Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

I. volební

5. zasedání.


Původní znění

3692.

Antrag

der Abgeordneten Grünzner, Taub, Hirsch, Pohl, Schäfer und Genossen

auf Schaffung allgemein giltiger gesetzlicher Normen für Erholungsurlaube der autonomen Beamtenschaft.

Die Gefertigten stehen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom............1922

betreffend die Regelung der Urlaube des Gemeinde und Bezirks - Beamten.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Die Beamten der Gemeinden und Bezirke, deren Dienstverhältnisse durch die Gesetze vom 23, Juli 1919, Nr. 443 und 444 geregelt lind, haben Anspruch auf einen jährlichen Erholungsurlaub. Fortbezug ihrer sämtlichen vollen Aktivitätsbezüge.

§ 2.

Das Mindestausmaß des Urlaubes wird bestimmt:

1. Für provisorische Beamte mit 14 Tagen,

2. Für Beamte, deren Grundgehalt und Triennien den Bezügen der X. und IX. Rangsklasse des Staatsschemas (Gesetz vom 25. Jänner 1914, R. G. Bl. Nr. 15, Dienstpragmatik) entsprechen, mit 3 Wochen.

3. Für Beamte, deren Grundgehalt und Triennien den Bezügen der VIII. und VII. Rangsklasse des Staatsscheinas entsprechen, mit 4 Wochen,

4. Für Beamte, deren Grundgehalt und Triennien den Bezügen der VI. und höheren Rangsklassen des Staatsschemas entsprechen, mit 5 Wochen.

§ 3.

In den Erholungsurlaub ist ein aus einem besonderen Anlasse erteilter Urlaub nicht einzurechnen, Konnte der Erholungsurlaub aus dienstlichen Rücksichten überhaupt nicht oder nicht im vollen Maße gewährt werden, so ist bei der Festsetzung des Urlaubes im nächsten Jahre hierauf Bedacht zu nehmen.

§ 4.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft. Mit der Durchführung wird der Minister des Innern betraut.

Begründung.

Die Rechts und Dienstverhältnisse der Beamten der autonomen Körperschaften wurden durch die Gesetze vom 23. Juli 1919, Slg. Nr. 443 und 444 einer umfangreichen Neuregelung unterzogen.

Bei dieser Regelung wurde jedoch übersehen, auch für die Urlaubsfrage der autonomen Beamtenschaft allgemein gültige Normen zu schaffen.

Während die Gesetze vom 17. Juli 1919, Nr. 16 und 17 ex 1920 bezüglich der Gemeinde und Bezirksbediensteten ganz konkrete Vorschriften über die Frage des Urlaubes enthalten, können sich die autonomen Beamten in dieser Angelegenheit auf eine gesetzliche Norm überhaupt nicht berufen. Es empfiehlt sich daher, diese Lücke der Gesetzgebung auszufüllen und hiebei nach Analogie der staatlichen Dienstpragmatik vorzugehen, wie dies an dem obigen Entwurfe vorgeschlagen wird.

Prag, am 9. Juni 1922.

Grünzner, Taub, Hirsch, Pohl, Schäffer,

Hausmann, Dietl, Uhl, Hoffmann, Leibl, Schweichhart, Häusler, Heeger, Čermak, Dr. Holitscher, Blatny, Hackenberg, Kirpal, Schuster, R. Fischer, Roscher.

 

 

 

 

 

 

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

I. volební

5. zasedání.


Překlad

3692.

Návrh

poslanců Grünznera, Tauba, Hirsche, Pohla, Schafera a druhů na vydání všeobecné platných zákonitých pravidel pra dovolené samosprávného úřednictva na zotavenou.

 

Podepsaní navrhují:

poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...............1922.

a úpravě dovelených obecních a okresních úředníků,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně;

§ 1.

Úředníci obcí a okresů, jejíchž služební poměry upravují zákony ze dne 23. července 1919, č. 443 a 444 Sb. z. a n., mají nárok na každoroční dovolenou na zotavenou, požívajíce při tom všech plných činnostních požitků.

§ 2.

Nejmenší výměra dovolené se stanoví takto:

1. Pro zatímní úředníky na 14 dní;

2. pro úředníky, jejichž základní plat a trienálky se rovnají požitkům X. a IX. hodnostní třídy státního schematu (zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., služební pragmatika), na 3 týdny;

3. pro úředníky, jejíchž základní plat a trienálky se rovnají požitkům VIII. a VII. hodnostní třídy státního schematu, na 4 týdny;

4. pro úředníky, jejichž základní plat a trienálky se rovnají požitkům VI. a vyšších hodnostních tříd státního schématu, na 5 týdnů.

§ 3.

Dovolená udělená ze zvláštního důvodu riebudíž včítána da dovolené na zotavez.ou, Testliže se ze služe'oních ohledů nen-ohla povoliti dovolená na zotavenou vůbec nebo ne v plné míře, budiž na to vzat zřetel př'i stanovení dovolené'' příštího roku,

§ 4.

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení Provedením jeho se pověřuje ministr vnitra.

Odůvodnění.

Právní a služební poměry úředníků samosprávných sborů nově a obsáhle upravily zákony ze dne 23, července 1919, č. 443 a 9:44 Sb; z. a n,

Při této úpravě se však opominulo stanoviti všeobecně platná pravidla také v otázce dovolených samosprávného úřednictva.

Kdežto zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, týkající se obecních a okresních zaměstnanců, obsahují zcela konkrétní předpisy o dovolené, nemohou se samosprávní úředníci.v této věci dovolávati žádného zákonitého pravidla. Doporučuje se tedy vyplniti tuto mezeru v zákonodárství a postupovati při tom podle analogie státní služební pragratiky, jak se to navrhuje v předcházejícím návrhu.

V Praze dne 9. června 1922,

Grünzner, Taub, Hirsch, Pohl, Schäfer,

Hausmann, Dietl, Uhl, Hoffmann, Leibl, dr. Piolitscher, Blatny, Hackenberg, Kirpal, Schweichhart, Häusler, Heeger, Čermák, Schuster, Vit, Fischer, Roscher.

 

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP