Výňatek z koncesních listin a některých dodatečných ujednání.
I. Koncesní listina z 10. května 1866 č. 69 ř. z. pro pokračovací linii Teplice-Chomutov.
§ 8.
Po uplynutí třiceti let, počínajíc ode dne zahájení provozu pokračovací dráhy, má státní správa právo kdykoli přítomnou koncesi a vztažmo celou dráhu z Ústí až do Chomutova s odbočkami vykoupiti, a tudíž mění se výkupní právo stran trati Ústí-Teplice stanovené v odstavci XII. privilegia z 2. srpna 1856 v tom, že tato nastupuje také teprve po ustanoveném zde čase.
K určení ceny výkupní sečtou se ryzí roční výtěžky podniku za sedm let, jež předcházela skutečnému výkupu, od toho odečtou se ryzí výtěžky dvou let nejméně příznivých a vypočte se průměrný ryzí výtěžek zbývajících pěti let.
Tento průměrný obnos jest pak platiti koncesionáři jakožto roční rentu v pololetních splátkách až do uplynutí stanovené doby koncese.
Jestliže by zjištěný průměrný obnos nečinil aspoň ujednaného zúročení priorit a 5% zúročení akciového kapitálu s ročním podílem, připadajícím dle umořovacího plánu určeného a státní správou schváleného na umoření skutečně upotřebeného a náležitě prokázaného zařizovacího kapitálu, jest platiti zmíněné úroky a umořovací podíl jako nejmenší roční rentu.
§ 9.
Odst. 3.: Provedeným výkupem dráhy a dnem tohoto výkupu vstupuje stát za roční výplatu zjištěné renty bez další úplaty ve vlastnictví a v užívání koncesované dráhy se všemi dříve zmíněnými k ním náležejícími nemovitými i movitými věcmi.
Odst. 4.: Jak při zániku koncese, tah i při výkupu dráhy podrží koncesionář vlastnictví reservního fondu, jakož i zbývajících aktiv, potom též z vlastního jmění zřízených a nabytých zvláštních staveb a budov jako: koksáren a vápenic, sléváren, továren na stroje a jiná nářadí, sýpek, skladišť koksových, uhelných a jiných, atd. atd., k jejichž výstavbě nebo nabytí byl zmocněn státní správou s výslovným dodatkem, že netvoři příslušenství železnice.
II. Koncesní listina z 25. června 1870, č. 98 ř. z., týkající se dráhy v údolí Bělé.
§ 19.
Státní správa vyhrazuje si právo po uplynutí třiceti let ode dne sepsání koncesní listiny koncesovanou dráhu kdykoli vykoupiti.
K určení ceny výkupní sečtou se roční výtěžky podniku za sedm let, jež předcházela skutečnému výkupu, od toho odečtou se ryzí výtěžky dvou let nejméně příznivých a vypočte se průměrný ryzí výtěžek zbývajících pěti let.
Tento průměrný obnos, který však nesmí obnášeti méně nežli pět procent zařizovacího kapitálu s určeným umořovacím podílem, jest platiti koncesionářům jako roční rentu v pololetních splátkách až do uplynutí koncesní doby.
§ 20.
Odst. 3. Provedeným výkupem dráhy a dnem výkupu vstupuje stát za roční výplatu zjištěné renty bez další úplaty ve vlastnictví a v užívání koncesované železniční trati se všemi dříve zmíněnými k ní náležejícími jak movitými, tak i nemovitými věcmi.
Odst. 4. Jak při zániku koncese, tak i při výkupu dráhy podrží koncesionáři vlastnictví reservního fondu utvořeného z vlastního výtěžku podniku a zbývajících aktiv, potom též z vlastního jmění zřízených a nabytých zvláštních staveb a budov jako koksáren a vápenic, sléváren, továren na stroje a jiná nářadí, sýpek, loděnic, uhelných a jiných skladišť atd., k jejichž výstavbě nebo nabytí byli státní správou zmocněni s výslovným dodatkem, že netvoří příslušenství železnice.
III. koncesní listina, ze 13. června, 1896, č. 115 ř. z., týkající se místní dráhy Teplice-Liberec.
§ 12.
Státní správa vyhrazuje si právo koncesovanou dráhu po jejím.dostavení a uvedení do provozu kdykoliv vykoupiti za těchto podmínek:
1. Náhrada, jež má býti dána, bude záležeti v tom, že stát bude vypláceti společnosti po zbývající ještě dobu koncesní v rozvržených lhůtách dospělosti ty částky, jichž je třeba, aby řádně zúrokovány a úplně umořeny byly prioritní obligace, se schválením státní správy pro opatření peněz na povolenou dráhu vydané, a aby dále kapitál snad ještě nad to v povolené dráze investovaný čtyřmi procenty byl zúrokován a umořen v úhrnné době koncesní.
