Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3715.

Zpráva

výboru rozpočtového a ústavně-právního o vládnom návrhu zákona (tisk 3590)

o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

I.

Rozpočtový výbor pojednával vo svojom zasadnutí dňa 20ho červňa 1922 vládny návrh zákona o rozšírení pôsobnosti zemských úverných ústavou na Slovensko a Podkarpatskú Rus. Debatta točila sa hlavne okolo tej otázky či sa majú postaviť na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi samostatné úverné ústavy, ako sú úverné ústavy v Čechách, na Morave a v Slezku, alebo či sa má len rozšíriť pôsobnosť doteraz už účinkujúcich ústavou na Slovensko a Podkarpatskú Rus, ktoré by tam potom len svoje filiálky založily? Rozpočtový výbor riešil otázku tak, že predbežne má sa rozšíriť pôsobnosť dvoch už doteraz stávajúcich a blahodarne pôsobiacich českých zemských úvernych ústavov na Slovensko a Podk. Rus, ktoré by tam svoje filiálky sriadily, a to jednu pre hypothekárny, druhú pre kommunálny úver.

Toto stanovisko odôvodnenô je nielen tými správnymi dôvodami, ktoré sú v dôvodovej zpráve vládneho návrhu zákona obsažené, ale aj tým, že otázka úverných ústavou poťažne otázka poskytnutia lacného hypothekárneho a kommunálneho úveru musí sa posudzovať čisto len z hospodárskeho, finančného stanoviska, musí sa hľadeť na to, ako by bolo úver hľadajúcim najlepšie pomoženo? A v tomto ohľade rozpočtový výbor prišiel k tomu presvedčeniu, že nový, ešte neznámý samostatný úverný ústav pre Slovenska nemal by dostatočné odbytiště svojich záložných listov, lebo slovenský ľud nie je zvyklý záložné listy kupovať a cudzinci ak by aj volačo kúpili, kúpili by za taký nízky kurs, žeby sa tým úver hľadajúcim nepomohlo.

Keď je rozšírenie pôsobnosti už známych, zapracovaných, odberateľov svojich emissíi majúcich, blahodárne pôsobiacich, najlepšej dôvere za těššacich českých zemských úverných ústavov len prozatýmné, tedy nič nebude tomu prekážať, aby sa po napravení pomerov zo sriadiť majúcich filiálok časom samostatné ústavy utvoriť mohly. Pri tom však nie je vytvorená ani možnosť toho, žeby sa uskutočnilo spojenie sa dosavádnych zemských ústavou a utvorenie dvoch celoštátnych ústavou, kammunálnej a hypotečnej banky.

Z týchto a v dôvodovej zpráve obsažených správných dôvodov rozpočtový výbor odporúča, aby vládny návrh zákona v jeho pôvodnom znení bol schválený a prijatý.

V Prahe dňa 20ho červňa 1922.

Rozpočtový výbor navrhuje prijať tieto resoluce:

1. Vláde sa ukladá, aby sa zasadila u príslušných zemských úverných ústavov, aby svoje filiálky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi sriadily hned.

2. Vláde sa ukladá, aby ministerstvo financií pri menovaní slovenských údov predstavenstva filiálok (§ 3.) vyžiadalo si aj súhlas ministerstva pre správu Slovenska v Bratislave.

Taktiež nech vyžiada si ministerstvo financií aj súhlas ministerstva pre správu Slovenska pri vydaní jednacího rádu pre obchody filiálky (§ 9.).

II.

Ústavno-právny výbor pripojuje sa k usneseníu výboru rozpočtového a k resoluciam ním navrhnutým.

Praha 21. júna 1922.

Zákon

ze dne............................

o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zemské úvěrní ústavy, poskytující úvěr hypotekární, komunální, meliorační a železniční výdejem zástavních listů a dílčích dlužních úpisů, mohou po předchozím svolení vlády rozšířiti svou působnost na Slovensko a Podkarpatskou Rus a zříditi tam filiálky.

§2.

Pro obchody filiálek, podle § 1 na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi zřízených, platí stanovy ústavu mateřského, pokud tento zákon neb jednací řád pro filiálku vydaný (§ 9) neustanovuje jinak. Pro vydávání zástavních listů, komunálních, melioračních a železničních dlužních úpisů na podkladě obchodů těchto filiálek platí zákonné předpisy platné v sídle mateřských ústavů.

§3.

Záležitosti filiálky, zřízené podle § 1 povede ředitelstvo mateřského ústavu za součiimosti představenstva, jmenovaného ministrem financí v dohodě s ministrem vnitra. a mateřským ústavem. Obor působnosti představenstva upraví se jednacím řádem (§ 9) se zřetelem k stanovám mateřského ústavu..

§ 4.

Za zúročení a splacení dílčích dlužních úpisů a zástavních listů, jež vydá ústav, podle § 1 k tomu oprávněný, na základě zápůjček poskytnutých na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, ručí podpůrně stát. Tyto cenné papíry požívají sirotčí jistoty, jejich míru úrokovou ustanoví na návrh ústavu ministr financí v dohodě s ministrem vnitra.

§5.

Ministr financí se zmocňuje, aby uložil u ústavu, jehož působnost byla rozšířena podle § 1 na Slovensko a Podkarpatskou Rus, ze státních prostředků v hotovosti přiměřenou částku, jež však nesmí převyšovati 20,000.000 Kč. Tento vklad bude tvořiti závodní fond filiálky, z něhož se prozatím uhradí zařizovací výlohy filiálky, ministerstvem financí uznané, a případné její provozní ztráty, nestačí-li k jejich úhradě zvláštní reservní fond podle § 6. Jinak slouží státní vklad k účelům úvěru hypotekárního, pokud se týče komunálního, melioračního a železničního.

Ústav bude povinen uvedený státní vklad zúročiti pozadu sazbou o 1% nižší, než jest dočasná úřední sazba eskontní, nejvýše však 4%. Tento úrok zatíží účet ztráty a zisku filiálky a jest jej odváděti v půlletních lhůtách zpětných.

Úhrn všech státních vkladů podle tohoto paragrafu nesmí překročiti částku 40,000.000 Kč. Ministr financí se zmocňuje, aby peníz potřebný na tyto vklady opatřil úvěrem.

§6.

Zisku, jehož filiálka, zřízená podle § 1 docílí, použije se především k doplnění závodního fondu (§ 5) na výši státního vkladu. Je-li návodní fond úplný, odvede se ze zisku nebo jeho zbytku 10% do pensijního fondu ústavu a další zbytek do zvláštního reservního fondu. Tento reservní fond slouží výhradně ku krytí ztrát filiálky a uloží se v cenných papírech, požívajících sirotčí jistoty, nebo se svolením ministra financí v nemovitostech potřebných k účelům filiálky. Výtěžky tohoto fondu se k němu připisují.

Kdyby se filiálky, zřízené podle tohoto zákona, zrušily, rozhodne vláda, jak jest naložiti se jměním těchto reservních fondů, přičemž budiž vodítkem, že toto jmění má býti i nadále zachováno účelům, k nimž byly určeny zrušené filiálky.

§ 7.

Ústav jest povinen státní vklad celý nebo jeho zbytek ihned zpět splatiti:

1. přestane-li z jakékoliv příčiny pěstovati na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úvěr hypotekární, pokud se týče komunální, meliorační a železniční,

2. dostoupí-li reservní fond, zřízený podle § 6, 30% státního vkladu.

Ministr financí jest také oprávněn po jednoroční výpovědi požadovati částečné splacení státního vkladu, a to:

a) do jedné třetiny, dostoupí-li reservní fond, zřízený podle § 6, 10%,státního vkladu, b) do dvou třetin, dostoupí-li tento reservní fond 20% státního vkladu.

§8.

Zisky, jichž docílily filiálky, podle § 1 zřízené, nepodléhají zdanění podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče podle zákon, článku VIII: 1909 s dodatky až do doby, kdy reservní fond, zřízený podle § 6, dostoupí výše 30% státního vkladu, nejdéle však do konce roku 1932.

§ 9.

Ministerstvo financí vydá v dohodě s ministerstvem vnitra po návrhu ústavu jednací řád pro obchody filiálky, zřízené podle § 1. Ve příčině těchto obchodů a správy filiálky vykonává dozorčí a schvalovací práva, která podle stanov ústavu příslušejí zemskému autonomnímu úřadu, ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministrům financí a vnitra se ukládá, aby jej provedli.