Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

3733.

Zpráva

výboru dopravního a rozpočtového

o vládního návrhu zákona (tisk 3699)

o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem.

I.

Předloženou osnovou vládní o výkupu ústecko-Teplické dráhy státem vyhovuje se částečně usnesení Národního shromáždění ze dne 25. listopadu 1919, jímž vyzvána byla vláda, aby ihned zahájila přípravné práce ku sestátnění drah Ústecko-Teplické, Buštěhradské a Košicko-Bohumínské.

Pro členy zákonodárného sboru republiky Československé při příležitosti podání osnovy na převzetí velkého soukromého podniku železničního státem vyvstává několik otázek, které dle svého -přesvědčení mají zodpověděti hlasováním o předloze.

První z těchto otázek je rázu národohospodářského a sice: Je-li výkup navrhované dráhy dopravní nutností a slibuje-li jeho provedení hospodářské výhody jednak státu, jako podnikateli, jednak všem, kdo na používání trati jmenované dráhy jsou odkázáni.

Druhá otázka týče se zaměstnanců této dráhy a sice záruky nabytých práv jak po stránce platové a služební, tak opatření jejich v nemoci, ve stáří a invaliditě.

Třetí otázka týče se stránky finanční, zdali stát výkupem v době navrhované je dostatečně ochráněn ve svých zájmech a je-li i tu výkup pro něj výhodou a

konečně otázka poslední, jestli předložená osnova, pokud jde o cenu výkupní, opírá se o zákonem státu v koncesních listinách vykupované dráhy poznaná práva. Ku všem těmto otázkám odpovídají ustanovení předložené osnovy způsobem, který umožňuje její přijetí.

Po stránce národohospodářské nutno uvítati každé opatření, které umožní provádění jednotné dopravní politiky v celém státě. Pohled na mapu železniční stačí, aby bylo zjevno, že v oblasti průmyslem najmě uhelným tak bohaté, jakou je ta, kterou probíhají tratě Ústecko-Teplické dráhy, jest situace oněch drah, které již nyní v držení státu se nalézají, nejvýš svízelná. Zde ruší se výhody, které ze soustředěného provozu a využití všech tratí a objektů jedním držitelem vyplývají. Najmě veliká doprava uhlí z tohoto území a prázdných vozů do něj zpět zdražuje se při dvojí správě velmi značně. Při dnešním stavu je správa státních drah nucena tuto dopravu říditi velikými oklikami drah jí patřících a vezme-li se v úvahu výškově nepříznivý terén, kterým tyto tratě probíhají, je na první pohled zjevno, že zde je jedna z příčin drahého provazu celého ohromného nákladu z tohoto území dopravovaného. K tomu přistupuje okolnost, že dosavadní tratě svým zařízením, najmě staničním, nevyhovují a vyžadovaly by velmi značných nákladů investičních, kdyby i nadále jen jich používáno býti měla se strany státu. Naproti tomu včleněním trati Ústecko-Teplické dráhy a účelným využitím jejích tratí zkrátí se doprava i ulehčí se terénem výhodným na tolik, že možno pevně počítati s jejím zlevněním.

Výhod propočítaných tarifů a kratších cest dopravních budou účastny podniky tamní jako výrobci a i v ostatní části republiky budou znatelny tyto výhody.

S poukazem k vysvětlivkám, které vládní osnova uvádí na podepření důvodů národohospodářských, možno je k otázce prospěšnosti výkupu po této stránce odpověděti kladně.

Zástupcům voleným nejširším právem volebním je nutno bedlivě uvažovati o otázce druhé, týkající se budoucích poměrů zaměstnanců vykupované dráhy. K otázce této odpovídá osnova (paragrafy 5, 7, 8, 9 a 10) způsobem, který vylučuje pochybnosti o jakémkoliv poškození těchto zaměstnanců. Státní správa přejímá dnem převzetí dráhy Ústecko-Teplické veškerá práva, ale současně také veškeré povinnosti společnosti vůči zaměstnancům, tak jak vyplývají pro ně ze služebních smluv, které zaměstnanci se správou společnosti sjednali. Odpočivné a zaopatřovací požitky všeho druhu, vyměřené podle normativních předpisů Ústecko-Teplické dráhy, převezme pensijní fond státních drah.

Stejným způsobem vyhovuje se nárokům zaměstnanců při pojištění nemocenském (§ 7). Zde ruší se sice nemocenská pokladna Ústecko-Teplické dráhy, její povinnosti vůči členům přejímá však nemocenská pokladna státních drah.

