|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3654
Návrh
poslanců Skaláka, Buriana, Kučery a soudruhů
na změnu a doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. o závodních výborech.
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Zákon
ze dne....................... 1922,
jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně
§ 1.
§ 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. mění se takto:
"Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, který zaměstnává trvale alespoň 30 zaměstnanců. V závodech, které mají méně než 30 zaměstnanců, budou voleni důvěrníci. Způsob volby důvěrníků bude stanoven nařízením."
§ 2.
§ 2 al. (1) doplňuje se touto větou:
"Pro malodráhy platí však zákon o závodních výborech, nikoli předpisy o důvěrnických sborech státních drah."
§ 3.
§ 2 doplňuje se dalším odstavcem (3) tohoto znění:
"(3) Tovární výbory různých odvětví jsou povinny sdružovati se teritoriálně ve vyšší útvary okresních, župních a ústředních výborů a poskytovati si za účelem ulehčení práce navzájem všechny potřebné informace konati sjezdy a voliti příslušné sbory."
§ 4.
Odstavec b) § 3 mění se takto:
"b) nahlížeti do mzdových a platových listin, které zaměstnavatel je povinen na požádáni předložiti a jsou oprávněny pořizovati si z nich výpisy neb opisy."
§ 5.
Odstavec f) § 3 doplňuje se touto větou:
"v těchto funkcích jest jim dbáti toho, aby povinností plynoucích z příslušnosti k organisaci dělnické neporušily."
§ 6.
Odstavec g) § 3 změněn budiž takto:
"g) spolupůsobiti při přijímání a propouštěni zaměstnanců takto
I. Přijímání zaměstnanců:
Přijímáni zaměstnanců děje se v dohodě se závodním výborem.
II. Hromadné propouštění:
Bez svolení závodního výboru nesmí báti dělníci hromadné propouštěni. Podnikatel je povinen každé zamýšlené hromadné propouštění oznámiti závodnímu výboru, předložiti mu doklady o stavu podniku a dáti všechny informace, kterých by si závodní výbor žádal. Závodní výbor má právo navrhnouti, jak by se dalo hromadnému propouštění zabrániti, zejména zkrácením pracovní doby až na 32 hod. týdně, zavedením střídavé směny atd. Nesouhlasí-li s tímto návrhem zaměstnavatel, nařídí použití těchto prostředků rozhodčí komise, kteréž jest zaměstnavatel povinen uposlechnouti pod následky § 29 al. 4.
III. Propouštění jednotlivých zaměstnanců:
Propuštění (výpověď) dělníka nebo zřízence sdělí správa závodu ihned závodnímu výboru, který jest na žádost zaměstnance povinen a z vlastní iniciativy oprávněn předložiti věc do tří dnů se svým, dobrozdáním rozhodčí komisi, která rozhodne do dalších 7 dnů s platností konečnou. Dokud rozhodčí komise nerozhodne, jest míti za to, že dotyčný dělník neb zřízenec je na dovolené.
Shledá-li rozhodčí komise
a) že dělník nebo zřízenec byl očividně propuštěn pro příslušnost či nepříslušnost k některé politické, odborové, družstevní, národní nebo náboženské organisaci, nebo pro politickou, odborovou, družstevní, národní či náboženskou, s činností v závodě nesouvisející činnost dělníkovu neb zřízencovu a její právní následky,
b) že dělník nebo zřízenec byl propuštěn proto, že zdráhal se vykonávati trvale práce jiného druhu, než pro které byl přijat do zaměstnání, nebo
c) že propuštění dělníkovo nebo zřízencovo jeví nespravedlivou příkrost, neodůvodněnou jeho chováním, nebo poměry závodu, hledíc zejména k dělníkovu nebo zřízencovu stáří, k délce jeho zaměstnání v závodě, i k jeho poměrům rodinným a majetkovým, nalezne rozhodčí komise, že zaměstnavatel je povinen: buď přijati dotyčného dělníka či zaměstnance zpět do práce za dřívějších podmínek zároveň s náhradou za ušlý výdělek, buď postarati se mu o jiné zaměstnání v témže odboru a místě s přibližně stejným výdělkem, buď dáti dělníkovi nebo zřízenci odstupné ve výši tolika dvanáctin posledního ročního výdělku, kolik roků v závod strávil. Rozhodčí komise určí, jakým z těchto tří způsobů je zaměstnavatel povinen neoprávněné propuštění nahraditi. Ušlý výdělek jest nahraditi ode dne propuštění do data rozhodnutí rozhodčí komise.
Ustanovení tato nevztahují se na dělníka nebo zřízence, který se dopustil jednání, pro něž může býti pracovní neb služební poměr přerušen bez výpovědi podle ustanovení § 82 živn. řádu z r. 1885 a § 27 zák. o obchod. pomoc. z r. 1910 anebo obdobných zákonů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zaměstnanec i závodní výbor mají však právo podati rozhodčí komisi stížnost ku zjištění, je-li dána příčina podle § 82 živn. řádu resp. § 27 zák. o obchodních pomocnících.
IV. Propouštěni pro stávku:
Pro účast na stávce žádný dělník, tím méně člen závodního výboru, nesmí býti propuštěn z práce.
§ 7.
Odst. (3) § 3 doplňuje se touto větou:
"Členové závodního výboru jsou však oprávněni podati zprávu o svých zkušenostech a poznatcích zaměstnancům podniku a své odborové organisaci."
§ 8.
§ 4 doplňuje se tímto odstavcem:
"d) poskytnouti závodnímu výboru každou informaci, týkající se obchodního stavu závodu a předložiti příslušné doklady."
