|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922 |
|
|
I. volební období |
5. zasedání |
3668.
Návrh
poslance Rudolfa Berana a soudr.,
na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n. a opatření strojených hnojiv v roce 1921.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne............. 1922,
kterým se mění ustanovení § 10 zák. ze dne 22. prosince 1920 č. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v r. 1921.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Odstavec prvý paragrafu 10 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., pozměňuje se takto:
Vlastníci lesů, vinic a zahrad jsou povinni zaplatiti v roce 1921 a 1922 pro fond příspěvek, jehož výše se rovná v každém tomto roce dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu čistému výnosu těchto pozemků; od placení tohoto příspěvku pro rok 1922 osvobozeni jsou vlastníci lesů, vinic a zahrad ve výměře do 20 ha.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením jeho pověřují se ministři zemědělství, financí a obchodu.
Odůvodnění:
Aby zabezpečeny byly nejdůležitější věcné podmínky pro obrození zemědělské výroby a tím položen pevný základ našemu národnímu hospodářství vůbec, by toto mohlo obstáti ve světové soutěži, podána byla vládou osnova zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921.
By účele zákona bylo lze dosíci, muselo býti pamatováno na to, aby cena strojených hnojiv byla pro zemědělce tak upravena, aby jich mohli používati bez hmotných ztrát.
Z důvodu toho stanoveny byly v § 2 shora citovaného zákona k úhradě nákladů spojených s opatřením strojených hnojiv příspěvky z různých pramenů příjmových, k jichž odvádění přidrženi byli ti, u nichž se předpokládá, že jejich výnos půdy následkem stávajících mimořádných poměrů se zvýšil. Mezi jiným stanoveno také, že vlastníci lesů, vinic a zahrad jsou povinni v roce 1921 a 1922 zaplatiti pro fond příspěvek rovnající se dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu čistému výnosu těchto pozemků; při čemž bylo určeno, že příspěvek tento nesmí v žádném případě činiti úhrnem méně než 30.- Kč z každého ha.
Ustanovení toto objevuje se v praxi co odporující zásadě vyjádřené v systému příspěvkovém, na němž konstruován jest shora cit. zákon. Jsou totiž zpravidla nejchudší okresy zvláště šumavské a krkonošské, které mají do lesního katastru zaneseno dosti značnou plochu, porostlou pouze jalovcem, křovinami a pod., z níž výnos jest bud žádný, nebo pranepatrný. Jest tudíž pochopitelno, že tito opravdoví chudáci, kteří vlastní několik desítek jiter ťlesaŤ jsou ustanovením § 10 shora cit. zákona velmi citelně postiženi a to nespravedlivě, neboť nelze u nich mluviti o tom, že by výnos lesní půdy, jim vlastnicky náležející i za dnešních mimořádných poměrů se zvýšil, takže zde není žádného momentu, který by opodstatňoval povinnost jejich přispěti ku zlevnění ceny strojených hnojiv pro ostatní zemědělce.
Finanční zatížení návrhem tímto státu nevznikne, neboť zákon shora citovaný zaručuje fondu dostatečné příjmy, jimiž může krýti své závazky. Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru rozpočtovému a zemědělskému.
V Praze dne 12. června 1922.
Beran,
Malypetr, Dubický, dr. Srdínko, dr. Černý, J. Černý,. Hálek, Křemen, Štolba, Mach, Branecký, Mašata, dr. Hnídek, Chlebounová, Malík, Tůma, Prokůpek, Bradáč, inž. Botto, dr. Blaho, Molík.