POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922
1. volební období.
5 zasedání
3435.
Návrh
poslanců Jana Koudelky, Ant. Černého a soudruhů
na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n. o obnově drobných zemědělských pachtů.
Zákon
ze dne..................1922,
kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n. o obnově drobných zemědělských pachtů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který končí v průběhu roku 1922 obnovuje se na další dva pachtovní roky, pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který končí v průběhu roku 1923, obnovuje se na další pachtovní rok, i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře) tím, že pachtýř (podpachtýř) propachtovateli nebo jeho hospodářské správě písemně oznámí nejpozději do 30. září běžného roku, že si pozemek nadále podrží v pachtu, jestliže:
1. pachtýř pachtovaný pozemek sám, nebo se svou rodinou obdělává a nadál obdělávati chce a může a nemá svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha a
2. pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou nebo nemůže býti obnoven pro jeho odpor a propachtovatel nemá zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.
§ 2.
Přiměřeným pachtovným ve smyslu § 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 b. z. a n., rozumí se pachtovné, určené v mezích § 2. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny, ze oné 8. října 1920, čís. 586 Sb. z. a n.
Ustanovení toto nevztahuje se na pachtovné, které před účinností tohoto zákona bylo již dohodou stran pro pachtovní rok 1921-22 upraveno.
§ 3.
Je-li pachtovné, stanovené pravoplatným rozhodnutím soudním podle § 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., pro pachtovní rok 1921-22 soudem vynesené, vyšší, nežli pachtovné stanovené § 1 tohoto zákona, může pachtýř žádati o zúčtování takto přeplaceného pachtovného v pachtovním roce 1922-23.
§ 4.
Propachtovatel není oprávněn požadovati pachtovné in natura, nýbrž toliko v penězích.
§ 5.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Provésti jej ukládá se všem ministrům.
Důvody.
Zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a nař., o obnově drobných zemědělských pachtů poskytnut byl drobným zemědělským pachtýřům spravedlivý nárok žádati o prodloužení pachtovního poměru na další 3 pachtovní léta. Důvody tohoto opatření spočívají v sociálních poměrech této četné vrstvy chudého zemědělského obyvatelstva, která dosud marně očekává podstatné zlepšení svých poměrů životních od provedení pozemkové reformy. Kdyby zákonodárce nechránil zákonným opatřením drobné pachtýře zemědělské v jejich existenci, byla by tato nesnesitelným způsobem ohrožena hromadným rušením pachtovních poměrů se strany majitelů půdy, aniž by jim bylo lze opatřiti si náhrady v jiné volné půdě.
Avšak zákon tento vztahuje se toliko na ony drobné zemědělské pachty, končící v druhé polovici roku 1921. Pachty pak, končící již na jaře 1922 nebo později, nejsou tímto zákonem dotčeny. Navrhuje-li se, aby do tříleté hranice, stanovené zákonem pro pachty, končící v roce 1921, pojaty byly i pachty končící později, jež tedy prodlouženy by byly o dva, případně jeden rok, děje se tak zajisté podle správné zásady jednotnosti v pachtovních poměrech dotčeného druhu.
Nezbytnou a důležitou součástkou tohoto sociálního opatření pro malé pachtýře jest otázka výše pachtovného z propachtovaných pozemků. Kdyby toto pachtovné bylo stanoveno příliš vysoko, nemohl by pachtýř konkurovati se zemědělci hospodařícími na půdě vlastní a pozemek jím propachtovaný nebyl by ulehčením jeho existence, nýbrž ohrožením této. Za těchto okolností opatření o prodloužení pachtovního poměru na další pachtovní léta stalo by se naprosto ilusorním.
§ 5. shora citovaného zákona stanovil, že v případě sporu rozhoduje o výši pachtovného soud podle běžných pachtovních cen. Praxe však ukázala, že toto ustanovení svou nepřesností umožnilo propachtovatelům půdy žádati pachtovné zřejmě přemrštěné, k jehož placení v četných případech byli pachtýři soudy odsuzováni.
Tomu má se odpomoci navrhovanou novelou k citovanému zákonu, již se starcovi pachtovné v mezích §u 2. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a nař. Ježto pak v četných případech sporu o pachtovné odsouzeni byli pachtýři k pachtovnému podle, této zásady nepřiměřenému, jest spravedlivo, aby pachtýři tito mohli požadovati zúčtování takto přeplaceného pachtovného v pachtovním roce 1922-23. Poněvadž pak vyskytují se hromadné požadavky propachtovatelů půdy, aby pachtovné bylo placeno pachtýřem in natura, má se u stanovením v § 3. tohoto návrhu zákona uvedeným, zjevu tomu čeliti. Dlužno uvážiti, že drobný zemědělský pachtýř hospodaří na propachtované půdě s ohledem na výživu své rodiny a že snáze zaplatí pachtovné v penězích, které případné mimozemědělskou činností si vydělá, nežli předepsané pachtovné in natura, jehož potřebuje nezbytně pro obživu svou a rodiny anebo jehož začasté nevypěstoval buď vůbec anebo v dostatečném množství.
V ohledu formálním navrhuji přikázání tohoto návrhu k projednání výboru zemědělskému.
Provedení tohoto návrhu nijak nezatíží pokladny státní.
V Praze dne 13. ledna 1922.
Koudelka, A. Černý,
Remeš, Stivín, Němec, Jaša, Hampl, Biňovec, Bečko, Benda, Tadlánek, Johanis, Kubal, Zverec, Aster, R. Chalupa, Brožík, Sychravová, A. Kříž, Tayerle, Geršl,
Al. Chalupa.