Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

3723.

Vládní návrh

Zákon

ze dne.................................................................1922

o sborech stráže bezpečnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro výkon bezpečnostní služby zřizují se u státních úřadů, jež určí se nařízením, civilní sbory stráže bezpečnosti, a to a) uniformované a b) neuniformované.

O sborech obojího druhu platí ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě.

Sbory uniformované stráže bezpečnosti jsou ozbrojeny a po vzoru vojenském zřízeny. Sbory neuniformované stráže bezpečnosti nejsou zřízeny po vzoru vojenském a jejich členové mohou býti dle potřeby ozbrojeni. Sbor stráže bezpečnosti působí u úřadu, u něhož byl zřízen; avšak části sboru nebo jednotliví členové mohou býti k výkonu služby přikázáni jinému úřadu. Způsob, jakým seto děje, upravuje se nařízením.

§. 2.

Zásady pro působnost sborů stráže bezpečnosti, úřední název každého z obou druhů těchto sborů, zařadění jejich členů do skupin spolu s určením titulů, jakož i předpisy o služebním poměru, pokud předpisy ty nejsou ob saženy v zákoně ze dne 25, ledna 1914, ř. z. č. 15, o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební pragmatice), upraví se nařízením.

Rozdělení sborův a řád služební určují vnitřní předpisy.

§3.

Členům sborů stráže bezpečnosti náleží kromě požitků, stanovených obecnými předpisy pro zaměstnance dotyčné skupiny (kategorie), také přídavek strážní, jehož roční výše se určí nařízením. Tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.

Nařízením se určuje, pokud a v jaké výši přísluší členům sborů stráže bezpečnosti některých hodnostních stupňů přídavek hodnostní. Také tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.

Další požitky, odůvodněné výkonem služby, stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí. Požitky takto stanovené nejsou započitatelny do pensijní základny.

§ 4.

Členové sborů stráže bezpečnosti mají, konajíce službu, zákonem ustanovená práva stráže civilní a vojenské, požívají právní ochrany těchto stráží a smějí užíti zbraně, šetříce předepsané opatrnosti, jen v těchto případech:

1. v případě nutné obrany, aby odvrátili násilný útok, jenž na ně byl učiněn, nebo jímž se život jiné osoby ohrožuje;.

2. nelze-li jinak překonati odpor, směřující k zmaření jejich služebního výkonu;

3. aby zamezili útěk nebezpečného zločince, jehož nemohou jiným způsobem zadržeti.

§ 5.

Ve všech případech, ve kterých jest dle tohoto zákona některá úprava vyhrazena nařízení nebo vnitřnímu předpisu, platí až do účinnosti tohoto dosavadní předpisy.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Sbory uniformované stráže bezpečnosti a sbory policejních agentů, které působí na území Československé republiky, vyrůstaly ponenáhlu na podkladě §§ů 9, 28, 29 a 30 "základů zřízení úřadů policejních", které byly vydány nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. června 1850 a vyhlášeny v některých zemích v zemských zákonících; tak v Čechách vyhláškou ze dne 1. srpna 1850, č. 142 z. z., a ve Slezsku vyhláškou ze dne 14. srpna 1851, č. 171 z. z.

Organisace a právní svazky těchto sborů bývaly podle potřeby upravovány a měněny. Byly vydávány organisační statuty, a to posléze na základě nejvyššího rozhodnutí ze dne 22. února 1914 ve formě výnosů bývalého ministerstva vnitra ze dne 26. února 1914, č. 2026 a 2027; v těchto organisačních statutech přihlíží se již k ustanovením služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15.

Tento právní základ byl via facti vztažen také na sbory stráže bezpečnosti a sbory policejních agentů, působící na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, takže ani na území bývalého práva uherského není de facto sboru, který by byl organisován dle jiných předpisů než právě uvedených.

Svrchu uvedené organisační statuty nelze uznati ve všech směrech za právně závazné a proto má býti organisace řečených sborů a úprava služebního poměru jejich úřednictva a mužstva nyní navrhovaným zákonem postavena na nový základ, při čemž se ovšem přihlíží k právnímu stavu, jak je dán služební pragmatikou. Padá tu na váhu zejména článek IV. odst. 3. uvozovacích ustanovení služební pragmatiky, dle něhož pro členy uniformované bezpečnostní stráže, k mužstvu náležející, pro členy civilní policejní stráže a policejní agenty platí toliko ustanovení třetího oddílu druhé hlavy služební pragmatiky, a ostatně zvláštní předpisy nařízením vydané.

Ustanovení, pojatá do přítomné osnovy, mají, pokud různosti služby obou odvětví nevyžadují úchylek, sjednotiti předpisy pro oba druhy sborův, a stejnou zásadou mají býti vedena i prováděcí nařízení a vnitřní předpisy, jež na základě zákona dlužno vydati.

K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí

K názvu zákona.

Osnova shrnuje oba druhy názvem "sbory stráže bezpečnosti", vytýkajíc tak jejich určení pro bezpečnostní službu strážní; mnohočet v tomto označení ("sbory") vyznačuje, že při každém z obou typů nejedná se o celkový sbor jednotně vedený, nýbrž, že při každém z těchto dvou typů jde o řadu jednotlivých personálních souborů. Tu sluší srovnati také § 1 osnovy.

K § 1.

Vytčení úřadů státních, u kterých sbory působí, ponechává se prováděcímu nařízení.

Zřizujíc v §u 1 sbory stráže bezpečnosti, užívá osnova dikce, která naznačuje změnu právního základu organisace těchto sborův a při tom vytýká civilní povahu obojího druhu sboru. Této povaze není na újmu, že jeden z obou druhů (sbory uniformované stráže bezpečnosti) jest organisován po vzoru vojenském. Názvy obojího druhu sborů budou určeny nařízením (§ 2).

Druhý odstavec § 1 vylučuje platnost jakýchkoliv předpisův o sborech stráže bezpečnosti kromě přítomného zákona (čítajíc v to i služební pragmatiku v něm citovanou) a předpisů, vydaných na jeho základě.

K § 4.

Toto ustanovení shoduje se s předpisem §u 13 zákona o četnictvu ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n.

Mnohočet "členové" hledí postihnouti i případy, v nichž stráž bezpečnosti vystupuje v oddílech.

Finanční důsledky tohoto zákona projeví se teprve obsahem nařízení a nebudou v zásadě znamenati zatížení rozpočtu, poněvadž k úhradě bude použito částky, čítané v rozpočtu pro tak zv. paušalované stravné, jež se již po řadu let vyplácí a jež jako opatření pouze provisorní má, až přítomný zákon nabude účinnosti, odpadnouti.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným dle §§ 55 jedn. řádů sněm., ježto účelem osnovy jest, aby sbory stráže bezpečnosti byly postaveny na nový zákonný základ a současně splněny některé stavovské požadavky příslušníků těchto sborů, takže s hlediska služebního dlužno tuto předlohu označiti jako neodkladnou.

Zároveň doporučuje vláda, aby osnova přikázána byla v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům ústavně-právnímu, sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy vždy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 27. dubna 1922.

Předseda vlády:

Dr. Edvard Beneš, v. r.