Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2797.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 1201),

jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z příjmu (dôchodkové).

Rozpočtový výbor při projednávání tisku č. 1203, kterým předložen byl vládní návrh zákona o změně některých ustanovení zákona o osobních daních přímých, týkajících se daně důchodové a daně z příjmu pro historické země republiky československé, zaujal stanovisko vyčkati s úplnou změnou systému daně až do doby získání zkušeností s daněmi těmito dle vzorů států západoevropských a do té doby upraviti vybírání daně doplněním zákona, prodloužením a upravením přirážky válečné k této dani, vše s největším zřetelem k unifikaci zákona, se zákonem platným pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Hledisko toto způsobilo, že předložený návrh zákona liší se značně od původní vládní předlohy.

Zákon navržený pro historické země republiky československé zavádí k dosavadním sazbám válečnou přirážku, která u nižších stupňů proti dosavadnímu stavu se snižuje, u vysokých příjmů naproti tomu značně se zvyšuje, takže celkové daňové zatížení velkých příjmů dosahuje přibližně zatížení navrhované osnovou vládní. V návrhu zákona toho zvýšeno daně prosté minimum na 6000 Kč a byly stanoveny různé, místy velmi značné výhody pro menší poplatníky.

Tím byla naznačena cesta pro projednávání daně z příjmu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, a návrh následující je proto na týchž zásadách založen, při čemž skála daně i přirážek k ní jest touž, jako v návrhu pro historické země.

Tím dosahuje se — aspoň v ohledu materielním — unifikace daně z příjmu pro celé území republiky.

Poněvadž dle uherských zákonů na Slovensku a Podkarpatské Rusi dani z příjmu podléhal teprve příjem od 10.000.— K nahoru, bylo nutno tuto hranici snížiti na 6000 Kč, aby dosažena byla parita s historickými zeměmi.

Tato daň dle uherského zákona byla značně nižší než daň platná pro území historických zemí. Však na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vybírala se dosud — jako doplněk této nedostatečné daně z příjmu — daň z majetku, která začínala sazbou půl promine a končila sazbou 0.6% z čistého jmění. Mimo to vybírala se ze služebních platů úředníků a zřízenců zárobková daň IV. třídy, která byla velmi vysoká, neboť počínala 1% příjmu a dosahovala již při příjmu přes 12.000 Kč 10%, k čemuž ještě přistoupila všeobecná dôchodková přirážka.

Poněvadž novou osnovou o dani z příjmu, s touže válečnou přirážkou jako v historických zemích, zavádíme na Slovensku a v Podkarpatské Rusi stejné zdanění z příjmů s historickými zeměmi, jest přirozeně nutno, aby daň z majetku a zárobková daň IV. třídy na Slovensku a Podkarpatské Rusi nevyměřovala a nevybírala se pro léta, pro která má nový zákon platiti, poněvadž by jinak poplatníci na Slovensku a Podkarpatské Rusí byli hůře postaveni než poplatníci v historických zemích.

Odstraňujíce pak zárobkovou daň IV. třídy, právě pro nejpotřebnější vrstvy poplatníků zvláště tíživou daň, bylo nutno navrhnouti zrušení dosud stávajícího osvobození služebních platů soukromých zaměstnanců až do příjmu 20.000 K, aby spět byla dosažena parita s historickými zeměmi. Příjemci platů služebních tím ovšem značně získají, uvážíme-li, že daň z příjmu s přirážkou činí při příjmu přes 6000 K asi 1 1/2 %, stoupá zvolna a dosahuje teprve při příjmu 88.000 K 10%, kdežto — jak již řečeno — zárobková daň IV. třídy této výše dosahovala již při příjmu přes 12.000 K.

Jinak bylá do tohoto návrhu pojata všecka ustanovení přijatá pro historické země, pokud ovšem dle systému uherského zákona dala se zařaditi a aplikovati, a hlavně ta ustanovení, kterými se má poplatníkům ulehčiti (snížení daně při větším počtu rodiny, zdanění pracovního příjmu, srážky za pracovní oblek, nářadí atd.) a i ustanovení odpovídající návrhu zákona pro historické země v § 157, odst. 2. zák. o os. d.

