Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3695.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............ 1922

O obnově prozatímního vnuceného pachtu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem dle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., uzavřený na základě § 63 zákona ze dne.30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. na dobu kratší než šesti let, obnovuje se na další pachtovní dobu až do úhrnné pachtovní doby šestileté i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře) tím, že pachtýř (podpachtýř) propachtovateli nebo jeho hospodářské správě písemně oznámí nejpozději 30 dní před koncem doby pachtovní, že si pozemek nadále podrží v pachtu, jestliže pachtýř (podpachtýř) pachtovaný pozemek sám nebo se svou rodinou obdělává a nadále obdělávati chce a může a nemá svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha. Na přebytky nejvýše půl hektaru se nehledí. Nerozvedení manželé pokládají se za osobu jedinou.

§2.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu s tou změnou, že pachtovné může vždy záležeti toliko v úplatě peněžní.

Je-li pachtovné v poměru k běžným pachtovním cenám nepřiměřeně vysoké, může pachtýř žádati současně s ohlášením nároku na obnovu pachtu (§ 1) přiměřené snížení pachtovného pro ten který pachtovní rok a to pro první rok pachtu obnovou prodlouženého současně s oznámením dle § 1, pro další pak pachtovní léta obnoveného pachtu vždy nejpozději 60 dní před koncem toho kterého pachtovního roku. Je-li však pachtovné v poměru k běžným pachtovním cenám nepoměrně nízké, může propachtovatel žádati přiměřené zvýšení pachtovného a to pro první rok obnoveného pachtu nejdéle do 30 dnů od převzetí oznámení dle 1, pro ten který další rok obnoveného pachtu nejpozději 60 dní před počátkem jeho.

Nedohodnou-li se strany, určí.pachtovné k -návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu pachtovaný pozemek leží. Návrh k soudu podati jest ve dvou stejnopisech a to nejpozději do prvních 30 dnů toho kterého roku obnoveného pachtu.

Opožděné návrhy, je-li promeškání lhůty patrno již z podání, zamítne soud z moci úřední bez dalšího šetření.

§ 3.

Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři právo na obnovu pachtu nepřísluší, může oznámiti okresnímu soudu, v jehož obvodu leží požadovaný pozemek, nejdéle však do 14 dnů po pachtýřově oznámení (§ 1) své námitky, jinak ztrácí právo obnově odporovati.

§ 4.

O námitkách (§ 3), jakož i o nárocích na snížení nebo zvýšení pachtovného (§ 2) rozhodují soudy podle zásad řízení nesporného, o útratách však padle zásad řízení sporného. O kolcích a poplatcích platí ustanovení poplatková pro soudní řízeni sporné.

§ 5.

Propachtovatel jest oprávněn od obnoveného pachtu jednostranně ustoupiti, jestliže pachtýř (podpachtýř) jest s placením pachtovného déle jak tři měsíce v prodlení nebo jestliže hospodaří na spachtovaném pozemku takovým způsobem, že plodnost pozemku jest tím značně ohrožena. Nesouhlasí-li pachtýř (podpachtýř) s rozvázáním pachtovního poměru, rozhodne k návrhu propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu leží pachtovaný pozemek, podle zásad řízení nesporného. O útratách, kolcích a poplatcích platí ustanovení § 4.

§6.

Pachtýř (podpachtýř) může ustoupiti jednostranně od obnoveného pachtu, jestliže bylo jemu zvýšeno ryzí pachtovné o více než 50%, a oznámí-li své ustoupení od pachtu propachtovateli nejdéle do 14 dnů ode dne, kdy soudní usnesení o zvýšení pachtovného nabylo právní moci.

§ 7.

Doručují-li se oznámení, pokud se týče žádost podle §§ 1, 2, 3, 5 a 6 poštou doporučeným dopisem, nepočítají se dny poštovní dopravy do lhůty. O lhůtě podle § 2 odst. 3 platí totéž, i když návrh nebyl zaslán doporučeně.

§ 8.

Předpisy zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. o výpovědi osobám hospodařícím zůstávají nedotčeny i v případech obnovy pachtu podle tohoto zákona.

K obnově pachtu dle § 1 není třeba souhlasu státního pozemkového úřadu ani jiného dozorčího úřadu.

§9.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem ministrům.

Důvodová zpráva.