§ 9.
Odst. (6) § 6 mění se takto:
"Delegáti závodního výboru ve schůzích správní a dozorčí rady a na valných hromadách mají právo podávati návrhy a hlasovati. Nemají však nároku na odměnu, pouze na hotové výlohy a ztracenou mzdu, pokud schůzí správní a dozorčí rady nebo valné hromady byli zaneprázdnění. Jsou povinni zachovávat úplnou mlčenlivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně za důvěrné označeno, jinak však jsou oprávněni o usnesení schůzi a jejich průběhu zaměstnancům referovati."
§ 10.
Odst. (7) § 6 se zrušuje.
§ 11.
Odst. b) a c) v § 13 se ruší. Odstavec d) jest označiti písmenou b).
§ 12.
Odst. a) al. (1) § 14 zní nyní takto:
"a) dokonali 24. rok svého věku".
§ 13.
Odst. 2. § 20. změněn budiž následovně:
"(2) Závodní výbor může býti k písemné stížnosti nálezem rozhodčí komise rozpuštěn, porušil-li hrubě své povinnosti. Je-li závodní výbor činným již alespoň tři měsíce, musí odstoupiti, vysloví-li mu schůze zaměstnanců k volbě oprávněných dvoutřetinovou většinou nedůvěru. Tato schůze musí býti svolána, požádá-li o to pětina k volbě oprávněných zaměstnanců. Do 14 dnů po rozpuštění nebo odstoupení závodní rady buďte provedeny nové volby na zbytek volebního období. Novou volbu jest provésti, klesl-li počet členů závodního výboru spolu s náhradníky pod polovici."
§ 14.
Odst. c) al. (1) § 21 bude zníti takto:
"c) nálezem rozhodčí komise k písemné stížnosti podnikatelově, k písemné stížnosti některé kolektivní smlouvou uznávané odborové organisace, nebo jedné pětiny k volbě oprávněných zaměstnanců, že člen závodního výboru nekonal svých povinnosti, nebo je hrubě porušil, nebo že porušil povinnosti mlčenlivosti uložené mu odst. 6. § 6."
§ 15.
§ 22 odst. (2) doplněn budiž větou:
"Účastenství na stávce netvoří případ dle 82. § živ. ř. z r. 1885 ani případ zák. o obch. pom. z r. 1910."
§ 16.
Druhý odstavec al. (3) § 23 zníti bude takto: "Podnikatel je oprávněn a na výslovné vyzvání závodního výboru povinen zúčastniti se schůzí závodního výboru buď sám nebo svým zástupcem."
§ 17.
§ 25 odst. b) doplňuje se větou:
"Stávka není přerušením výroby v tomto smyslu."
§ 18.
§ 26. doplněn bude tímto odstavcem:
"(8) právo dovolávati se rozhodčí komise mají:
1. každý zaměstnanec, 2. smlouvou uznávaná odborová organisace, 3. závodní výbor, 4. zaměstnavatel."
§ 19.
§ 29. doplňuje se takto:
"(4) Přikročí-li podnikatel bez vědomí nebo souhlasu závodního výboru a přes rozhodnutí rozhodčí komise k redukci výroby nebo k hromadnému propouštění dělníků, anebo neprovede-li ve svém závodě rozhodnutí rozhodčí komise, budiž podnik jeho postaven pod vnucenou správu. Řízení toto bude stanoveno zvláštním zákonem."
§ 20.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
Odůvodnění:
Krátká doba, která uplynula od platnosti zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, ukázala v celé řadě stránek jeho nedostatky, jmenovitě úsilí, aby dělníci vyřadění byli z jakéhokoliv vlivu na vedení závodů jak obchodní tak i technické, ukázalo se velmi pochybeným. Nejenom jednotliví podnikatelé, ale i celé organisované skupiny jejich zůstali absolutními pány výroby a zneužívají této okolnosti k libovolnému přerušování výroby, vnucují dělníkům za předstíraným účelem snížení výrobních nákladů nižší mzdy a jestliže tito za stále panující drahoty na redukci mzdy přistoupiti nechtějí, omezují výrobu, dělníky z práce bud vylučují nebo vhánějí do stávek a továrny zavírají. Z toho vzniká soustavné rozrušování veškerého života hospodářského, nezaměstnanost, úbytek konsumpční schopnosti domácího obyvatelstva a tím krise vzniklá ztrátou zahraničního trhu při zvýšeni kursu čsl. koruny zostřuje se o krisi na trhu domácím. Rozšířením vlivu závodních výborů může valnou měrou do těchto nezdravých zjevů zasáhnouti, ve kterémžto směru navrhovatelé podávají řadu změn naznačených v této předloze 3, 4, 6, 7, 8, 9, 19. Dále bylo třeba vzpomenouti té okolnosti, že zákon dosavadní ponechává závody až do 30 zaměstnanců úplně mimo jakoukoliv součinnost a proto přítomný návrh v 1. výslovně stanoví, že v závodech takových mají býti voleni důvěrníci. Také ostatní předlohou zamýšlené změny vyplývají ze zkušenosti z dosavadní praxe provádění zákona o závodních výborech a mají za účel nedostatkům jeho čeliti.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla přikázána výboru sociálně-politickému.
V Praze dne 30. května 1922.
Skalák, Burian, Kučera,
Mikulíček, Warmbrunn, Kunst, Tausik, Toužil, Nagy, Svetlik, dr. Šmeral, Malá, Blažek, Haken, Teska, Houser, Darula, Krejčí, Koutný, Merta, Bouček.