Právo odečítati náklady na pojištění upraveno v témž obsahu jako v historických zemích. Dle poslední věty prvního odstavce § 12, č. 8 zák. čl. I. nemohli si dosud veřejní zaměstnanci odpočítávati při dani dôchodkové vůbec žádnou částku na pojišťovacích prémiích placených na životní pojistku. Tato nerovnost s historickými zeměmi se nyní odstraňuje novou úpravou textu příslušného místa.

Připojením čísla 11. k § 12 téhož zák. čl. poskytují se zejména obyvatelstvu odkázanému na příjem z mezd a služného, podstatné výhody uherskému zákonodárství neznámé, které jsou úplně totožné s. těmi, jaké se poskytují při dani z příjmu v historických zemích (§ 160, č. 4. zák. o os. d. v nově navrženém znění).

Podobná zlepšující změna jest v § 25, odst. 1. a 2. téhož zák. čl., která odpovídá § 173 zák. o os. d. v historických zemích navrženému, kde dosavadní výhody pro poplatníky s příjmem do 8000 K a vydržujících nezl. dítky a jiné příslušníky domácnosti, značně se zlepšují.

Čl. I. § 3 zavádí se skála platná v historických zemích s přísluš. vedlejšími ustanoveními (§ 172 zák. o os. d.), jednak upravuje se nově v souhlasu s ustanoveními platnými v historických zemích přirážka 10 a 15% pro méně zatížené domácnosti (§ 172a). Kdežto dosud dle § 3; č. 2. zák. čl. IX:1918, podléhaly 15 neb 10%ní přirážce pro méně zatížené domácnosti (o jedné neb dvou osobách) veškeří poplatníci s takovou domácností, tedy vzhledem k daně prostému minimu 10.000 K všichni poplatníci bez rozdílu, předepíše se nyní přirážka ta teprve osobám s příjmem vyšším, než 18.000 Kč. Vedle toho poskytují se ještě další úlevy v příčině placení přirážky, dosavadním zákonným ustanovením o dani dôchodkové neznámé. ČI. III. osvobozuje — jako v historických zemích — poplatníky s příjmem až do 6000 Kč od daně důchovové (rentové) postihující úrokové a životní důchody, kdežto dosud podléhaly této dani z uvedených důchodů už poplatníci s příjmem přes 315 zl. = 630 K.

V předu zmíněné zrušení vyměřování a vybírání daně majetkové, zárobkové IV. tř. a dôchodkové přirážky k této dani pro berní léta 1921—1923 obsahuje článek IV.

Zákon

ze dne ................................................................. 1921,

jímž se mění některá ustanovení o přímých daních platných na Slovensku v Podkarpatské Rusi a stanoví se válečná přirážka k dani dôchodková (z příjmu) za léta 1921 až 1923.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Platnost zákonných článků X:1909, XXVI:1916, dále LIII:1912 a IX:1918, těchto dvou posledních potud, pokud se týkají daně dôchodkové (z příjmu), rozšiřuje se pro berní léta 1921 až 1923 na příjmy přes 6000 Kč až do 10.000 Kč včetně, a mění se pro uvedená léta tyto zákonné články bez újmy ustanovení zákona ze dne 26. března 1920, č. 198 Sb. z. a n., takto:

§ 1.

§ 9 zák. čl. XXVI:1916 se vynechá. V § 10, odst. 2. a v § 11, č. 1, téhož zák. čl. nahradí se částky 10.000 Kč částkami 6000 Kč.

Ustanovení § 14 téhož zákonného článku pozbývají platnosti potud, pokud se jimi přiznává osvobození od daně dôchodkové (z příjmu) zaměstnancům v soukromých službách a zřízencům zemské dělnické nemocenské a úrazové pojišťovny.

§ 2.

Zákonný článek X: 1909 o dani dôchodkové (z příjmu) mění se takto:

Místo třetího odstavce, lit. b) a čtvrtého odstavce § 3 nastoupí tato ustanovení:

b) rovněž nepřipočítá se pracovní příjem manželky nebo jiných příslušníků domácnosti, který nebyl získán v hospodářství poplatníkově, pokud celkový příjem domácnosti, nepřevyšuje 15.000 Kč.

V obou těchto případech zdaní se příslušný příjem zvláště.

Pokud celkový příjem přednosty domácnosti (čítajíc v to i připočitatelný příjem jednotlivých příslušníků) nepřevyšuje 15.000 Kč, rozdělí se příjem z hospodářského nebo výdělkového podniku, který je výsledkem pravidelné a trvalé spolupráce přednosty domácnosti a druhého manžela nebo dětí, tím způsobem, že na přednostu domácnosti připadnou z tohoto příjmu dvě třetiny a na ostatní spolupracující členy domácnosti jedna třetina. Dvě třetiny příjmu z tohoto podniku připadající na přednostu domácnosti zdaní se u tohoto spolu s jinakým u něho zdanitelným (připočitatelným) příjmem, kdežto třetina příjmu z podniku připadající na spolupracující členy domácnosti, zůstane nezdaněna. K spolupracujícím členům domácnosti, na něž připadá jedna třetina příjmu z podniku, nebudiž přihlíženo při poskytování snížení daně dle § 25.

(Poslední odstavec § 3 zůstává nezměněn. V § 4, čís. 7., nahradí se částka 800 K částkou 6000 Kč.

V § 12, čís. 8., nahrazují se částky 200 K a 400 K částkami 1200 Kč a 2400 Kč.

V § 12, čís. 8., poslední věta prvního odstavce bude zníti:

Srážka životních pojišťovacích prémií dle hořejší výměry přísluší též všem ostatním poplatníkům.

K § 12 připojí se jako č. 11. odstavec tohoto znění:

Příspěvky k pokladnám nemocenským, úrazovým, starobním, invalidním, vdovským, sirotčím a pensijním nebo takovým ústavům, pokud je poplatník prokazatelně platil za sebe sama, nebo za příslušníky své rodiny v mezích v odstavci prvním čís. 8. tohoto paragrafu vytčených, nebo za své úřednictvo, zřízenectvo, dělnictvo a služebnictvo. Dále u příjemců služebních platů ony částky, jichž jest třeba k opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, dále zvláštní výlohy spojené se zaměstnáním v obzvláště nebezpečných, nepřetržitých nebo nočních závodech, jízdné z místa a do místa pracovního a konečně částky pravidelně zapravované do odborných spolků nebo pomocných pokladen za příčinou zajištění podpor pro případ nemoci, mateřství, nezaměstnanosti nebo neschopnosti k výdělku a pro jiné případy nouze; tyto výlohy, pokud prokazatelně nečiní více, srazí se při služebním příjmu až do 24.000 Kč částkou nejméně 15% z tohoto příjmu.

Na místo § 25, odst. 1. a 2. nastoupí tato ustanovení:

Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou — nepřihlížejíc k druhému manželu — další členové rodiny, sníží se daňová sazba:

a) při celkovém poplatném příjmu až do 26.000 Kč o jeden stupeň za druhého, vždy o dva stupně za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o tři stupně za každého dalšího takového člena rodiny;

b) při celkovém poplatném příjmu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jeden stupeň za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o dva stupně za každého dalšího takového člena rodiny.

V § 27, odst. 1., vynechá se druhá věta. V § 34, odst. 1., nahradí se částka 800 K částkou 6000 Kč.

§ 3.

Na místo § 24 zákonného článku X:1909 ve znění. § 3, zák. čl. IX:1918, nastoupí tato ustanovení:

1. Daň dôchodková (z příjmu) činí ročně:

U příjmu většího než 100.000 Kč až včetně do 200.000 Kč stoupají stupně o 4000 Kč a daň o 268 Kč; u příjmu většího než 200.000 Kč až včetně do 210.000 Kč činí daň 12.030 Kč; u příjmu většího než 210.000 Kč stoupají stupně o 10.000 Kč a daň o 670 Kč.

Avšak daň budiž tak vyměřována, aby ze příjmu stupně vyššího po srážce daně nezbývalo méně nežli zbude z nejvyššího příjmu nejblíže nižšího stupně po odečtení daně naň připadající.

Pokud dlužno zdaniti příjem 6000 Kč nebo menší, činí daň jedno procento z příjmu.

2. Poplatníkům majícím poplatný příjem vyšší než 18.000 Kč, k jejichž domácnosti nenáleží žádná osoba, jejíž případný příjem dlužno dle § 8, zák. čl. X:1909, společně zdaniti, zvyšuje se daň připadající dle hořejších ustanovení o 15%, poplatníkům, k jejichž domácnosti nenáleží více než jedna taková. osoba, o 10% částky, kterou dlužno předepsati dle hořejších ustanovení.

