POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922
1. volební období.
5 zasedání
3473.
Návrh
poslanců J. Dubického, Jos. Vraného, Nejezchleba-Marchy a druhů
na prodloužení vnucených pachtů na velkostatcích do r. 1927, dle par. 63 zákona přídělového.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.............. 1922,
jimž se doplňují a mění přechodná ustanovení zákona z 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (část 4., par. 63).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pozemkový úřad jest povinen na žádost zúčastněných stran nebo jedné z nich prodloužiti pachtovní poměr, vzniklý prováděním přechodných ustanovení zákona z 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., tak, aby celková doba pachtu trvala 6 let.
Okolnost, zdali strany samy sjednaly pachtovní podmínky, neb je určil pozemkový úřad, není směrodatnou.
§ 2.
Jakmile se pozemkový úřad rozhodl prodloužiti pacht dle §u 1 tohoto zákona, oznámí to vlastníku zabrané půdy i osobě, jež by po zpětném nápadu půdy, jsoucí dosud ve vnuceném pachtů, byla oprávněna na ni hospodařiti i pachtýřům prostřednictvím jejich příslušného obecního úřadu, aby se dohodli o podmínkách, platných pro další pachtovní poměr.
Nevyhoví-li se tomuto příkazce ve stanovené lhůtě, určí pozemkový úřad podmínky prodlouženého pachtovního poměru, vyzvav před tím obě strany, aby mu předložily do určité lhůty v tomto směru své návrhy.
§ 3.
Pozemkový úřad může změniti na návrh vnuc. pachtýřů nebo vlastníka zabrané půdy nebo osoby hospodařící, podmínky pachtu co se týče pachtovného pro r. 1922 a další zbytek pacht. období, ať byly tyto sjednány stranami, či je určil pozemkový úřad, jestliže se změnily poměry, za kterých byly uzavírány a dnešní stav je v odporu s pojmem a účelem vnuc. pachtu.
§ 4.
Pravomoc pozemkového úřadu podle ustanoveni přechodných zákona z 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. se obnovuje v rozsahu tohoto zákona a trvá do roku 1927.
§ 5.
Tento zákon působí ode dne vyhlášení.
§ 6.
Provésti tento zákon ukládá se všem ministrům.
Důvody.
Již v prvním odst. § 63 zákona přídělového se prohlašuje, že přechodná ustanovení dle této části cit. zákona mohou býti prováděna v těch místech, kde je zvláště naléhavá poptávka po půdě a kde její převzetí a příděl si vyžádá delší dobu.
Vůdčím motivem tohoto ustanovení zákonného bylo tedy částečné provedení pozemkové reformy v místech, kde její definitivní provedení si vyžádá delší doby, kde však její provedeni je zvláště aktuelní. Již tehdy bylo předpokládáno, že pozemkovou reformu vzhledem k souvisejícím s ní otázkám právním a technickým nebude lze provésti rázem a dnešní zkušenost tento předpoklad potvrzuje. Má tedy provádění a trvání vnuceného pachtu za tohoto stavu pro vrstvy na pozemkové reformě interesované zvláštní důležitost.
Doba pachtu byla zákonem ohraničena a sice na 6 let nejdéle. Navrhovatelům zákona jest však známo, že v četných případech byl pacht uzavřen na dobu kratší, zhusta pouze na 3 léta. Stalo se to buď za souhlasu strany pachtující, tím, že uvedena byla v omyl, v některých případech stanovena krátká doba pachtu z nejrůznějších důvodů i rozhodnutím úřadu, vždy však bylo i pachtýři předpokládáno, že pacht bude za dosavadních neb nových pachtovních podmínek prodloužen a že bude jim dopřáno využíti prospěchu této částečné a prozatímní pozemkové reformy, alespoň v míře zákonem stanovené.
Za těchto předpokladů obdělávali vnuc. pachtýři půdu a investovali do ní značný náklad, takže zrušením pacht. poměru po tak krátké době byli by značně ochuzeni. Vnuceným pachtem měl býti umožněn sociální vzestup lidem nejpotřebnějším. Ztrátou takto vynaložených nákladů a ztrátou na inventáři, který by byli pachtýři nuceni nyní prodati za nízkou cenu, ač před tím za vysoké ceny jej nakoupili, bylo by dosaženo pravého opaku toho, co zákon sděloval. Navrhovaný zákon sleduje tudíž význačné cíle sociální.
Jest ostatně samozřejmo, co se týče hospodářské stránky pachtu, že doba pachtu musí býti delší, má-li pachtýř hospodařiti řádně. Jest známo, že 6ti letá doba pachtovní jest minimální hranicí, aby tomuto požadavku bylo vyhověno. Návrh zákona jest tudíž odůvodněn po stránce hospodářské.
Stylisace § 2 upravuje postup tak, že je slušně přihlédáno k zájmu vlastníka a osoby hospodařící.
K návrhu, pokud se § 3. týče, zavdává podnět trapný hospodářský stav vnuc. pachtýřů, jak v četných případech zjištěno. V některých případech jest tu nejistota právní. Často byly totiž základem dohody stran, pokud se úplaty týče, cenové poměry panující v době uzavřeni pachtu, jež přechodem k volnému hospodaření byly radikálně změněny v neprospěch pachtýře, strany nepoměrně hospodářsky slabší.
Prodloužení pravomoci pozemkového úřadu do r. 1927 bylo voleno vzhledem k tomu, že vládními nařízeními z 19. listopadu 1920, č. 623 Sb. z. a n. ze 17. prosince 1920, č. 665 Sb. z. a n., z 21. dubna 1921, č. 171, Sb. z. a n. byla prodloužena pravomoc pozemkového úřadu podle přechodných ustanovení § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81. Sb. z. a n. na r. 1921, pokud jde o legionáře, Slovensko a Podkarpatskou Rus, Slezsko a Hlučínsko. Celková doba pachtu jest však vždy nejdéle 6tiletá.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova zákona přikázána byla výboru zemědělskému.
V Praze dne 28. března 1922.
Dubický, Vraný, Nejezchleb-Marcha,
Křemen, Stodola, Beran, dr. Medvecký, Sonntág, dr. Blaho, dr. Kubíček, J. Hálek, Oríšek, inž. Botto, Sopko, dr. Hnídek, dr. Černý, Branecký, Chlebounová, Tůma, Jan Černý, Mašata, dr. Srdínko, Molík, Mach.