Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3655

Návrh

poslanců Blažka, Kučery a soudruhů

na úpravu právních a hmotných poměrů zřízenců a cestářů okresních zastupitelstev v Čechách a okresních silničních výborů na Moravě a ve Slezsku.

Zákon

z dne……………1922,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 Sb. zák. a nař. z r. 1920, jímž upravují se služební poměry trvale ustanovených zřízenců a cestářů okresních zastupitelstev v Čechách a okresních silničních výborů na Moravě a ve Slezsku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se, na tomto zákoně:

Článek I.

Některá ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 Sb. zák. a nař. z r. 1920 se mění, případně doplňují, a budou zníti napříště takto:

§ 3.

Zřízencem podle tohoto zákona jest ten, kdo jest pro ten či onen obor služební jmenován okresním výborem, okresním zastupitelstvem (okresní správní komisí), silničním výborem. Stejně tak po smyslu tohoto zákona i cestáři zaměstnaní u okresních zastupitelstev neb okresních silničních výborů jsou okresními zřízenci.

§ 4.

Slovo "trvalým" zamění se slovem "jmenovaným".

§ 8.

Vypustí se slovo "trvale".

§ 9.

Vypustí se slovo "trvale" a jako druhý odstavec zařadí se věta: "Zřízenec takto ustanovený je orgánem veřejným."

Nadpis "Jak se zřízenci propouštějí" zaměňuje se nadpisem: "Disciplinární přestupky, tresty a řád disciplinární."

§ 10.

Poruší-li ustanovený zřízenec své povinnosti, jež jsou mu uloženy listinou o ustanovení neb služebním řádem, podléhá disciplinárnímu řízení podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. července 1920, čís. 437 Sb. zák. a nař., jímž provádí se tento § 10.

§ 11.

Zřízencům okresním, jako úředním sluhům, opatrovníkům okresních stravoven, silničním dozorcům, domovníkům okresních chorobinců, strojníkům při parních válcích jakož i topičům, cestářům a ostatním zřízencům upravují se veškeré jejich služební požitky přesně podle zákonů o státních zřízencích. V případě nové úpravy těmto, vztahuje se úprava tato i na veškeré zřízenectvo okresní.

Okresní zřízenci s odborným vzděláním a zřízenci vykonávající kancelářské a písařské práce, staví se na roveň státním podúředníkům s veškerými požitky a jsou po 10leté služební době podúředníky jmenováni.

Všem okresním zřízencům započítají se válečná léta dvojnásobně do postupu a pense.

§ 12.

Povinná doba služební stanoví se na 35 roků. Pensistům a vdovám po okresních zřízencích daných do pense po účincích zákona ze dne 19. prosince z roku 1919 upraví se pense podle normy pro státní zřízence platné.

§ 24.

Spory o příjmy služební, výslužné zřízence a zaopatřovací požitky vdov a sirotků, a ostatní spory vzešlé ze služebních poměrů, rozhodují se pořadem úřadů samosprávných.

Článek II.

Nároky z tohoto zákona vyplývající počítají se ode dne 1. ledna 1922.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Článek IV.

Ministru vnitra se ukládá, aby tento zákon provedl.

Důvodová zpráva.

Zákon o okresních zřízencích a cestářích ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 Sb. zák. a nař. z r. 1920 je nedostatečný a již v revolučním Národním shromáždění bylo zástupci organisací na to poukázáno a bylo jim řečeno, že mohou svým časem podati žádost o novelisaci zákona, jímž se poměry okresních a obecních zřízenců upravují. Místo novelisace zákona byly však samosprávnému zřízenectvu přiřknuty zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. zák. a nař. nouzové přídavky ve výši státním zřízencům vyplácené.

Zrušením však těchto přídavků zákonem ze dne 17. prosince 1921 ocitlo se veškeré samosprávné zřízenectvo ve velké nouzi a bídě.

Proto je nutno, aby poměry samosprávných zřízenců upraveny byly dle zákonů pro státní zřízence. Celá řada okresů a silničních výborů do dnešní doby neplní zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 z r. 1920 Sb. zák. a nař., a jsou případy, že okres platí cestářům 80-100 Kč měsíčně.

Přirozeně že stav okresních silnic tím nesmírně trpí a cestáři musí si vyhledávati vedlejší zaměstnání k uhájení existence. Zemský správní výbor hodlá vydati v dohledné době nový silniční řád, aby silnice, velký národní majetek, v řádném stavu udržovány byly a široké veřejnosti vyhovovati mohly. Proto je nezbytno, aby okresním cestářům, kteří udržují silnice v dobrém stavu, upraveny byly existenční poměry odpovídající poměrům drahotním.

Je nutno, aby stabilisace platů pro samosprávné zřízenectvo provedena byla, než budou odbourány nedostatečné druhotní přídavky.

Návrh budiž přikázán k rychlému projednání výboru sociálně-politickému.

V Praze dne 24. května 1922.

Blažek, Kučera,

dr. Šmeral, Svetlik, Skalák, Burian, Rouček, Kunst, Krejčí, Nagy, Tausik, Toužil, Mikulíček, Houser, Teska, Bubník, Merta, Koutný, Haken, Darula, Skaunicová, Warmbrunn, Malá.