Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.
|
I. volební období |
5. zasedání |
3736.
Návrh
poslance dra P. Blaho, J. Malypetra, F. Mašaty, J. Rychtery, A. Švehly a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z.,
jímž zrušují se §§ 479, 480 a 481 obecného zákona trestního a vydávají se nařízení zvláštní ve příčině úmluv do práce najímajících nebo pracujících, aby vynutili nějaké výminky se strany práce a ve příčině úmluv živnostníku, aby zvýšili cenu zboží obecenstvu na újmu.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne................ 1922,
kterým se mění a doplňuje § 4 zák. ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 4 zák. ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z. mění a doplňuje se takto: ťJakékoli úmluvy, jež učinili podnikatelé téhož oboru k tomu konci, aby zvýšila se cena nějakého zboží na újmu obyvatelstva, nebo, aby odstranila se volná soutěž v nákupu neb prodeji výrobků neb surovin, nemají právní účinnosti.Ť
Čl. II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti, obchodu a vnitra.
Odůvodnění
Koaliční zákon ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z. prohlašuje v §u 4 za bezúčinné úmluvy živnostníků učiněné k tomu konci, aby se zvýšila cena zboží nějakého obecenstvu na újmu.
Ustanovení toto nezamezilo však tomu, aby postupem doby na některých polích výroby podnikatelé téhož oboru konvencemi, směřujícími k odstranění vzájemné konkurence, nedocílili takového stavu, že odstraněny byly následky volné soutěže, škodlivé tomu kterému oboru, čímž docíleno pro účastníky smlouvy co největšího zisku.
Účastníky takovýchto ujednání jsou zpravidla podnikatelé hospodářsky nejsilnější, kteří svým vlivem a bezohledným konkurenčním bojem přinutí podnikatele hospodářsky slabší, by přidružili se ku jejich smlouvě a zavázali se k plnění - někdy dosti krutých - podmínek ujednáni. Tito hospodářsky slabší podnikatelé mnohdy velmi těžce nesou smluvené závazky, k jichž plnění jsou často velmi citelnými trestními sankcemi doháněni. Tento stav věcí jest příčinou mnohého zla v národohospodářském životě. Tak jako vázané hospodářství státní se všemi svými přísnými trestními sankcemi nepřineslo po žádné stránce národohospodářského úspěchu žádnému oboru, naopak tíži jeho pociťoval ten který stav i obor tím tížeji a nesnesitelněji, čím hospodářství to bylo utužováno a trestní sankce byly prováděny ostřeji, tak také jest škodlivým hospodářským zjevem, jestliže podnikatelé zaváží se pro svůj obor úmluvou, jejíž podmínkám s přísnými sankcemi jsou nuceni ostatní příslušníci téhož oboru, chtějí-li uhájiti svou existenci, se podrobiti.
Škodlivé následky takovýchto úmluv jak na poli nákupním, tak i odbytovém, jsou v poslední době nejlépe patrny.
Z důsledků vázaného hospodářství, jež řídil stát po tolik let válečných podrobnými předpisy, poznal zajisté každý nejlépe, že nejlepším regulátorem ve výměně produktů je volná soutěž a že omezování účinků nabídky a poptávky jest hospodářsky škodlivé a vůči postiženým nespravedlivé.
Zajisté nelze popříti, že systém volné soutěže přivodil onen téměř neuvěřitelný vývoj veškerého našeho života hospodářského a že měl v ohledu tomto velmi příznivé výsledky. Ohromný pokrok techniky, nepopíratelné zlepšení životní míry lidské, v prvé řadě i dělnictva, jsou vesměs dílem volné soutěže.
Toliko v určitých případech jako jsou monopoly, anebo kde na základě zákona upraví se vliv a dohled státu, jest vázané hospodářství - i když má povahu instituce soukromoprávní - z národohospodářských důvodů přípustno a spravedlivo.
Shora citovaný zákon prohlásil za bezúčelné toliko úmluvy čelící ku zvýšení cen zboží na újmu obecenstva.
V tomto úzkém znění nepostihl však zákon ten řadu různých ujednání, která často způsoby velmi důmyslně volenými zastřela účinek, který přece jen, byt i nepřímo, ku zvyšování cen vedl. Aby tudíž výklad Zákona nepřipouštěl nejasnosti, jest zapotřebí veškerá takováto národohospodářsky škodlivá ujednání podrobiti stejným právním důsledkům.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne. Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 21. června 1922.
Dr. Blaho, J. Malypetr, Mašata, J: Rychtera, Švehla,
inž. Botto, Sopko, Hálek, dr. Hodža, dr. Vanovič, Křemen, Prokůpek, dr. Kubíček, Štolba, Dubický, Vahala, Malík, Vacula, Beran, dr. Černý, dr. Medvecký, Stodola, Chlebounová: