|
Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922. |
|
|
I. volební |
5. zasedání. |
3711.
Návrh
poslanců dra P. Blaho, J. Malypetra, F. Mašaty, J. Rychtery, Ant. Svehly a soudruhů
na změnu zákona ze dne 16. března 1921, čís. 116 Sb. z. a n. o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění republiky československé, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.................1922,
kterým se snění ustanovení §§ 4, 6, 12 až 14 zákona ze dne 16, března 1921, č. 116 Sb. z. a n. o splatností přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
Zákon ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n. pozměňuje se takto:
1. Odstavec prvý § 4 nahrazuje se tímto ustanovením:
ťNezaplatí-li kdo přímých daní státních i s přirážkami státními, přirážkami svazků samosprávných a příspěvky do 6ti neděl po dni splatnosti (§ 1 a 3), bude od něho dlužná částka ihned vymáhána řízením donucovacím, přesahuje-li dlužníkova úhrnná roční náležitost všech zmíněných dávek v berní obci dohromady 500 Kč, jest kromě toho povinen platiti ode dne splatnosti až včetně do dne zaplacení z každých 100 Kč dlužné částky 11/2 hal, denně úroků z prodlení.Ť
2. Odstavec šestý téhož paragrafu:
ťKalendářní měsíc čítá se za 30 a kalendářní rok za 360 dnůŤ, budiž vypuštěn.
3. Na místo míry úrokové určené v §§ 6, 12 až 14 deseti procenty, stanoví se úrok 11/2 haléře denně z každých 100 Kč.
Čl. 2
Zákon tento nabývá účinností dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru financí.
Odůvodnění.
Zákonem ze dne 16. března 1921, č. 116 z. a n. zavedeno bylo placení 10% úroků z prodlení z dlužné částky daní, přesahuje-li dlužníkova úhrnná roční náležitost všech dávek zmíněných v § 4 cit. zák. v berní obci dohromady 500 Kč.
Opatření toto není v praxi ani vhodným ani spravedlivým.
Vypočítávání 10% úroků z dlužné částky daní činí obtíže zvláště poplatnictvu na venkově, které za dnešního systému vybírání daní ztěžka zjišťuje a kontroluje svojí daňovou povinnost, Podepsaní jsou toho náhledu, že bude poplatnictvu velice usnadněno při dlužných daních zjistiti svoji daňovou povinnost, bude-li uzákoněno vybírání úroků z prodlení dle počtu dní určitým počtem haléřů za každých dlužných 100 Kč, Rovněž nyní platná 10% míra úroková jest nespravedlivě vysoká, neboť účelu, pro nějž byla svého času zavedena, lze jinak dosíci, agenda berních úřadů totiž připouští nyní jíž vymáhaní splatných daní třeba exekučně na poplatnících hospodářsky silných a není spravedlivé, aby byl požadován 10% úrok z prodlení na poplatnících, jichž hospodářská situace opodstatňuje poskytnutí poshovění v placení dlužných daní.
Změna ustanovení 14 shora cit. zák. jest jenom důsledkem navrhované změny ustanovení § 4 téhož zák.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne, po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru rozpočtovému.
V Praze dne 19. června 1922.
Dr. Blaho, Malypetr, Mašata, Rychtera, Švehla,
Branecký, dr. Medvecký, inž. Botto, Jan Černý, J. Hálek, dr. Hnídek, Vraný, dr. Vanovič, Vahala, Vacula, Stodola, dr. Srdínko, Nejezchleb-Marcha, Malík, Křemen, Janček, dr. Hodža.