Poslanecká sněmovna N.S.Č.R. 1922 |
|
I. volební období |
5. zasedání |
3678.
Návrh
poslanců Slavíčka, Netolického, Práška a společníků na zařadění 10,000,000 Kč do státního rozpočtu pro rok 1923 k podpoře družstevních svazů živnostenských, které během války utrpěly ztráty poklesem cen zboží a které nemají prostředků k vybudování revisních orgánů.
Živnostenský stav se stále doplňuje z nejchudších vrstev lidových, z lidí, kteří nemají prostředků k provozování živností potřebných. Již před padesáti lety řešilo živnostnictvo tento nedostatek zakládáním občanských záložen, u nichž si osobní úvěr potřebný opatřovalo. Protože však potřeba drobného úvěru byla všeobecná a občanské záložny byly vyhledávány všemi vrstvami lidu, živnostnictvo bylo v nich zatlačeno poněkud do pozadí a záložny se věnovaly více méně obchodům větším, dlouhodobým a hypotekárním a drobné živnostnictvo opětně postrádalo úvěru osobního a hlavně eskontu svých účtů.
Z těchto důvodů založilo si živnostnictvo peněžní ústavy své, živnostenské záložny a úvěrová družstva, která sdružilo v družstevní svazy.
Aby se v budoucnu neopakoval případ občanských záložen, které jistě vyplnily velikou mezeru v našem peněžnictví a daly základ k mnohým dnes velikým ústavním peněžním, vydala vláda bývalé říše vzorné stanovy pro živnostenská úvěrní družstva, které znemožňují nejen výše zmíněný případ, nýbrž i velký zisk a aby podpořila tyto nejmenší podnikatele, vzala na se fakultativní úkol prováděti revise a dohlížeti na jejích hospodářství.
Slibný vývoj této svépomocné akce živnostenské děl se bezprostředně před válkou a když za války nastal naprostý nedostatek zboží, bylo živnostnictvem na družstevní svazy živnostenské naléháno, aby pro ně i zboží a potraviny obstará-. valy, zejména když tak činily svépomocné podniky rolnické i dělnické,
Jako každý podnikatel tak i družstevní svazy živnostenské utrpěly při přechodu z válečných do mírových poměrů značné ztráty na zboží a protože založeny byly bezprostředně před válkou a neměly možností pro své krátké trvání reservních fondů nashromážditi, ocitly se nyní v tísní tím větší, čím více drobných živnostníků na ně ve všeobecně tísnivé situaci hospodářské spoléhá.
Jest v zájmu existence státní co možno největšímu počtu jeho příslušníků pomoci k samostatnému podnikání, protože živnostnictvo jest klidným, tvořivým stavem, který v podobě daní a různých dávek desateronásobně státu vrací co mu tento k umožnění živností poskytl.
Protože pak se jedná o pomoc hospodářsky slabým, namnoze naprosto nemajetným občanům, jest návrh tento jistě dostatečně odůvodněn.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní tuto resoluci:
ťVládě se ukládá, aby do státního rozpočtu pro r. 1923 zařadila obnos 10,000.000 Kč k podpoře družstevních svazů živnostenských, které během války utrpěly ztráty poklesem cen zboží, a které nemají prostředků k vybudování revisních orgánů.
Obnos navrhovaný budiž poskytnut družstevním svazům živnostenským dle počtu členů a dle stavu 31, prosince 1921 a uhrazen budiž z výnosu hospodaření bývalého úřadu pro zahraniční obchod, nyní ministerstvem obchodu spravovaného.Ť
V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl výboru pro průmysl, živností a obchod a výboru rozpočtovému.
V Praze dne 13. června 1922.
Slavíček, Netolický, Prášek,
Pelikán, dr Patejdl, David, Trnobranský, Buříval, Pechmanová, dr Uhlíř, dr Bartošek, dr Franke, Zeminová, Pšenička, Hrušovský, Laube, Sladký, Langr, Draxl, Špatný, Sajdl.