Paragrafem 8 přejímá státní správa železniční veškerá práva a povinnosti společnosti z úrazového zaopatření a pojištění přešlé podle čl. XIX., zák. z 10. dubna 1919, čís. 207 Sb. z. a n., s Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic.

Pokud jde o jmění ústavů (fondů) sociální péče, odevzdá je společnost příslušným ústavům státní správy železniční a tato zaručuje § 9 osnovy zákona převzatým zaměstnancům tytéž výhody účastí jejich na těchto ústavech.

Není tudíž v tomto bodu ničeho, ca by práva zaměstnanců vykoupené dráhy ohrožovala, a druhá otázka je zodpověděna k jejich spokojenosti.

K otázce finanční nutno připojiti toto: Společnost ústecko-Teplické dráhy, druhdy nejvýnosnější to dráhy, nejen že postrádá někdejší své prosperity, ona naopak nucena je používat záloh se strany státu k udržení svého hospodářství, vedle upotřebení nastřádaných reserv. Tak ponechán jí byl výtěžek z válečné přirážky k dovoznému, resp. část dopravní daně, a sice v roce 1919 přes 5 mil. Kč, ku zlepšení provozního účtu v roce 1920 téměř 16 mil. Kč k úhradě schodku, částečně jako zápůjčka. Hospodaří tudíž společnost v jistém slova smyslu na účet státní. Prodloužení tohoto stavu vedlo by k dalším obětem se strany státu, aniž by na druhé straně stát měl výhod dopravních, o nichž učiněna byla zmínka při otázce národohospodářské.

Je tudíž přímou povinností státu, aby v uvážení výhod, plynoucích ze spojení tratí Ústecko-Teplické dráhy s vlastními tratěmi státními, přikročil k zákonné úpravě tohoto spojení způsobem výkupu. Pokud ceny výkupní se týče, není tato pevně stanovena v osnově a výše její opírati se bude o propočet podle ustanovení koncesních listin. Žádným způsobem nebude však výkupní cena podle těchto ustanovení určená, zvláštním zatížením státu, uváží-li se, že použití výhodněji položených tratí Ústecka-Teplické dráhy, zkrácení dopravních cest i úspora jak strojního zařízení, tak výloh za delší služby na dosavadních tratích státních zmenší státu dnešní dopravní náklady v této oblasti. K tomu přistupuje úbytek nákladů za t. zv. společnou službu ve stanicích přípojných, účelné využití všech stanic a co hlavního, nebude nutno rozšiřování některých stanic na dosavadních státních tratích, které bez výkupu jmenované dráhy provésti bylo by nezbytno a které vyžádalo by si značných nákladů. Ježto předloha zákona tam, kde jedná se o stanoveni ceny výkupní, opírá se o ustanovení koncesních listin a sice koncesní listiny ze dne 10. května 1866, čís. 69 ř. z., koncesní listiny ze dne 25. června 1870, čís. 98 ř. z., koncesní listiny ze dne 13. června 1896, čís. 115 ř. z., a o ujednání tyto koncesní listiny doplňující, je zodpověděna tím i otázka poslední a lze tudíž přijetí osnovy doporučiti.

Společnosti dána je osnovou dvojí možnost: Buď nechat dojíti na jednostranný výkup ku dni 1. ledna 1923, nebo volnou dohodou dráhu předati a to s účinností event. k 1. lednu 1922. K tomuto jednání poslednímu zmocňuje se vláda § 15 osnovy. Dopravní výbor vzav v úvahu všechny okolnosti, jednak v důvodové zprávě uvedené, jednak z debaty vyplynuvší, doporučuje poslanecké sněmovně přijetí připojené osnovy zákona.

V Praze dne 22. června 1922.

Zákon

ze dne.................................................................1922

o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje vykoupiti na základě koncesní listiny ze dne 10. května 1866, č. 69 ř. z., koncesní listiny ze dne 25. června 1870, č. 98 ř. z., koncesní listiny ze dne 13. června 1896, č. 115 ř. z., a ujednání tyto koncesní listiny doplňujících železniční podnik: "výsadní společnost ústecko-Teplické dráhy" ("k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft") a to s účinkem od 1. ledna 1923.

§ 2.

Cena výkupní určena jest důchodem výkupním podle ustanoveni koncesních a ujednání tato ustanovení doplňujících.

Nebude-li cena výkupní v den převzati ještě stanovena s konečnou platností; má státní správa právo poskytovati společnosti na vrub této ceny zálohy v částkách přibližných.

