|
Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922. |
|
|
I. volební |
5. zasedání. |
3701.
Návrh
poslanců dra Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly a soudruhů
na změnu zákona ze dne 12, srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
Podepsaní navrhují
Národní shromáždění, račiž se usnésti na tomto zákoně
Zákon
ze dne.............1922,
kterým mění se ustanovení č. 32 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. nahrazuje se tímto ustanovením:
Celkový předpis té které daně s válečnými přirážkami a se všemi přirážkami samosprávných svazků nesmí činiti více než osmeronásobnou částku daně státní, jež vzata byla za podklad předpisu přirážek.
Pokud by předpis v I. odstavci zmíněný byl vyšší, sníží se předepsaná válečná přirážka, jakož i přirážky samosprávných svazků poměrně.
Čl. II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru financí.
Odůvodnění:
Zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním poskytl podnikům veřejně účtujícím úlevu daňovou, ustanoviv, že daň výdělková s přirážkou válečnou a se všemi přirážkami samosprávných svazků, na. berní léta 1920 a 1921 předepsaná, nesmí činiti více než 80% čistého výnosu příslušného obchodního roku. Čistým výnosem rozuměl se herně vyšetřený zisk po odečtení zaúčtované daně výdělkové a úroků z půjček dle 94 zákona o osobních daních ze dne 25. dubna 1896, čís. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. článek VIII: 1919 a XXXIV: 1916). Důvodem pro poskytnutí této úlevy bylo značné zatížení daňové podniků následkem vysokých přirážek samosprávných svazků, které v mnohých případech vyčerpávalo i převyšovalo docílený bilanční zisk.
Platnost tohoto ustanovení byla omezena na berní léta 1920 a 1921 leč vládním návrhem č. tisku posl. sněmovny 3551 žádáno o prodloužení tohoto ustanovení též, na berní léta 1922 a 1923.
Prováděním shora cit. zákona se seznalo, že daňová úleva tímto zákonem poskytnutá způsobuje nepřiměřeně vysoké a. nestejnoměrné zatížení poplatnictva v obcích v důsledku nestejnoměrné základny daňové, jež takto vzniká. Nutno poukázati ve směru tom hlavně ku dani pozemkové, která jest zatěžována přirážkami bez ohledu zda zdanění pohltí docílený výnos půdy zcela, neb z valné části. Tím ale ohroženo jest racionelní obhospodařování půdy, neboť jest nebezpečí, že postižení zemědělci budou hospodařiti extensivněji, by ušetřili na nákladech hospodaření, oč se jejich daňová povinnost zvýšila nad sazbu úměrnou výnosu pozemku.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne, po stránce formální budiž návrh přikázán výboru rozpočtovému a ústavně-právnímu.
V Praze dne 19. června 1922.
Dr. Blaho, Malypetr, Mašata, Rychtera, Švehla,
Beran, Bradáč, Branecký, Štolba, dr. Černý, dr. Kubíček, Jan Černý, Dubický, dr. Hálek, dr. Hnídek, Prokůpek, Křemen, Chlebounová, Vacula, Tůma, inž. Botto, J. Hálek, dr. Hodža.