|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3661.
Návrh
poslance Jana Dubického a soudr:
na vykoupení místa, na němž byli popraveni a jsou pohřbeni stateční hrdinové tak zvané rumburské vzpoury v r. 1918, státem.
Dne 21. května 1918 žádali vojíni 7. pluku střeleckého (plzeňského) - tou dobou umístěného v Rumburku - svého setníka Klepfla o příděl potravin. Když jim místo poskytnutí nutného jídla bylo spíláno, rozhodli se odepřít Rakousku poslušnost, vyrazit z Rumburku a strhovat s sebou postupně posádky ležící v Boru, České Lípě, MI. Boleslavi atd. směrem ku Praze. Ve vojsku panoval tenkráte již značný rozklad, všichni toužili již po míru, a dalo se očekávati, že se vojíni všude radostně připojí.
Řádně vyzbrojeni v počtu asi 800 mužů dali se na pochod z Rumburku směrem k Boru u České Lípy, kdež rovněž posádka následkem hladu vypověděla poslušnost. K Boru přitrhli rumburští dvěma proudy. Proti nim podařilo se veliteli horské posádky vyslati část mužstva, které z nenadání proti rumburským začalo stříleti. Jeden proud byl tím roztříštěn a asi 80 vojínů bylo zajato. Druhý proud prošel Borem směrem k České Lípě, ale hned u města v soutěsce očekával je setník horské posádky s několika Rakousku věrnými vojíny. Na výzvu, aby se rumburští vzdali, odpověděli tito voláním na horské vojíny: ťBratři, pojďte s námi, nestřílejte do vlastní krveŤ. Ale setník Flibor velel pálit; z rumburských devatenáctiletý rolník Vojtěch Krumpas z Nouzova sestavil rychle strojní pušku a odpovídal tak dlouho, až zasažen pěti ranami mrtev sklesl k zemi.
Rumburští se částečně rozprchli, částečně byli zajímáni. Kromě jmenovaného setníka Flibora velmi horlivě pronásledoval rumburské nadporučík Roubíček. Náhlý vojenský soud odsoudil potom Stanislava Vodičku, Františka Nohu a Vojtěcha Kováře k smrti; odvezli je do Rumburku, kdež je zastřelili. Z ostatních po vykonaném soudu odsouzeno rovněž k smrti zastřelením dalších 7 českých vojínů a to: Jiří Kovářík, zedník, Antonín Šťastný, zedník, Jak. Bernard, zedník, František Paur, cihlář; Jindřich Švehla, horník, Jakub Nejedl, rolník, Jan Bednář, slévač. Byli rodáky z Domažlicka, z kraje Chodů.
Na popraviště byli vedeni kol 9. hodiny večerní, právě v den před ťBožím TělemŤ; viděli stavět oltáře a domnívali se, že jim staví šibenice.
Dovedli je na pokraj lesa, za hřbitov; každý z nich poklekl u stromu, k němuž byl přivázán, proti každému byli postaveni 4 vojíni 59. pluku solnohradského, zahřměla salva a 7. českých duší opouštělo těla.
Druhého dne byli zastřelení vojíni pochováni na odlehlém místě horského hřbitova - bez rakví. Češi ozdobili jejich hroby, ale zanedlouho bylo vše rozmetáno. To se opakovalo i po 28. říjnu 1918...
Přiložené dva fotografické snímky ukazují jednak provedení popravy, jednak stav hrobu zastřelených obětí.
Dne 29. května 1919 konána byla v Boru výroční vzpomínka na ubohé oběti. Ke 2000 českých lidí seřazených v mohutný proud bez hlesu prošlo náměstím borským; shromáždili se na místě vraždy a zde přísahali, že uctí památku mrtvých tím, že všecky své síly věnují prospěchu svého národa.
Skláři sebrali na pomník těchto mučedníků obnos 19.000 Kč, leč obnos tento daleko nestačí na výkup a řádnou úpravu místa, na němž byli shora jmenovaní zastřeleni a pokud se týče jsou pohřbeni; jedná se o výkup části pozemku čís. kat. 1090/I, který patří vlastnicky obci Boru, dále části pozemků čís. kat. 1093/5 a 1093/4, které patří p. Kinskému.
Podepsaní jsou toho mínění, že stát ani nesmí dopustiti, by toto vše bylo opatřeno toliko obětavostí našich sklářů, lidí to vesměs chudých, kterým jest svatým ideál, pro nějž podstoupili shora jmenovaní smrt, nýbrž že musí sám postarati se o to, by místo, pro tamní český lid tak významné, bylo náležitě upraveno.
Z důvodu toho navrhují podepsaní Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti Vládě republiky Československé se ukládá, aby neprodleně učinila opatření, aby místo, na němž byli popraveni a jsou pohřbeni stateční hrdinové tak zvané rumburské vzpoury z r. 1918, bylo státem vykoupeno a náležitě upraveno.
V Praze dne 30. května 1922.
Dubický,
Rychtera, Bradáč, J. Černý, dr. Hnídek, Beran, Chlebounová, Mach, Stodola, Vacula, dr. Hodža, Mašata, dr. Kubíček, J. Hálek, Molík, Janček, Křemen, Tůma, Nejezchleb-Marcha, dr. Srdínko, Malík.