§ 3.

Státní správa se zmocňuje převzíti v dohodě se společností za společnost ve jménu jejím a vrub důchodu výkupního zúrokováni a umořování společenských prioritních půjček.

Státní správa má právo kdykoli na místo společnosti převzíti k vlastnímu placení tyto společenské prioritní půjčky částkou, v době převzetí dle umořovacího plánu ještě nesplacenou. V tomto případě bude důchod výkupní zmenšen o částku, potřebnou k zúročení a umoření výpůjčkové jistiny.

§ 4.

Předmětem výkupu jest železniční podnik společenský jako celek. Výkupem železnice a dnem tohoto výkupu (§ 1, § 16) nabude stát za cenu výkupní v § 2 uvedenou a bez jakékoli další náhrady, břemen prostého, toliko nesplacenými ještě zbytky prioritních půjček zavazeného vlastnictví a užívání podniku železničního se všemi k němu příslušejícími hodnotami a věcmi movitými a nemovitými, jakož i s veškerými právy, s výjimkou předmětů majetkových, jež dle ustanovení koncesních nebo ujednání je doplňujících zůstávají vlastnictvím společnosti.

§ 5.

Na státní správu železniční přecházejí dnem převzetí podniku veškerá práva a povinnosti společnosti, založené služebními smlouvami, které byly s jejími zaměstnanci v podniku železničním sjednány.

Na pensijní fond státních drah, pokud se týče na státní správu železniční přecházejí zejména též závazky k výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků všeho druhu, vyměřené podle normativních předpisů Ústecko-Teplické dráhy; při čemž se dosud nabyté nároky neruší.

§ 6.

Společnost je naproti tomu povinna poskytnouti státní správě železniční, po případě pro pensijní fond státních drah úhradu za hodnotu čekanství aktivních zaměstnanců na požitky, o nichž jedná § 5, odst. 2., za hodnotu převzaté výplaty těchto požitků a za hodnotu budoucího snad jich normativního zvýšení, jež státní správa železniční poskytne nikoli ve vyšší míře než poživatelům vlastním.

Na úhradu těchto hodnot jest společnost povinna vydati veškeré jmění svých zaopatřovacích ústavů a fondů a pokud by toto jmění nestačilo, předměty majetkové, jež dle § 4 zůstávají vlastnictvím společnosti. Zbytek se bude srážeti z důchodu výkupního, pokud tento přesahuje nejmenší výši, určenou ustanoveními koncesními. Z částky posečkané účtovati se bude 5%ní úrok a úrok z úroků.

§ 7.

Nemocenská pokladna Ústecko - Teplické dráhy se zrušuje. Dosavadní členové této pokladny stávají se s výhradou nabytých práv členy nemocenské pokladny státních drah.

Veškeré jmění a závazky zrušené nemocenské pokladny a přidružených k ní fondů přecházejí na nemocenskou pokladnu státních drah a příslušné fondy, k ní přidružené.

§ 8.

Na státní správu železniční přecházejí veškerá práva a závazky společnosti z úrazového zaopatření a pojištění, tyto pokud jde o práva a povinnosti, přešlé podle čl. XIX. zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., s Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic.

Společnost je naproti tomu povinna poskytnouti státní správě železniční úhradu za hodnotu:

a) napadlých nároků na odškodnění z úrazového zaopatření,

b) napadlých nároků na odškodněni z úrazového pojištění, pokud jde o úrazy, jež se staly při provozování podniku Ústecko-Teplické dráhy v době od 1. listopadu 1918 do 31. května 1919,

c) budoucího snad normativního zvýšení těchto odškodnění, jež státní správa železniční poskytne nikoli ve vyšší míře než poživatelům vlastním.

Úhradu za hodnotu napadlých nároků z úrazového pojištění, pokud jde o úrazy z doby před 1. listopadem 1918, bude společnost povinna státní správě železniční poskytnouti potud a podle těch všeobecných pravidel, pokud a jak k téže úhradě budou povinny ostatní dráhy, jež byly členkami Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic.

Na úhradu těchto hodnot jest společnost povinna vydati státní správě železniční fond, jejž nashromažďovati bylo jí nařízeno podle § 4, odst. 2., zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. 1888, ve znění stanoveném článkem III. zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.. Ostatně platí o této úhradě rovněž ustanovení § 6, odst. 2.

§ 9.

