Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

3727.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..................................................................................1922,

kterým se ruší mění některá ustanovení řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanoveni §§ 1, 2, 3 a 12-17 zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n., pozbývají platnosti, nahraženy byvše zákonem o stálých seznamech voličských ze dne 19. prosince 1919, čís. 063 Sb. z. a n.

Článek II.

Ustanovení § § 8, 10, 11, odst. 3. a 4., 18, 19, odst. 2. a 3., 38. 53. 62 a 76 řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., mění se takto

§ 8.

Každý, kdo byl zvolen, je povinen volbu za člena obecního zastupitelstva, obecní rady a komisí obecních přijmouti. Od této povinnosti jsou osvobozeni:

1. ženy,

2. kdož překročili 60. rok věku,

3. kdož po celá dvě poslední období byli členy obecního zastupitelstva nebo komise,

4. kdož lékařsky prokáží vážnou nemoc nebo vadu tělesnou, pra níž by nebytí schopni úřad vykonávati,

5. kdož pro své povolání pobývají často nebo po delší čas mimo obec,

6. zaměstnanci, jimž povolání jejich brání úřad náležitě vykonávati,

7. volení členové zákonodárných, veřejnoprávních, správních nebo poradních sborů,

8. vojíni z povolání,

9. členové obecního zastupitelstva v případě, že zvoleni byli za členy obecní rady anebo komisí volební skupinou, kterou nebyli kandidováni do obecního zastupitelstva.

Vzdáti se členství v radě, zastupitelstvu a komisích obecních že volebního období jest jedině tehdy dovoleno, jsou-li tu okolnosti shon a uvedené, nebo souhlasí-li s resignací většina členů toho sboru, na jehož členství se resignovalo. Odepře-li většina sboru, na jehož členství se resignovalo, souhlas s resignací, jest zúčastněný oprávněn odvolati se ze zamítavého usnesení k dohlédacímu úřadu, který rozhoduje s platností konečnou. Není-li obecní zastupitelstvo ještě ustaveno, rozhoduje o resignaci dohlédací úřad.

Kdo proti tomuto ustanovení odmítne přijmouti volbu nebo úřad podržeti, ač byl dvakráte vyzván, podléhá trestům uvedeným v § 68, a ztrácí volitelnost pra nejbližší období.

§ 10.

Obecní zastupitelstvo volí se vždy na dobu čtyř let, počítajíc ode dne, kdy volba obecní rady stala se pravoplatnou. Toto ustanovení platí i pro období obecních zastupitelstev zvolených podle zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 5 Sb. z.. a n.

Funkce starosty, náměstků, obecní rady a komisí trvá tak dlouho jako funkce obecního zastupitelstva.

Neustaví-li se nové zastupitelstvo do 4 měsíců ode dne, kdy uplynulo období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li za to aspoň třetina členů starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi, přihlížeje k výsledku platných voleb posledně v obci provedených.

V době dvou měsíců, počítajíc ode dne, kdy padle zákona o stálých voličských seznamech vyloženy býti mají stálé voličské seznamy, nebuďtež volby obecního zastupitelstva rozepisovány.

Prvé volby podle tohoto zákona rozepíše dohlédací úřad tak, aby ve lhůtě 4 měsíců od prvé volby počítajíc obnovena byla veškerá obecní zastupitelstva v jeho správním obvodu.

§ 11.

Odstavec 3. se ruší.

Odstavec 4. zní takto:

Vyhláška v obci vyvěšená musí obsahovati den volby a počet osob, jež mají býti voleny, lhůtu, do které možno se domáhati volby podle zásady poměrného zastoupení, a podmínky této žádosti (§ 19), lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním, kalendářního dne (§ 20), ustanovení a formě a obsahu kandidátních listin (§ 21), lhůtu k oznámení sdružených listin (§ 26) a lhůtu k jmenováni členů volební komise (§ 32).

§ 18.

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské. Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích s více než 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od: 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva. Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise. Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských.

V posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

§ 19.

V odstavci druhém odpadají slova: "na Slovensku do 1. ledna 1928 více než 1000 obyvatelů".