Při používání tohoto ustanovení dlužno započítati:

a) ve společné domácnosti s poplatníkem nežijícího druhého manžela, dále ve společné domácnosti nežijící rodiče (nevlastní rodiče, tchána a tchýní, pěstouny) a děti (nevlastní dětí, zetě a snachu, schovance), pokud od poplatníka dostávají pravidelné příspěvky ve výši přes 5% jeho příjmu. Tomuto poskytování příspěvku staví se na roveň věnování přiměřeného jmění k zaopatření dotčených osob;

b) osoby, jejichž společné zdanění s poplatníkem dle výjimečného ustanovení § 3 zák. čl. X:1909, nenastane. V tomto případě nezvýší se daň ani při zvláštním zdanění dotčených osob;

c) potřebné sourozence a osoby s poplatníkem až do druhého stupně sešvakřené, které jsou jím vydržovány.

Poplatníkům majícím poplatný příjem 24.000 Kč nepřevyšující, kteří vychovali dvě nebo více dítek, nepředepíše se přirážka stanovená v odstavci prvém.

Komise může stanoviti přiměřené snížení přirážky dle odstavce prvního u poplatníků, majících poplatný příjem nejvýše 52.000 Kč, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na ošetřování cizími osobami, dále u poplatníků, majících poplatný příjem přes 24.000 Kč až včetně do 52.000 Kč, kteří vychovali dvě nebo více dítek.

§ 4.

K dani dôchodkové (z příjmu) i s přirážkou pro méně zatížené domácnosti (předchozí § 3), vybírá se tato válečná přirážka:

Ze zdaněného příjmu

§ 5.

Válečná přirážka podle § 4 tohoto zákona není základem přirážek samosprávných svazků a příspěvků pro ně a nezapočítává se do sumy daně, rozhodné podle platných zákonů pro oprávnění nebo závazky.

O stížnostech do správného výpočtu válečné přirážky rozhoduje s konečnou platností finanční úřad I. stolice (finanční ředitelství).

Válečná přirážka vybírá se v týchž lhůtách jako řádná daň.

Pokud v trestním řízení tvoří podklad pro výměru trestu zkrácená nebo zkrácením ohrožená daň dôchodková (z příjmu) za r. 1921, vpočítá se do tohoto podkladu válečná přirážka, vyplývající podle tohoto zákona, jen při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

Ostatně platí o válečné přirážce obdobně ustanovení o dani dôchodkové (z příjmu).

Článek II.

Zaměstnavatelé jsou povinni na vyzvání finančního úřadu I. stolice (finančního ředitelství), daň dôchodkovou (z příjmu) předepsanou pro berní léta 1921 až 1923 z platů služebních sraziti zaměstnancům při výplatě těchto platů a odvésti bernímu úřadu v částkách a lhůtách, jež finanční úřad zároveň určí se zřetelem na míru jejich zaměstnání a výdělku. V jednom roku nesmí býti více sraženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku; srážka není přípustná, nepřesahují-li příjmy zaměstnanců nezabavitelného existenčního minima.

Jestliže by zaměstnavatel nevyhověl výzvě finačního úřadu, ručí osobně za částky, které opomenul sraziti a bernímu úřadu odvésti.

Na základě tohoto ručení na zaměstnavateli požadované částky oznámí tomuto finanční úřad I. stolice platebním vyzváním, proti němuž lze podati rekurs k zemskému finančnímu úřadu.

Pravoplatně uložené placení budiž vymáháno týmiž orgány a týmž způsobem, jako se vymáhají daně přímé.

Článek III.

2, čís. 14, zák. čl. XXII:1875, mění se pro berní léta 1921 až 1923 takto:

Úrokové a životní důchody, které nepřevyšují 6000 Kč, když úhrnný příjem dotčené strany beze srážky dluhů nepřesahuje zmíněné částky.

Článek IV.

Daň majetková zavedená zákonným článkem XXXII:1916 a upravená zákonným článkem IX:1918, dále daň zárobková IV. třídy (zákonný článek XXIX:1875 s pozdějšími dodatky), jakož i všeobecná státní dôchodková přirážka k této dani (zákonný článek XLVII:1875 a zákonný článek XLVI:1883), nevybírají se pro berní léta 1921 až 1923.

Článek V.

Zákon tento, který platí pouze na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

V Praze dne 2. srpna 1921.

Předseda:

Bradáč Bohumír, v. v.

Zpravodaj:

Jan Černý (rep.), v. r.