2. Státu vyhrazuje se právo, že může kdykoli místo ještě nedospělých ročních platů zaplatiti jistinu, která by se rovnala obnosu prioritních obligací v čase výkupu podle schváleného umořovacího plánu ještě nesplacených a kapitálu, který by snad ještě nad to se schválením státní správy byl investován ve dráze povolené.
Jestliže stát se rozhodne zaplatiti tuto jistinu, má na vůli zaplatiti ji bud' v hotovosti nebo ve státních dlužních úpisech. Státní dlužní úpisy počítány buďte při tom podle průměrného, úředně zaznamenaného kursu peněžního na burse vídeňské, jaký dlužní úpisy státní stejného, druhu měly v pololetí právě předcházejícím.
4. Provedeným výkupem dráhy a dnem tohoto výkupu vstupuje stát za výplatu výkupní ceny bez další úplaty v nezávadné vlastnictví a v užívání tuto povolené dráhy se všemi k ní náležejícími věcmi movitými a nemovitými včetně vozového parku a zásob hmotin, jakož i provozních a rezervních fondů, ze zakládacího kapitálu utvořených, pokud tyto fondy nebyly již spotřebovány dle svého určení se schválením státní správy.
§ 13.
Odst. 2. Jak při zániku koncese, tak i při výkupu dráhy podrží společnost vlastnictví reservního fondu utvořeného z vlastního výtěžku podniku a pohledávek z odúčtování, pak též z vlastního jmění zřízených a nabytých staveb a budov, k jejichž výstavbě nebo nabytí společnost byla státní správou zmocněna s výslovným dodatkem, že tyto věci netvoří příslušenství železnice.
IV. Protokol z 23. listopadu 1885 o konversi 41/2% prioritní zápůjčky ve 4% prioritní zápůjčku.
Bod 4. V případě výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem budiž srážena ročně ve prospěch státu z roční renty, jež by placena byla společnosti ve smyslu příslušných ustanovení koncesních (§ 8 koncesní listiny z 10. května 1866, č. 69 ř. z. a § 19 koncesní listiny z 25. června 1870, č. 98 ř. z.) třetina docílených ročních úspor v důsledku konverse prioritního dluhu, to jest onoho obnosu, o který převyšuje zúročení a amortisace konvertované 41/2% prioritní zápůjčky po srážce skutečného ročního břemena vzniklého z konversních výloh úrokovou a. umořovací annuitu 4%ní prioritní zápůjčky smluveným paušálním obnosem 22.000 marek říšsko-německé měny.
Současně souhlasně se uznává, že konverse v případě, že by výkup proveden byl na základě koncesní nejmenší výkupní renty, působí na tuto nejmenší výkupní rentu, takže ve smyslu napřed zmíněného koncesního ustanovení vedle 5%ního zúročení akciového kapitálu a řádných umořovacích splátek jen 4%ní zúročení prioritních obligací ve zlatě má platiti jako nejmenší výkupní rentu.
Bod 5. Společnost přenechává státní správě právo 25. červnem 1900 počínajíc vykoupiti kdykoli všechny železniční linie, tvořící společenský podnik, a to z Ústí do Teplic, z Teplic do Chomůtova, z Bíliny do Trmic, z Duchcova do Světce se všemi k těmto liniím patřícími odbočkami za podmínek určených v §§ 8 a 9 Koncesní listiny z 10. května 1866, č. 69 ř. z., dle nichž zvláště vstoupí stát za roční výplatu renty zjištěné na základě ručních čistých výtěžků těchto všech linií, která renta dosáhne nejméně obnosu zmíněného v bodu 4., druhý odstavec, bez další úplaty ve vlastnictví a užívání koncesovaných drah se všemi k němu příslušejícími jak nemovitými, tak i movitými věcmi.
V. Protokol B z 10. května, 1893, jednající o určení modalit pro novou úpravu kapitálových poměrů.
Bod III. Souhlasně se, uznává, že v případě výkupu dráhy státem nesmějí býti započítány do čistých výtěžků, které tvoří podklad pro zjištění výkupní renty, ani výtěžky reservního fondu, jenž.se má utvořiti z prodeje vlastních akcií, jakož i z jiných společenských fondů, které výtěžky jest ročně c. k. státní správě vykazovati, ani podíly na výtěžcích dráhy, které budou postupovány c. k. státní železniční správě ve smyslu ustanovení v bodu II. tohoto protokolu a v bodu 3. protokolu z dnešního dne, týkajícího se tarifních otázek.