Odstavec 3. zní takto:

Návrh takový podá se písemně u obecního úřadu. O tom, zda žádost je podána nařízeným počtem zapsaných voličů a zda tedy volba podle zásady poměrného zastoupení se má provésti, rozhoduje s konečnou platností dohlédací úřad.

§ 38.

Volební komise; ustavivší se, prohlédne před početím volby osudí. Potom přikročí se k odevzdávání hlasů. Voličové dostavte se se všemi kandidátními listinami, které jim byly dodány.

Volební komise vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny kandidátní listiny neškrtané nebo neoznačené. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné, tak, aby volič měl všechny kandidátní listiny. Dále vydá mu úřední obálku. Všechny obálky buďtež stejné velikostí, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Dodá je obec na svůj vrub.

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí hodí obálku do volebního osudí a odloží všechny kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky. Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové volební komise a pak ostatní voličově v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží k správnému odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

Osoby slepé a ti, kdož pro vadu tělesnou nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož svobodně sobě za průvodce zvolily. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek event. legitimaci za svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v protokole o volbě. Voličově tito mohou také kteréhokoli člena volební komise požádati, aby jejich hlasovací lístek odevzdal.

§ 53.

Oprava výsledku volby, byla-li zvolena osoba nevolitelná.

O ztrátě mandátu.

Dohlédací úřad přezkoumá, zdali nebyly svoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do měsíce ode dne, kdy protokol o volbě ho došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí obecní úřad veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Členství v obecním zastupitelstvu se pozbývá:

1. úmrtím,

2. ztrátou volitelnosti (§§ 5 a 6), nebo vyjdou-li dodatečně na jevu okolnosti, pro které dotčený občan nebyl by původně mohl býti zvolen,

3. vzdáním se, byla-li resignace přijata (§ 8),

4. vystoupením nebo vyloučením z volební strany, která zvoleného kandidovala.

O ztrátě mandátu podle odst. 2., čís: a 4, rozhodne dohlédací úřad. Ztrátu mandátu z důvodu vystoupení ze strany smí dohlédací úřad vysloviti jen v těchto případech:

a) je-li vystoupení ze strany prokázáno písemným prohlášením vystouplého, nebo

b) je-li vystoupení (vyloučení) potvrzeno písemným prohlášením nadpoloviční většiny členů obecního zastupitelstva., zvolených s dotčeným členem původně na téže kandidátní listině, nebo

c) lze-li přestoupení prokázati výslechem činovníků strany, k níž člen obecního zastupitelstva přestoupil.

Proti rozhodnutí dohlédacího úřadu podle čís. 2 a 4 lze si stěžovati do 14 dnů k vyššímu úřadu dohlédacímu, který rozhoduje s platností konečnou.

§ 62.

Ve všech obcích, kde se volba obecního zastupitelstva konala podle poměrného zastoupení, provede se volba starosty a náměstků takto

Volbu starosty provede plenum obecního zastupitelstva způsobem uvedeným v § 61. Po volbě starosty provedou všechny volební skupiny kromě oné, z níž zvolen byl starosta,. volbu náměstka (náměstků).

Prohlásí-li věkem nejstarší člen menšiny, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva, že jeho skupina činí nárok na úřad druhého náměstka, volí druhého náměstka tato menšina sama nadpoloviční vět šinou přítomných svých členů.

Zbývající pak volební skupiny s vyloučením těch, z nichž zvoleni byli starosta a druhý náměstek, zvolí prvního náměstka nadpoloviční většinou přítomných svých členů. Či ní-li však nejstarším svým členem na úřad prvého náměstka nárok menšina, mající aspoň jednu třetinu všech členů obecního zastupitelstva, zvolí prvého náměstka nadpoloviční většinou přítomných členové této skupiny. Činí-li takto nárok na druhého nebo prvého náměstka několik skupin, přiřkne se nárok ten skupině nejčetnější; mezi skupinami o stejném počtu členů rozhodne los. Má-li skupina, z níž zvolen byl starosta, tolik členů obecního zastupitelstva, že přebytek přes polovici členů zastupitelstva činí plnou třetinu nebo čtvrtinu, zvolí sama vedlo starosty obce ještě prvého nebo druhého náměstka.