Stejně jako zahraniční zákonodárství o pozemkové reformě obsahují zvláštní předpisy o vnuceném pachtu (Německo, Rumunsko, Jugoslavie); upravuje pachtovní poměr ze zákona i náš zákon přídělový ze dne 30: ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. v části IV. (přechodná ustanovení § 63). Jde o nouzové zákonné opatření. Citovaný předpis výslovně motivuje a podmiňuje jeho použití tehdy, jestliže převzetí a příděl půdy v místech, kde jest po ní zvlášť naléhavá poptávka, vyžádá si delší doby. Obšírněji vysvětluje a odůvodňuje vnucený pacht podle § 63 důvodová zpráva k zákonu přídělovému: ťJest samozřejmo, že nelze začíti s prováděním pozemkové reformy ve všech krajích najednou, že i s ohledem na hospodářské důvody zachováno bude zásadní ustanovení záborového zákona o postupném přidělování půdy. Tím však nemá trpěti ostatní část oprávněných uchazečů o půdu, aby čekala několik roků v nejistotě a bez zajištění výživy, až dojde podle rozvrhu prací řada také na, ně. Bylo nutno již z důvodů zachování veřejného pořádku, aby přídělový zákon udělil pozemkovému úřadu pravomoc odpomoci potřebě půdy v době přechodné aspoň vnuceným pachtem a nelze pominouti mlčením, že k této formě sáhlo i jiné zákonodárství, zejména pak zákonodárství říšsko-německé, jež v jednotlivých státech vydalo téměř souhlasná ustanovení o vnuceném pachtu. Přechodná ustanovení, jež obsažena jsou v 63 osnovy, budou působiti uklidňujícím vlivem na kraje, kde netrpělivost dostoupila již nebezpečných rozměrů, a také způsobí, že provádění pozemkové reformy převedeno bude do klidnějších hledisk a správného chodu zákonného všude, kde půda jest jedinou obživou tamního lidu. Zákon přídělový v 63 ustanovil, že pachtovní doba vnuceného pachtu má býti nejdéle šestiletá.

S akcí vnuceného pachtu započato bylo ihned po vyhlášení zákona přídělového (t. j. po 17. únoru 1920).

Zákonodárce předvídal, že k provedení přechodných ustanovení o vnuceném pachtu bude třeba dvou let. Z důvodu toho zmocněna byla zákonem přídělovým vláda, aby prodloužila pravomoc pozemkového úřadu, pokud jde o zmíněné přechodné ustanovení, na rok 1921. Zmocněni tohoto vláda použila, avšak toliko pokud jde o Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slezsko a Hlučínsko a dále ve prospěch legionářů. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku (vyjímaje vnucený pacht legionářům) byla skončena akce již roku 1920. V četných případech nebyl však uzavřen vnucený pacht na dobu šestiletou, nýbrž toliko na dobu tříletou, a letošního roku již dochází.

Zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n. poskytnuta byla drobným zemědělským pachtýřům, jejichž pacht končil v druhé polovici roku 1921, obnova pachtu na další tři roky.

Dobrodiní právě cit. zákona nemohou tedy použíti drobní pachtýři podle Š 63 přídělového zákona, jimž pacht končí letošního roku. Jest to však táž kategorie drobných zemědělců. Vedle důvodů hospodářských jsou to zejména zřetele sociální, jež přesvědčují o nutnosti poskytnouti těmto drobným pachtýřům zákonné ochrany jejich pachtu aspoň po tu dobu, jakou předvídal zákonodárce v zákonu přídělovém. Jest to doba šestiletá jako doba přechodní, odůvodňující nouzové opatření a státní ochranu drobných zemědělců.

Vláda soudí, že jest věcí spravedlivého uvážení, vyhovuje-li osnovou zákona požadavkům širokých vrstev drobného zemědělského lidu a souhlasí-li s obnovou vnuceného pachtu podle 63 v tom směru, aby umožněno bylo pachtýřům podržeti pacht na celkovou dobu šestiletou, jek bylo již v intencích zákona přídělového.

Této příležitosti používá zároveň vláda, aby vypořádala nouzové opatření vnuceného pachtu a postavila vnucený pacht na roveň jinému pachtu zemědělskému souhlasně s ostatním zákonodárstvím v této věci. Z toho důvodu přizpůsobena jest osnova zákona zejména zákonu č. 313 z roku 1921 0 obnově drobných zemědělských pachtů a co do podmínek obnovy postaven vnucený pacht na roveň pachtům obnoveným právě citovaným zákonem.

Vypořádání vnuceného pachtu vyrovná četné rozdíly v drobném zemědělském pachtu zejména po stránce hospodářské, a přispěje po názoru vlády k tomu, aby ustáleny a zjednodušeny byly hospodářské a právní vztahy v zemědělské výrobě.

Jak již shora řečeno, použito bylo obdoby předpisů zákona č. 313 2 roku 1921 a proto řízení a rozhodování podle této osnovy přikázáno jest soudům, čímž docílí se vyrovnání drobných pachtů s pachty vnucenými.

K § 2. Lhůty nebyly stanoveny určitým datem, poněvadž pachty končí v různých dobách ročních.

Poslední odstavec formulován přesněji. K § 5. Stanoví již předpis pro řešení případu, jestliže pachtýř (podpachtýř) nesouhlasí s rozvázáním pachtovního poměru.

K § 8. Toto ustanovení zabraňuje, aby obnova těchto pachtů nebyla po případě na překážku provádění pozemkové reformy.

Vláda vyslovuje přání, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhútě přiměřené.

V Praze dne 8. června 1922.

Předseda vlády

Dr. E. Beneš, v. r.