VI. Protokol z 18. března 1896, týkající se prioritní zápůjčky, emise 1896.
Bod 7. Pro případ koncesního výkupu toho času vybudovaných společenských železničních linií státem bude placen jako nejmenší výkupní renta obnos, který se rovná řádné potřebě pro zúročení a umoření nové 31/2% prioritní půjčky určené pro tyto linie ve jmenovitém obnose 34,000.000 marek s připočtením 5%ního zúročení a umořovací splátky dle plánu pro společenský akciový kapitál, čímž mění se ustanovení v bodě 4., odst. 2., protokolu z 23. listopadu 1885.
Poznámka: Při povolení další prioritní zápůjčky, emise z r. 1909, jež byla z části určena též pro starou síť, nebyla příslušná změna tohoto ustanovení a nejmenší výkupní rentě výslovně smluvena.
Bod 10. Aby odstraněny byly vzniklé pochybnosti, obdrží první odstavec bodu VI. dotyčného protokolu z 9. března 1895 toto změněné znění: Se zřetelem na ustanovení v §u 12 koncesního návrhu týkajícím se výkupu železniční linie, jež má býti nově zřízena, státem kdykoli, dává se c. k. výr. společnosti Ústecko-Teplické dráhy jí vyžádané výslovné ujištění, že nepomýšlí se se strany c. k. státní správy na oddělený výkup vybudovaných linií a linií, jež mají býti navě zřízeny, a že tudíž bude touž ústavní cestou navržen jen současný výkon státního výkupního práva stran všech společenských železničních linií.
VII. Protokol z 21. října 1909, týkající se zavedení tarifů platných od 1. ledna 1910 na rakouských státních drahách na linie Ústecko-Teplické dráhy a zvýšení jejího uhelného tarifu.
Bod VII. Ujednává se, že při ustanovení výkupní ceny pro hlavní železniční podnik c. k. výr. společnosti Ústecko-Teplické dráhy má býti sražena z ročních čistých výtěžků, které jest vzíti za základ k tomuto ustanovení za r. 1910 a léta následující 8% z každého z těchto výtěžků krácených o potřebu pro umořování a zúrokování priorit, placenou 'za dotyčný rok k tíži staré sítě, jakož i o paušální plat 200.000 K, nikoli však o případně se vyskytující podíl státu na čistém výtěžku.
VIII. Protokol ze dne 20. června 1919 o zvýšení tarifů v dopravě osob, zavazadel a zboží na tratích výr. Ústecko-Teplické dráhy.
Bod 1. Překročí-li čistý zisk, jenž zbývá po úhradě pevného paušálu K 200.000 státním drahám, jakož i po úhradě procentního státního podílu na zisku dle platných ujednání po srážce částky potřebné k úhradě eventuelního přenosu ztráty a ku případné dotaci reservního fondu dle stanov (§ 52 stanov), jakož i po úhradě odškodnění správní rady dle stanov obnos 1,600.000 K (jeden milion šestsettisíc korun) dávají se ze zbývajícího obnosu k volné disposici výr. společnosti Ústecko-Teplické dráhy především 6%ní úroky z částky, která koncem předešlého správního roku bude uložena.do fondu v dalším blíže označeného, pak ze zbytku 50% (padesát procent) nejvýše však K 700.000 (sedmsettisíc korun). Zbývající část bude přikázána zvláštnímu fondu, jehož se bude používati k takovým investicím v zájmu podniku společenského, které vláda společnosti uloží nebo povolí, schválíc zároveň jejich úhradu z tohoto fondu.
Státní správa si vyhrožuje právo rozhodovati o tom, jak fond tento má býti uložen.
Při zvýšení akciového kapitálu dlužno předchozí ustanovení přizpůsobiti změněným poměrům.
Bod II.
Budou-li trati společenské dle. ustanovení koncesních a všech dosavadních doplňujících ujednání státem vykoupeny, nezapočítají se do čistých výtěžků dotyčných raků ony částky, které v tom kterém roce přikázány byly z výsledků provozních zmíněnému fondu investičnímu.
Započítání jest však dovoleno za ona léta, ve kterých by čistý výtěžek následkem nezapočtení klesl pod onu míru, která jest po srážce eventuelní dotace fondu reservního potřebna k rozdělení 5% akciové dividendy, avšak pouze do výše obnosu, potřebného k docílení uvedeného čistého výtěžku. Investiční fond v okamžiku výkupu tratí společenských ještě.nepoužitý připadá bezplatně do volného použití státu.
IX. Protokol ze dne 14. října 1920 o zvýšení tarifů v dopravě osob, zavazadel a zboží na tratích výs. Ústecko-Teplické dráhy.
Výs. společnost Ústecko-Teplické dráhy prohlašuje, že uznává veškeré podmínky, protokolem ze dne 20. června 1919 min. žel. číslo 9735 z r. 1920 stanovené pro tarifní zvýšení dnem 1. července 1919 v platnost vstoupivší i pro tato nová tarifní zvýšení s těmito změnami atd.
X. Protokol
ze dne 10. listopadu 1921 o ponechání výtěžku válečné přirážky k dovoznému za rok 1920 a povolení zvýšení zakládacího kapitálu o 20,000.000.
Bod 1.
Státní správa ponechává, po případě poskytuje výs. společnosti Ústecko-Teplické dráhy část výtěžku válečné přirážky k dovoznému za r. 1920 jednak ve výši nutné k úhradě skutečného bilančního schodku Ústecko-Teplické dráhy za r. 1920, kterýžto schodek bude zjištěn odbornými vládními orgány, a to po srážce saldovního přenosu z r. 1919 i s úroky, jednak ve výši nutné k úhradě umořovací kvóty pro umořovací fond akciový v části 447.800 Kč (čtyřsetčtyřicetisedmitisícosmiset Kč) a k úhradě odměny členům správní rady v části 60.000 Kč (šedesátitisíc Kč).
Část válečné přirážky, v prvním odstavci tohoto bodu uvedená, nebude při vyměřování daně výdělkové na rok 1921 pokládána za část poplatného zisku a nebude tudíž podrobena zdanění; rovněž nebude započtena, jsouc mimořádným příjmem společnosti, k bilančnímu zisku příslušných výkupních let.
Bod 2.
Pokud výs. společnost Ústecko-Teplické dráhy nepoužije reservního fondu utvořeného dle §u 52.stanov společenských ve výši 3,809.500 Kč (tří milionů osmisetdevítitisícipětiset Kč) a těchto reserv:
a) disposičního reservního fondu ve výši 164.442,31 Kč (stošedesátičtyřtisíc čtyřsetčtyřicetdvou Kč 31 h),
b) účtu vydávání akcií ve výši 1,249.233 Kč 60 h (milionu dvousetčtyřicetidevíti tisíc dvousettřicetitří Kč 60 h),
c) refundačního kapitálu ve výši 106.465 Kč (stošestitisícčtyřsetšedesátipěti Kč), aby byl zmenšen bilanční schodek za r. 1920,
bude výs. společnost Ústecko-Teplické dráhy povinna z čistého bilančního zisku příštích provozních let onu částku, která zbude po úhradě pevného paušálu Kč 200.000 státním drahám, jakož i po úhradě procentního státního podílu na zisku dle platných ujednání po srážce částky potřebné k úhradě eventuelního přenosu ztráty a ku případné dotaci reservního fondu dle stanov, jakož i po úhradě odškodnění správní rady dle stanov a po vyplacení 5%ní dividendy odvésti státní správě a to až do výše částky, které z těchto uvedených fondů a výše uvedených reserv v r. 1920 nebylo použito k uvedenému zmenšení bilančního schodku za r. 1920.
Výs. společnost Ústecko-Teplické dráhy se zavazuje, že nebude-li do dne výkupu nebo nápadu jejich železničních podniků tato částka státní správě úplně odvedena, zaplatí ji státní správě potud, pokud na to stačí reservní fond podle §u 52 stanov zřízený a výše uvedené reservy společnosti.
Společnost se dále zavazuje, že do té doby, než povinností zde uvedené úplně dostojí, bude s tímto reservním fondem a uvedenými reservami nakládati jenom se souhlasem ministerstva železnic a financí. Ustanovením tímto mění se bod 1. protokolu ze dne 20. června 1919 č. 9735 ex 1920 pro dobu, než budou splněna ustanovení předcházejícího odstavce tohoto bodu.
Jinak zůstává v platnosti cit. protokol z 20. června 1919 číslo 9735 ex 1920 resp. protokolární dodatek ze dne 14. října 1920 č. 66.231.
Dividenda, která bude eventuelně placena za r. 1920 z reservních fondů, nesmí přesahovati 5% (pět procent).
Bod 3.
Onu část válečné přirážky k dovoznému za r. 1920, jež zbude po úhradě schodku ve smyslu bodu 1., ponechá státní správa výs. společnosti Ústecko-Teplické dráhy jako zápůjčku k úhradě investic. Zápůjčka tato bude zúročena a umořena obdobně jako prioritní výpůjčka, k níž se dává tímto protokolem zásadní souhlas (bod 4.).
Státu zůstává vyhrazeno opční právo na budoucně emitované akcie nebo prioritní obligace společnosti v částce, rovnající se nesplacené půjčce dle 1. odst. tohoto bodu. Dojde-li k výkupu Ústecko-Teplické dráhy dle koncesních ustanovení, bude Litry nekrytá, nesplacená část této půjčky pokládána za splacenou investicemi, za ni pořízenými. Případný zbytek takovéto části výpůjčky, jíž v době výkupu nebylo ještě použito k provedení investic, splatí společnost výs. Ústecko-Teplické dráhy státní správě s příslušnými splatnými úroky hotově.