Skupiny mohou se pro volbu náměstka (náměstků) sdružiti.

Prohlášení, že se činí nárok na prvého či druhého náměstka, musí nestáti ústně nebo písemně ihned po volbě starosty, a to k povinnému, výslovnému dotazu předsedajícího. Neohlásí-li se nárok na prvého nebo druhého náměstka, koná se volba těchto odděleně z plena jako volba starosty.

Při počtu členů obecního zastupitelstva čtyřmi nedělitelném jest čtvrtinou ta skupina, jejíž počet rovná se aspoň celému číslu při dělení vyšlému.

Volen býti může kterýkoliv člen obecního zastupitelstva; nepřísluší-li však zvolený ke skupině, která jej zvolila, není povinen volbu při jmouti.

§ 76.

Ustanovení tohoto zákona platí pro volby do zastupitelstev všech obcí a osad. Pra Podkarpatskou Rus platí zákon tento do té doby, dokud se sněm Podkarpatské Rusi neusnese na vlastním řádu volení v obcích. Pokud pro Velkou Prahu neplatí ustanovení zvláštní, platí zákon tento.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Podle ustanovení §u 10 zákona ze dne 1. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n. uplyne prvé volební období obecních zastupitelstev zvolených dne 15. června 1919 v četných případech již v červenci 1922 a měly by tudíž ve všech těchto obcích býti vypsány znovu volby téměř v týž den zároveň. Vypsání všeobecných voleb obecních zastupitelstev v uvedený čas jsou však na překážku závažné důvody.

Zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n., stanoví v §u 8, že stálé seznamy voličské, podle nichž se konají i volby do obecních zastupitelstev, mají býti veřejně vyloženy dvakráte do roka a to 15. června a 15. prosince; po uplynutí reklamační lhůty nastupuje činnost reklamační komise vyřizováním podaných námitek proti vyloženým stálým seznamům voličským, a tu jest patrno, že před 1. srpnem 1922 nebudou pravoplatně vyřízeny reklamace podané k seznamům vyloženým 1 června 1922. Poněvadž by vypsáním voleb před 1. srpnem 1922 bylo z aktivního práva voličského vyloučeno mnoho občanů, jimž reklamační komise volební právo z důvodu nabytí zletilosti aneb z důvodu 3měsíčního bydliště v obci určitě přizná, doporučuje se, aby se volby do obcí nekonaly v době od 15. června do 15. srpna, ani v doby od 15. prosince do 15. února.

Podle ustanovení §u 56 řádu volení v obcích má býti rozhodnuto o námitkách proti volbě podaných nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy námitky byly předloženy. Prakse prokázala, že toto ustanovení zákona je neproveditelné v tom případě, že se konají volby ve všech obcích republiky aneb všech obcích obvodu zemské správy politické v jediný den, poněvadž počet námitek proti volbám je tak veliký, že vyřízení jejich vyžaduje lhůty delší, než zákonem byla povolena. Lhůtu tří měsíců bude však lze dodržeti, nebudou-li volby vypsány všeobecně na jediný den, nýbrž budou-li se volby do obcí konati postupně, ovšem tak, aby do určité lhůty všechna obecní zastupitelstva byla obnovena.

Postupné obnovení obecních zastupitelstev doporučuje se také z toho důvodu, protože politické úřady budou moci zachovati pravidelný chod při vyřizování veškeré úřední agendy, což možným nebylo v případě, kdy všechny síly úřední okresních politických správ po dobu dvou měsíců věnovati se musily jedině řízení a vyřizování záležitostí volebních.

