případech, kde dodatečně bylo obílí dodáno, je trest vězení promíjen či přeměněn na pokutu, po případě i pokuta zmírňována.
K jednotlivým konkrétním údajům lze říci toto: V případě F. Hladkého z Brankovic šlo o povinnost hlásiti zásoby, uloženou okresní politickou správou. Žádosti jeho, aby byl vyslechnut přímo v obci pro stáří a velkou vzdálenost sídla okresní politické správy, bylo vyhověno; stejně tak v místě samém byli vyslechnuti i ostatní zemědělci, kterým bylo hlášení zásob uloženo. Místodržitelský koncipient dr. Růžička popírá výrok v interpelaci uvedený. Připouští ovšem, že v rozhovoru o nutnosti hojného výkupu obilí a o nutnosti trestních opatření proti nedodávání kontingentu prohlásil, že stát se chrání proti všem, kdož jeho existenci ohrožují, ať se jedná o jakékoli rušitele státní existence.
Flor, Heřman, Kateřina Honková, Terezie Pikolová a Jos. Černý z Holubic byli odsouzeni, jak již svrchu všeobecně řečeno; pro neoprávněné zcizení obilí. Nucený výkup u nich proveden nebyl. Pokud ještě při úředním zakročení nabídli dobrovolně dodávky obilí, byla dodávka, jako ve všech jiných případech, zaplacena plnou cenou přejímací i s rychlostní odměnou.
K jednotlivým otázkám interpelace se podotýká:
1. Vlastní provádění výkupu patří do působnosti okresních obilních úřadů a ústřední úřad v III. instancí nemůže samozřejmě věděti o všech podrobnostech této výkupní akce u jednotlivých zemědělců. Ve všech případech, kdy jest předložena, ať ministerstvu pro zásobování lidu nebo ministerstvu zemědělství stížnost do postupu při výkupech, rekvisicích (nucených výkupech) a p. a ovšem i ve všech jiných případech, dává vždy ministerstvo pro zásobování lidu ihned věc zevrubně vyšetřil a případné přehmaty napraviti. Nutno však zdůrazniti, že učiněná opatření I. instancí téměř vesměs odpovídají zákonným ustanovením a že postižení si stěžují jen do důsledků, které jim jejich přestupování platných předpisů musí nezbytně přivoditi. Ministerstvo pro zásobování lidu pokud to do jeho působnosti spadá, hledí ovšem podle možnosti aspoň zmírniti učiněná opatření, avšak i tu nutno zdůrazniti, že jest velmi máto případů ťzvláštního zřetele hodnýchŤ, pro které platné předpisy případné zmírnění připouštějí.
2. Postup úřadů ve všech případech v interpelaci uvedených byl odůvodněn zákonnými předpisy.
3. Již svrchu bylo naznačeno, že postup úřadů směřoval buď proti liknavým jednotlivcům, nebo nanejvýš proti obcím, jejichž dodávka byla pod průměrem dodávky okresní. Postup ten jest zcela spravedlivý. V případech, kde jde o zřejmou orientaci proti dodávkám a dokonce o vědomé porušování předpisů, nutno už v zájmu veřejné morálky zakročiti. Nelze trpěti, aby řádní dodavatelé (ať jednotlivci, ať celé obce), plníce svoji dodávkovou povinnost, zbavovali této povinnosti liknavé dodavatele jiné a stali se snad proto jen předmětem jejich posměchu.
4. Pokud odpovídají rozsudky i postup úřadů platným předpisům, nelze na nich nic měniti. V daných případech nebyly zjištěny žádné přehmaty; není třeba tedy žádných opatření se strany podepsaných ministrů, aniž jakých zvláštních pokynů podřízeným úřadům. Tím jest dána odpověď i na bod 7. této interpelace.
5. Kontingentní dodávky nejsou předpisovány libovolně, nýbrž jsou podloženy soupisem osevních ploch a odhadem sklizně. Celkový průměr odhadnutého výnosu po jednom hektaru všude zůstal značně nad průměrem předepsané dodávky po hektaru. Kontingent v okresech rozepsati příslušelo okresním repartičním komisím, v obcích obecním repartičním komisím, v nichž obou byli zemědělci řádně zastoupeni. Kde ovšem komise odepřely rozepsati určený kontingent, musil býti kontingent rozepsán úředně, avšak v každém případě bylo hleděno k individuelním poměrům toho kterého zemědělce a zachovávána rovnováha v poměru odhadnutého výnosu sklizně a předepsané dodávky po 1 ha.
6. Z předložených úředních zpráv bylo shledáno, že postup úřadů jest ve všech případech právně zcela odůvodněn, ani přehmaty v provedení předpisů nebyly shledány. Nebylo tudíž nutno vyšetřovati věc nějakým zvláštním mimořádným způsobem. V případě, kde bylo třeba zvláštního vyjádření (prohlášení obecních úřadů v Hulíně, Bilanech a Skašticích o přijetí jejich deputací na okresním obilním úřadě), bylo takové vyjádření skutečné předloženo.
V Praze dne 24. června 1921.
Ministr zemědělství:
Dr. Brdlík, v. r.
Správce ministerstva pro zásobování lidu:
Ministr: