Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3721.

Zpráva

I. výboru zahraničního,

II. výboru rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 3586),

kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922.

I.

K dosavadním smlouvám a úmluvám, které stát náš uzavřel s republikou Rakouskou připojuje se smlouva další, která má urovnati tuzemské i cizozemské zdanění v oboru daní přímých.

Vycházejíce s hlediska berního hospodářství našeho státu, musíme konstatovati, že v důsledcích války i z důvodů úkolů, které po válce vznikly a řešeny býti musely, byla poplatná sila občanstva do té míry využita, že by naprosto nesnesla zdanění dvojího. To platí zejména o podnicích, které těžce zápasí beztak o možnost výroby. Zde nutno učiniti vše, co dalšímu omezení nebo dokonce zastavení výroby by čelilo.

Z někdejšího našeho společenství s územím, které tvoří dnes republiku Rakouskou zůstalo tu mnoho vzájemných vztahů a poměr našich příslušníků k onomu státu a naopak je zcela jiným, než poměr těchto ku státům jiným. V četných případech je sídlo podniku buď ve státě našem a odbočky v republice Rakouské nebo naopak. Aby tu i tam odstraněno bylo dvojí zdanění, k tomu směřuje předložená smlouva.

Zahraniční výbor ve schůzi dne 16. června 1922 přijal předloženou smlouvu ve vědomí, že smlouva tato jest zjevným znamením množících se normálních přátelských vztahů mezi státem naším a republikou Rakouskou a že je schopna chránit řadu podniků před daňovým zatížením, které by mohlo ztížiti výrobu v obou státech a doporučuje poslanecké sněmovně, aby smlouvě této dala svůj souhlas.

V Praze dne 16. června 1922.

II.

Rozpočtový výbor konstatoval ve své schůzi dne 21. června 1922, že smlouva uzavřená s Rakouskem je projevem obapolné snahy odstraniti všechny tvrdostí vyplývající z neomezeného uplatňování finančně-právních norem v tom kterém státě, při čemž je velmi důležito zdůrazniti, že oba státy přejímají závazek dohodou řešiti obtíže konkrétních případů, jež by podle doslovu smlouvy pod její normy nemohly se subsumovati, a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila návrh ratifikačního usnesení.

V Praze dne 21. června 1922.

Národní shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922 spolu se závěrečným protokolem se schvaluje:

2. Vládě se ukládá, aby smlouvu tuto spolu se závěrečným protokolem uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

3. Ministru zahraničních věcí a ministru financí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, kterých je potřebí k provedení této smlouvy.