Příslušné změny řádu volení v obcích navrhovala vláda již ve své osnově zákona předloženého v r. 1921 senátu Národního shromáždění (čís. tisku 766), pojavši do své osnovy i řadu dalších návrhů, jež objevily se nutnými po výsledku všeobecných voleb do obcí v r. 1919. Osnova tato nebyla, však projednána a také i nové předběžné projednávání vládních návrhů nedospělo dosud tak daleko, aby celá, osnova mohla býti předložena sněmovně poslanecké k ústavnímu schválení. Z důvodů těchto obmezila se vláda prozatím jen na návrh novelisace řádu volení v obcích v některých jen směrech, a to v těch, jež pokládá za nejnutnější, do té doby, než ústavně bude projednán celý řád volení. K jednotlivým článkům a paragrafům osnovy podotýká se toto

K čl. I.

Jest odůvodněn zákonem ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n., o stálých seznamech voličských, poněvadž § 14 tohoto zákona výslovně praví, že se podle stálých voličských seznamů provedou volby do obcí; není proto třeba podmínky aktivního volebního práva ani ustanovení o voličských seznamech ponechati v řádu volení, naopak mohlo by posavadní znění řádu volení vésti ke zmatkům.

Totéž platí o navržené změně 3. a 4. odstavce §u 11. Třeba upozorniti, že 4. bod §u 3 řádu volení v obcích byl nahrazen zákonem ze dne 18. března 1920, č. 163 Sb. z. a n., a že se zrušení bodu 3. §u 3 navrhuje z důvodu, aby zákon o stálých voličských seznamech plně platil i pro volby do obcí.

§ 8.

Souhlasí většinou se zněním původního řádu volení; navrženými dodatky o resignaci před ustavením obecního zastupitelstva a o odvolacím právu proti zamítavému usnesení sboru, na jehož členství se resignovalo, snaží se osnova vyplniti mezeru zákona pro ten případ, že občan do obecního zastupitelstva zvolený již před ustavující schůzí obecního zastupitelstva, má důvod k resignaci, a doporučuje ve směru tom, aby rozhodoval politický úřad obci přímo nadřízený, tedy pravidelně okresní politická správa (za župního zřízení okresní úřad), u měst statutárních zemská správa politická (a župní úřad), u hlavního města Prahy za župního zřízeni ministerstvo vnitra.

Dosavadní ustanovení předposledního odstavce § 8, že vzdáti se členství je jedině tehdy dovoleno, nastanou-li okolnosti tohoto paragrafu, nebo souhlasí-li s resignací většina členů toho sboru, na jehož členství se resignovalo, vedla v praksi k tomu, že většina sboru pravidelně souhlas s resignací člena menšiny odepřela. Aby umožněn byl klidný chod v úřadování obecní rady, obecního zastupitelstva i obecních komisí, doporučuje vláda, aby občanu, který resignaci ohlásil, s níž však většina dotčeného sboru nesouhlasí, bylo vyhrazena odvolání k politickému úřadu obci přímo nadřízenému, který by rozhodl podle volného uvážení o resignaci s platností konečnou.

§ 10.

Přejímá zásadu 4letého období tedy i pro volby provedené v r. 1919, a to z důvodu v úvodu uvedených. V odst. 3. navrhuje osnova dodatek, aby jmenování správní komise po uplynutí volebního období bylo obligatorním jedině tehdy, uplynula-li lhůta více než 4 měsíců ode dne, kdy uplynulo období obecního zastupitelstva, a žádá-li za to aspoň třetina členů starého zastupitelstva, a jmenování členů správní komise aby se děla podle výsledku platných voleb posledně "v obci", tedy nejen voleb, do obecního zastupitelstva, nýbrž voleb posledně s po užitím stálých voličských seznamů provedených. Návrh, aby jmenování komise bylo závislým na žádosti aspoň třetiny členů starého obecního zastupitelstva, jest odůvodněn tím, aby se zabránilo úřadování správní komise tehdy, jeli jisto, že v době poměrně krátké nové obecní zastupitelstvo bude již ustaveno; návrh pak, aby správní komise byla jmenována podle výsledku posledních "platných" voleb, má zameziti případ, že by správní komise byla jmenována podle výsledku posledních voleb, proti nimž právě podány byly námitky a které mohou býti zrušeny. Lhůta 4 měsíců odůvodněna jest posledním odstavcem tohoto paragrafu.