Nynějšímu zastupitelstvu zřízenectva, výboru nemocenské pokladny a důchodovému výboru pro úrazové zaopatření Ústecko-Teplické dráhy zůstane zachována, možnost spolupůsobení v příslušných věcech zaměstnanců Ústecko-Teplické dráhy až do provedení nových voleb do důvěrnických sborů, pokud se týče do jmenovaných výborů u státních drali.

§ 10.

Jmění ostatních svých ústavů (fondů) sociální péče odevzdá společnost pro příslušné ústavy státní správy železniční, jež zaručí převzatým zaměstnancům aspoň tytéž výhody jejich účastí na těchto ústavech, při čemž příspěvky zaměstnanců převzatých nesmí býti vyšší, než příspěvky zaměstnanců státních drah.

§ 11.

Státní správa má právo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoviti zvláštního komisaře, který bude bdíti nad tím, aby majetkový stav podniku od tohoto okamžiku počínajíc nebyl změněn v neprospěch státu.

zejména jest třeba ke každému zcizení nebo zatížení nemovitých majetkových předmětu tvořících předmět výkupu od uvedeného okamžiku souhlasu tohoto komisaře. Totéž platí o každém převzetí nových závazku, které by přesahovaly rozsah pravidelného vedení provozu nebo by znamenaly trvalé zatížení.

§ 12.

Společnost jest povinna pečovati o to, aby státní správa mohla ujmouti se fysické držby veškerých majetkových předmětů v § 4 tohoto zákona uvedených a předmět výkupu tvořících dnem výkupu (§ 1, § 16), a ta i před konečnou úpravou ceny výkupní.

Jestliže by společnost této povinnosti nevyhověla, má státní správa práva uvedeným dnem ujmouti se fysické držby uvedených předmětů i bez jejího souhlasu a bez soudního zakročení,

Ode dne výkupu děje se provoz vykoupeného podniku na účet státu a plynou tudíž od tohoto dne všechny provozní příjmy k dobru, všechny provozní výdaje k tíži státu.

Čisté výběžky, jež vyplynou ze súčtování až do dne výkupu, zůstávají společnosti. Tato naproti tomu bude sama hraditi súčtavací závazky, jež do tohoto dne vzniknou ze stavby nelna provozu dráhy, a jiná pasiva.

§ 13.

Státní správa má právo na základě tohoto zákona vložiti do knih své právo vlastnické a jiná práva vkladní, která výkupem na ni přecházejí. Jestliže společnost ve lhůtě uložené jí státní správou železniční nevydá této správě listin, kterých k tomu účelu bude zapotřebí, nebo listin těchto, státní správou železniční sepsaných, neopatří svým zavazujícím podpisem, nahrazuje prohlášení ministerstva železnic tyto listiny.

§ 14.

Společnost jest povinna podati státní správě účty a bilance a vykázati čisté výtěžky let provozních rozhodné pra vypočtení ceny výkupní do lhůty, jež jí ministerstvem železnic bude určena.

Doklady ty dlužna předložiti odděleně pro každou síť železniční, podléhající zvláštní koncesi. Státní správa má práva zkoumati správnost dokladů těch na podkladě knih a jiných záznamů a spisů společenských.

Nevyhoví-li společnost ve lhůtě uložené jí státní správou této povinnosti, v odst. 1. a 2. stanovené, smí státní správa příslušná šetření dáti vykonati na účet a nebezpečenství společnosti a zjistiti na základě těchto šetření výkupní cenu.

§ 15.

Státní správa může učiniti výplatu ceny výkupní závislou na podmínce, že společnost vydá státní správě československé veškeré doklady, spisy a pomůcky, týkající se správy a provozu vykoupeného podniku železničního, nebo že jí poskytne možnost nahlížeti do oněch spisů, jež týkají se pouze správy společenské, a že státní správě, požádá-li o to, vydá opisy těchto spisů.

§ 16.

Státní správa se zmocňuje nabýti železničního podniku Ústecko-Teplické dráhy i valnou dohodou se společností a ta s účinností případně i od 1. ledna 1922.

Pro kupní podmínky buďtež základem listiny koncesní a ustanovení je doplňující.

§ 17.

Veškeré, s provedením tohoto zákona související právní úkony, majetkové převody, podání, zápisy, sepsání a jiné listiny jsou prosty kalků a poplatků.

§ 18.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se ministrům železnic a financí.

II.

