Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3020.

Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 765)

o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk gen. 1028).

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 70. schůzi dne 12. srpna 1921 tuto osnovu zákona:

zákon

ze dne..................1921,

o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr pověřený správou Úřadu pro zahraniční obchod se zmocňuje, aby nákupnímu a prodejnímu družstvu Československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora za účelem provedení likvidace zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n.

§ 2.

Za vnuceného likvidátora může býti ustanoven státní nebo smluvní úředník, který jest v této funkci veřejným orgánem a jest ze své činnosti zodpovědný ministru, pověřenému správou Úřadu pro zahraniční obchod.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem, správcem Úřadu pro zahraniční obchod. Tento poradní sbor má sestávati ze zástupců veškerých odvětví průmyslových bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících, jakož i bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené - a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru ku posouzení všechny otázky zásadní, jakož i takové jednotlivé případy, kterých nelze řešiti podle zásad poradním sborem navržených.

§ 3.

Vnucený likvidátor zastaví dosavadní likvidační kroky Družstvem podniknuté a provede volný rozprodej zbývajících zásah bavlny a příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n., za nejlepší docílitelnou cenu. Získané částky budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí za účelem opatřeni valuty k úhradě příslušného úvěru.

§ 4.

Nebude-li rozprodejem podle §u 3 uhrazena svéstojná cena této bavlny, resp. svéstojná cena bavlněné příze, kterou z této bavlny vyrobili členové nákupního družstva, rozvrhne vnucený likvidátor úhradu neohraženého zbytku podle ustanovení §u 5.

Zásadně jsou držitelé všech průmyslových podniků zpracujících bavlnu a bavlněnou přízi, kteří brali účast na přídělech této bavlny nebo bavlněné příze, povinni uhraditi své stejnou cenu této bavlny po případě bavlněné příze.

§ 5.

Za účelem rozvrhu neohraženého zbytku vnucený likvidátor provede nejprve za spolupůsobení členů poradního sboru zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a přádelen bavlny, jakož i tkalcoven a zušlechťoven polotovarů s nimi spojených. Sdělí výsledek konaného šetření s poradním sborem a podle jeho dobrozdání zařídí, čeho třeba, kdyby šetření bylo prokázalo nějaké nesprávnosti.

Podle výsledku tohoto šetření a zařízení rozvrhne pak vnucený likvidátor po slyšení poradního sboru neupražený zbytek v první řadě na Družstvo a na přádelny bavlny, jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, v druhé řadě pak na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk, a konečně na větší finančně k tomu způsobilé tkalcovny samostatné. Podnikům, které by uložení povinností platební přivedlo prokazatelně do hospodářské krise, likvidátor takové povinnosti ukládati nesmí. O dostačitelností podaných průkazů rozhodne poradní sbor, na jehož příslušné usnesení jest likvidátor vázán.

Nastala-li v době od 15. května 1919 do 16. října 1920 změna v osobě držitele podniku, budiž při rozvrhu přihlíženo i ku dřívějšímu držiteli a také jemu uložena úhrada poměrně podle doby provozování podniku a účastí na přídělech této bavlny.

§ 6.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé podniky, ručí jeho držitel celým svým majetkem.

§ 7.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta ku splnění na 30 dril od doručení.

Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neupraženého zbytku uložiti držitelům jednotlivých podniků resp. bankám prozatímními platebními příkazy, aby zajistili do 30ti dnů na úhradu zbytku určenou záruku bud složením v hotovosti nebo jiným způsobem poskytujícím sirotčí jistotu u Zemské banky v Praze.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán dno 14ti dnů od doručení rekurs k Úřadu pro zahraniční obchod. Úřad pro zahraniční obchod jest povinen, před svým rozhodnutím o rekursu slyšeti osobně stěžovatele, resp. jím splnomocněného zástupce. Rekurs nemá odkladného účinku.

§ 8.

Platební rozkazy, uvedené v §u 7, jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku majitele neb drží tele dotyčného podniku a jsou exekučními tituly podle §u 1 čísla 12 zákona ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. z, (exekučního řádu) a §u 1 lit. 1.) zákonného čl. LX. z roku 1881.

§ 9.

Držitelé podniků, jimž byla uložena úhrada podle §u 4 tohoto zákona, nesmí pouze z tohoto důvodu zastaviti provozování podniku.

§ 10.

Držitelé podniků, podléhající daní z příjmu, nebo společností, podléhající dani výdělkové podle druhé hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1890, čís. 220 ř. z., kterým ve smyslu §u 7 tohoto zákona bylo uloženo platebním příkazem nésti podíl na ztrátě při likvidací nákupního a prodejního družstva čsl. přádelen bavlny, mohou si předepsané jim částky odečísti podle své volby od daňového základu pro berní rok 1919 nebo 1920. Obdobně mohou si držitelé podniků, kteří uhradili na základě ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslu svéstojnou cenu bavlny nebo bavlněné příze, odečísti rozdíl této svéstojné ceny a ceny běžné podle své volby od daňového základu pro berní rok 1919 nebo 1920.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr, který spravuje Úřad pro zahraniční obchod, v dohodě se súčastněnými ministry.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920, čís. 566 Sb. z. a n., pozbývá zároveň účinnosti.

Prášek v. r.,

předseda.