4. odstavec sleduje účel, aby se voleb obecního zastupitelstva zúčastnili voličové zapsaní do voličských seznamů po projití poslední lhůty, v níž stálé voličské seznamy mají býti vyloženy, a poněvadž podle § 12. zákona o stalých voličských seznamech rozhoduje reklamační komise s platností konečnou ve lhůtě 14 dnů, jest jisto, že po uplynutí lhůty 2 měsíců po 15, prosinci a 15. červnu budou stálé voličské seznamy s platností konečnou vždy řádně upraveny a že zapsáni do nich budou zejména všichni občané, kteří aspoň v den vyložení - 15. prosince a 15. června - překročili 21. rok věku. Proto zde může odpadnouti poněkud komplikované ustanovení §§ 17 a 18 řádu volení do sněmovny poslanecké. Slova "nebuďtež rozepisovány" buďtež vykládána tak, že v této době 2 měsíců volby nemají se konati.

§ 18.

Ustanovení tato odpovídají zákonu o stálých seznamech voličských.

§ 19.

Změna tato je odůvodněna tím, že není třeba již činiti rozdílu mezi obcemi, jak činil zákon čís. 75 z r. 1919 a že § 19, odst. 3., se dovolává § 17, jenž je zákonem o stálých voličských seznamech změněn.

§ 38.

Změna navržená v tomto paragrafu odpovídá příslušnému ustanovení řádu volení do sněmovny poslanecké; novým je odstavec 2., který upravuje výkon práva volebního osob slepých, jakož i těch, kdož pro jakoukoli vadu tělesnou nejsou s to, aby hlasovací lístek sami odevzdali.

§ 53.

Druhý odstavec navrhuje ustanovení řádu volení z roku 1919 neznámé, jehož nedostatek byl však těžce v obci pociťován, totiž ustanovení o tom, kdy se členství v obecním zastupitelstvu a tudíž i v obecní radě pozbývá. Ustanovení ad 1-3 netřeba odůvodňovati. Ustanovením odstavce 4. snaží se vládní osnova vyhověti četným přáním, jež projevena byla nejen v denních listech, nýbrž i v ústavním výboru poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáždění.

Zásada poměrného zastoupení, v celém obvodu republiky přijatá sympaticky, ovšem vyžaduje, aby ten, kdo převzal od strany mandát, mandát ten vykonával také po celé období volební jako příslušník strany, poněvadž by jinak zastoupení stromy v obecním zastupitelstvu neodpovídalo poměru hlasů pro stranu tu při volbách odevzdaných. Jest však těžko zjistiti kriterion pro rozhodnutí, kdy občan přestal býti příslušníkem strany (skupiny), kterou byl kandidován, a nelze zejména ponechati jen úsudku spoluzvolených členů obecního zastupitelstva, zda občan dotčený členem strany je, či nikoliv. Nelze zejména připustiti, aby již pouhé hlasování pro návrh druhé strany - i když by se dělo několikráte po sobě - stačilo za důkaz o vystoupení ze strany, poněvadž by se tím znemožnila volná úvaha členů obecního zastupitelstva o předložených návrzích a celé jednání obecního zastupitelstva vzalo by na se ráz přísného stranictví, jež by se uplatňovalo jen ke škodě obce. Proto vládní osnova taxativně vypočítává případy, kdy člen obecního zastupitelstva může býti členství zbaven, vyslovení o ztrátě mandátu svěřuje dohlédacímu úřadu a připouští stížnost k vyšší instanci, tedy pravidelně li zemské politické správě, u měst statutárních, s regulovaným magistrátem a municipálních k ministerstvu vnitra. Taxativně vypočtené případy ztráty mandátu v obecním zastupitelstvu navrhuje pak osnova tyto:

1. Prohlásil-li člen obecního zastupitelstva písemně, že vystupuje ze strany, kterou byl kandidován; stačí také prohlášení protokolární ve schůzi obecního zastupitelstva nebo obecní rady; případy tyto budou ovšem velice řídké a proto osnova navrhuje dále:

2. aby dohlédací úřad vyslovil ztrátu mandátu v případě, že více než polovice členů obecního zastupitelstva, zvolených kandidátní listinou téže strany, potvrdí písemným prohlášením, že občan dotčený ze strany vystoupil nebo byl ze strany vyloučen.