Má-li stát úspěšně řešiti otázky tarifní politiky, politiky celní a technicko-dopravní, musí se rozhodnouti pra přímočaré provedení systému státních drah v našem státě. Z těchto - hlavně hospodářských důvodů - volala se ihned po osamostatnění našeho státu, aby převzaty byly státem všechny soukromé dráhy a hlavně však dráhy, probíhající raší hnědouhelnou pánví, tepnou to našeho života hospodářského a průmyslového. Krise uhelná, zdražování dopravy a ceny uhlí přesvědčovaly jen o tom, že stav, v jakém jsme se dosud nacházeli, jest neudržitelný a nemožný. Bylo by přímou desorganisací dopravnictví, když by v síť státních drah vklíněna byla dráha majetku soukromého, pod vlastní správou. Dle předběžných rozpočtů ušetřilo by se okrouhle 30 mil. Kč, když nebude se museti dopravovati uhlí kolem dosavadní tratě ústecko-teplické. Již toto číslo samo a sobě jest dostatečným argumentem ku podpořte vládního návrhu, po kterém bylo voláno již resolucemi v roce 1919. K výše zmíněnému obnosu nutno připočítati ještě poplatky, které stát platí pod titulem náhrady za přípojnou službu a nájemného za půjčené vozy, kteréžto nájemné účtováno jest státu našemu velice nepříznivě. Tyto uvedené úspory činiti budou asi 69,000.000 Kč ročně, když by dráha tato převzata byla naším státem, nehledě k tornu, že dráha tato, poslední dobu silně pasivní, musila se dožadovati na, státní správě, aby jí ponechán byl výtěžek válečné přirážky k dovoznému, a to jen za léta 1919 a 1920 v částce 21 mil., z níž byly uhrazeny schodky podniku; společnost žádá pak, aby i schodek za rok 1921 v celkové výši 19 mil. Kč obdobně byl uhrazen na účet přepravní daně. Tyto vážné hospodářské momenty vedly rozpočtový výbor k tomu, že vyslovuje uspokojení, že stát přikročuje k řešení těchto vážných národohospodářských otázek, které budou znamenati značné snížení dopravních tarifů i ceny uhlí, kteréžto věci z důvodů národohospodářských dlužno vítati a podporovati. Rozpočtový výbor připojuje se proto k důvodové zprávě výboru dopravního.

Jen nepatrnou změnu stylistickou provedl v textu přijatém ve výboru dopravním se souhlasem referenta tohoto výboru, a to:

1. V §u 6, v řádce 4. bylo slovo "čekanství" nahrazeno slovem "čekatelství".

2. § 9 byl pak pro jasnost upraven takto:

§ 9.

"Nynějšímu zastupitelstvu zaměstnanectva zůstane zachována, možnost spolupůsobení v osobních záležitostech zaměstnanců až do provedení nových voleb do důvěrnických výborů u stát. drah. Rovněž zůstává nynějšímu výboru nemocenské pokladny a důchodovému výboru pro úrazové zaopatření Ústecko-Teplické dráhy zachována možnost spolupůsobení ve věcech nemocenského pojištění, pokud se týče úrazového zaopatření zaměstnanců Ústecko-Teplické dráhy až do provedení nových voleb do jmenovaných výborů u státních drah". Kromě toho byly přijaty v rozpočtovém výboru tyto resoluce:

Resoluce poslance Buřívala.

Ministerstvo železnic se vyzývá, aby provádějíc ustanovení §u 9 zákona, pokud jde o zastupitelské sbory, umožnilo účast zástupců ústředního výboru Ústecko-Teplické dráhy v sezeních ústředního důvěrnického sboru státních drah a aby dosavadní ústřední výbor převzaté dráhy až do jiné organisační úpravy působil jako okrskový výbor ve smyslu řádu o důvěrnických sborech u státních drah.

Resoluce posl. Dietla a soudruhů.

Vláda se vybízí, aby při převzetí mimořádného podpůrného fondu nemocenské pokladny ústecko-Teplické dráhy zaručila dosavadním členům nemocenské pokladny této dráhy výhody mimořádného podpůrného fondu nemocenské pokladny státních drah aspoň v téže míře, jaké by měli, kdyby mimořádný podpůrný fond Ústecko-Teplické dráhy zůstal zachován.

Rozpočtový výbor doporučuje poslanecké sněmovně přijetí osnovy zákona s navrženými stylistickými změnami a zmíněných resolucí a je přesvědčen, že přijetí zákona bude znamenati důležitý krok k hospodářské a sociální politice státu v době nejbližší.

V Praze dne 22. června 1922.