POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922
1. volební období.
5 zasedání
Původní znění.
3472.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Emmerich Radda, Dr. Edwin Feyerfeil und Genossen betreffend Aenderung einiger Bestimmungen der Reg. Vdg. vom 9. Dezember 1921, Slg. N. 450, mit welcher das Gesetz vorn 12. August 1921, Slg. Nr. 321 über die allgemeine Steuer vom Umsatze und von Arbeitsleistungen und über die Luxussteuer durchgeführt wird.
§ 10 des Gesetzes vom 12. August 1921, Slg. Nr. 321 lautet:
ťSteuersatz.
Die Steuer beträgt 2% vom Entgelte für die steuerpflichtigen Lieferungen und Leistungen (§§ 9 und 13). Bei Lieferung landwirtschaftlicher Produkte mit Ausnahme von ölhältigen Früchten, Samen, Hopfen und ausländischem Obst, ferner bei Lieferungen von Pflanzenspeisefetten, von Fleisch und Fleischerzeugnissen mit Ausnähme von Wildpret und Fischen beträgt die Steuer 1 vom Entgelte.Ť
Aus dieser Bestimmung geht unzweifelhaft hervor, dass Lieferungen landwirtschaftlicher Produkte nur der 1%gen Steuer unterliegen, sofern es sich nicht um die Lieferung von den taxativ aufgezählten Ausnahmen (ölhältige Früchte, Samen, Hopfen und ausländisches Obst) handelt.
Damit steht der Art. 12 der Durchführungsverordnung im Widerspruche, der unter landwirtschaftlichen Produkten nur Gegenstände der landwirtschaftlichen Urproduktion im ursprünglichen, nicht verarbeiteten Zustande versteht.
Solcherart werden der 2%igen Steuer Käse, Wein, Most und Wachs unterworfen, während Topfen und Butter nur der liegen Steuer unterliegen.
Es ist wohl keine Frage, dass z. B. Most und Wein ein landwirtschafliches Urprodukt ist, denn das Pressen der Trauben kann man doch wohl nicht als Verarbeitung ansehen, sonst müsste man Topfen und Butter auch als verarbeitete Produkte bezeichnen.
Nicht einzusehen ist auch, warum z. B. Butter zu den Urprodukten mit einer 1%gen Steuer zählt, während man Käse und Wachs zu verarbeiteten Produkten macht die der 2%igen Steuer unterliegen.
Das Gesetz kennt nur landwirtschafliche Produkte überhaupt und macht keinen Unterschied zwischen Urprodukten und verarbeiteten Produkten. Es macht bezgl. der Höhe der Besteuerung allerdings Ausnahmen, die aber taxativ aufgezählt sind.
Der Kreis dieser Ausnahmen durfte in der Durchführungsverordnung nicht erweitert werden. Denn damit geht die Regierung über das Gesetz hinaus und ändert die gesetzlichen Bestimmungen, wozu sie nicht berechtigt ist.
Es ist auch unbillig einige Produkte einer höheren Besteuerung zu unterwerfen, obwohl sie derselben Produktionsform entstammen.
Es wird daher beantragt:
Die Regierung wird aufgefordert, die Durchführungsverordnung vom. 9. Dezember 1921, Slg. Nr. 450 zum Gesetze vom 12. August 1921, Slg. Nr. 321 im Sinne der vorstehenden Ausführungen den klaren gesetzlichen Bestimmungen anzupassen.
Prag, am 28. März 1922.
Dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil,
Pittinger, Dr. Schollich, Dr. Lehnert, Matzner, Budig, Windirsch, Ing. Jung, Schubert, Dr. Petersilka, Mark, Dr. Brunar, Scharnagl, Dr. Lodgman, Schälzky, J. Mayer, Ing. Kallina, Röttel, Dr. Luschka, Bobek, Dr. Hanreich.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922
1. volební období.
5 zasedání
Překlad.
3472.
Návrh
poslance dra E. Raddy, dra E. Feyerfeila a druhů
na zněnu některých ustanovení vládního nařízení ze dne 9. prosince 1921, č. 450 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n. o vše obecné dani z obratu a z pracovních výkonu a o daní přepychové.
§ 10 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n. zní:
ťSazba daňová.
Daň činí 2% úplaty za zdanitelné dodávky a výkony (9 a 13). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě plodin olejnatých, semen, chmele a cizozemského ovoce, dále při dodávkách jedlých rostlinných tuků, masa a masných výrobků kromě zvěřiny a ryb, činí daň 1% úplaty.Ť
Z tohoto ustanoveni jest nepochybně zřejmo, že dodávky zemědělských výrobků podléhají jen 1% dani, pokud nejde o dodávky taxativně vypočtených výjimek (plodin olejnatých, semen, chmele a cizozemského ovoce).
Tomu odporuje čl. 12. prováděcího nařízení, jenž za zemědělské výrobky považuje jen předměty zemědělské prvovýroby v původním nezpracovaném stavu.
Podle toho podrobují se 2% dani sýry, víno, mošt a vosk, kdežto tvaroh a máslo podléhají dani jen 1%ní.
Zajisté není pochybno, že na př. mošt a víno jest předmětem zemědělské prvovýroby, poněvadž lisování hroznů nelze přec považovati za zpracování, neboť pak by se musil také tvaroh a máslo označiti za předměty zpracované.
Nelze též nahlédnouti, proč se na př. máslo počítá k předmětům prvovýroby s 1% daní, když se sýry a vosk považují za předměty zpracované, 2% dani podléhající.
Zákon zná jen předměty zemědělské výroby vůbec a nečiní rozdílu mezi předměty prvovýroby a předměty zpracovanými. Co se týče výše zdanění, stanoví líce výjimky, tyto jsou však taxativně vypočteny. Výjimky tyto nesmělý býti rozmnoženy prováděcím nařízením. Neboť tím prováděcí nařízení překročuje zákon a mění zákonitá ustanovení, k čemuž nemá práva.
Také jest nespravedlivé podrobovati některé předměty výroby vyššímu zdanění, ačkoliv pocházejí z téhož druhu výroby.
Proto se navrhuje:
Vláda se vybízí, aby prováděcí nařízení ze dne 9. prosince 1921, č. 450 Sb. z. a n., podle těchto vývodů uvedla v souhlas s jasnými ustanoveními zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n.
V Praze dne 28. března 1922.
Dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil,
Pittinger, Dr. Schollich, Dr. Lehnert, Matzner, Budig, Windirsch, Ing. Jung, Schubert, Dr. Petersilka, Mark, Dr. Brunar, Scharnagl, Dr. Lodgman, Schälzky, J. Mayer, Ing. Kallina, Röttel, Dr. Luschka, Bobek, Dr. Hanreich.