Podmínka nadpoloviční většiny kladena jest zde z toho důvodu, aby vyloučeny byly možné jinak námitky rázu čistě osobního a aby pro případ rozejití se původní strany dána byla legitimace k návrhu jedině tehdy, zbyla-li ze strany aspoň nadpoloviční většina; jinak bylo by úřadu těžko rozhodnouti, která část členů zastupitelstva ze strany vystoupila,

3. Bezpečný důkaz o přestoupení lze opatřiti výslechem místních činovníků strany, k níž člen obecního zastupitelstva přestoupil. Vedle toho bylo uvažováno i o případě ztráty mandátu, lze-li dokázati, že dotčený člen obecního zastupitelstva již v ustavující schůzi volil proti kandidátní listině strany, která jej do obecního zastupitelstva vyslala, při čemž ovšem onus probandi by náleželo tomu, kdo domáhá se vyslovení ztráty mandátu. Poněvadž však volba je tajná a důkaz bylo by bez porušení tajnosti stěží provésti, bylo od návrhu dotčeného upuštěno.

§ 62.

Praxe ukázala, že ustanovení § 62 řádu volení v obcích bylo ve všech odstavcích správné, pokud jde o obecní zastupitelstva s lichým počtem členů; avšak při počtu členů sudém nastati může snadno případ - a také v praxi se stalo -, že v obecním zastupitelstvu jsou při ustavující schůzi jen dvě strany, a to buď následkem sdružení, buď proto, že nebylo při volbě obecního zastupitelstva více kandidátních listin než dvě. Mají-li tyto dvě strany různý počet členů, pak posavadní ustanovení posledního odstavce § 6 řádu volení vyhovuje, neboť strana, která jest v menšině a neuplatní včas nárok na prvého neb druhého náměstka, sama sebe dává v nebezpečí, že většina zvolí nadpoloviční většinou hlasů všechny členy obecní rady ze svého středu.

Jinak však má se věc, jsou-li obě strany počtem členů obecního zastupitelstva sobě rovny, tedy na příklad, má-li v obecním zastupitelstvu 18členném strana A 9, strana B rovněž 9 členů. Jest pochopitelno, že za tohoto poměru hlasů ani strana A ani strana B nebude míti valné chuti prohlásiti se před volbou starosty za menšinu a žádati za prvého náměstka, poněvadž by tímto činem přímo přiznala straně druhé - stejně silné - nárok na starostu a na druhého náměstka. Z důvodu toho nastává případ posledního odstavce § 62 řádu volení, že žádná strana před volbou starosty nároku na úřad prvého náměstka neuplatní a že dojde tak přesně podle zákona k volbě z plena nadpoloviční většinou hlasů. Jsou-li obě strany stejně disciplinované, nastane pak týž případ, o němž bylo mluveno již výše, totiž prvá volba i užší volba budou bezvýslednými a strany riskují volbu starosty, náměstků a členů obecní rady losem, při čemž obě mají naději, že los aspoň ve většině případů rozhodne v jejich prospěch, že není správné, aby nebylo v takovém případě zabezpečeno poměrné zastoupení v obecní radě, jest nesporno.

Staly se však případy rázu ještě jiného, a to tehdy, když obě strany, jež o zastoupení v obecní radě mezi sebou bojují, nejsou jednorodé, nýbrž když docílily počtu polovice členů obecního zastupitelstva teprve sdružením, jež připouštěl 5. odstavec § 62. Praktický případ byl tento:

Ve straně A byly sdruženy skupiny:

a s 8 členy,

b s 1 členem,

celkem 9 členů.

Ve straně B se sdružily skupiny:

c se 4 členy,

d se 3 členy,

e se 2 členy,

celkem 9 členů.

Ani strana A ani B, spoléhajíce na disciplínu svých členů, neohlásily nároku na prvého náměstka, strana B však, snažíc se stranu A určitě poraziti, usnesla se voliti za starostu zástupce skupiny b, který bez vědomí strany, s níž se původně sdružil, kandidaturu přijal, a vdav sám sobě hlas, zvolen byl deseti hlasy starostou obce. Za to hlasoval ovšem i při dalších volbách se stranou B a tak skupina a, ač byla počtem vlastních členů, 8, nejsilnější stranou v obci, zůstala v obecní radě zcela bez zastoupení a starostou obce zvolen byl občan, který pak v obecním zastupitelstvu neměl ani jediného přívržence, s nímž by býval na téže kandidátní listině.

Podle ustanovení § 66 řádu volení, uprázdní-li se za volebního období místo starosty, náměstka, člena obecní rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo v těch obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady relativní většiny, obecní zastupitelstvo nadpoloviční většinou přítomných, a v těch obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady poměrného zastoupení, obsadí uprázdněné místo členové obecního zastupitelstva téže volební skupiny doplňovací volbou podle zásady nadpoloviční většiny. V případu prvém, totiž v těch obcích, kde se volba konala podle zásady relativní většiny a kde se koná doplňovací volba nadpoloviční většinou z pléna obecního zastupitelstva, nebyla snad nikdy volba spornou. Také i v těch obcích, kde se volilo podle zásady proporce a kde při ustavující volbě každá strana uplatnila svůj nárok, daný jí zákonem na zastoupení v obecní radě, nečinila volba doplňovací žádných obtíží. Nastal však případ tento:

Zvoleno bylo celkem členů zastupitelstva 24 a z těch obdržela:

strana A 10,

strana B 8,

strana C 6 členů.

Podle zákona (§ 62) řádu volení měla strana B nárok na prvého náměstka, strana C nárok na druhého náměstka a členové strany A měli nárok sami ze svého středu zvoliti starostu obce. Mezi členy strany C byl však velice kvalifikovaný kandidát starostenství a strana A sama dobrovolně nabídla straně C místo starosty, sama pro sebe si se souhlasem strany C vyhradivši prvého náměstka a strana B uspokojila se náměstkem druhým. Podle tohoto kompromisu volilo se z plena a zvolen člen strany C, tedy strany nejslabší, starostou obce, člen strany A (nejsilnějši) prvým, a člen strany B druhým náměstkem. Co však nastane, když starosta, zvolený takto kompromisem ze strany C zemře nebo úřadu svého se vzdá?

Podle ustanovení § 66 řádu volení mají místo starosty obsaditi členové téže volební skupiny, k níž starosta náležel, a měli by tedy v uvedeném případu voliti starostu členové strany C, strany nejslabší, poněvadž i při ustavující schůzi byl starosta obce zvolen z jejich středu.

Bylo by zcela nespravedlivo, aby strana A za to, že při volbě respektovala kvalifikaci jednoho člena strany C, měla pro to vzíti újmy i při volbách doplňovacích běbem celého volebního období.

Aby všem těmto nesnázím bylo čeleno, nutno stanoviti, že se volba starosty ve všech případech koná z pléna obecního zastupitelstva, což zajistí starostovi i většinu v obecním zastupitelstvu, a bude vyloučen případ, že starosta již v prvé schůzi pro návrhy obecní rady nenajde potřebné většiny. Menšina pak chráněna je ustanovením, že po volbě starosty provedou všechny volební strany, kromě oné, z níž zvolen byl starosta volbu náměstků.

§ 76.

Obmezení platnosti zákona pro Podkarpatskou Rus pouze na dobu, než sněm Podkarpatské Rusi se usnese na vlastním řádu volení, odůvodněno je § 3 ústavní, listiny.

Vláda navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána, schválena a za tím účelem přikázána k podání zprávy výboru ústavněprávnímu. Vzhledem k tomu, že volební období některých volebních zastupitelstev uplyne již počátkem července 1922, navrhuje vláda, aby osnova tato byla projednána řízením zkráceným dle § § 55 jedn. řádů, a aby výborům ku podání zprávy dána byla lhůta nejkratší.

V Praze dne 21. června 1922.

Předseda vlády:

Dr. Ed. Beneš, v. r.