Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1992

Zákon ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n. (přídělový zákon) ve IV. části (přechodná ustanovení § 63) stanovil, že ze zabrané půdy může určitá část zemědělské půdy býti dána do vnuceného pachtu. Pachtovní dobu stanovil nejdéle šestiletou. Toto nouzové opatření bylo učiněna následkem neutěšených hospodářských poměrů, v nichž nalézali se drobné zemědělské vrstvy a kterým měla býti dána tímto opatřením možnost, získati pro svou obživu ihned aspoň část půdy zabrané. Provedení vnuceného pachtu stalo se v různých krajinách nestejnoměrně, takže ve mnohých případech byl vnucený pacht uzavřen na dobu 3 roků, zvláště tam, kde majitelé projevovali odpor proti tomuto nouzovému opatření.

Protože poměry nynější jsou dosud takové, že není možno drobným zemědělcům bez půdy vnuceným pachtem jim poskytnuté uhájiti svoji existenci, bylo z řad pachtýřů, kteří vnucený pacht mají na dobu kratší než šesti roků žádáno, aby zákonem upraven byl jejich poměr pachtovní na dobu šestiletou, aby tak ve vnuceném pachtu došlo ku jednotnému typu pachtovnímu.

V tomto smyslu byl podán iniciativní návrh post. Dubického a soudruhů a vedle toho i návrh vládní.

Zemědělský výbor sloučil tyto návrhy a vzhledem k tomu, že jest nutno provésti tuto úpravu vnuceného pachtu bez velkých nákladů a jednoduše, usnesl se na obnově automatické tak, jak bylo již svého času použito tohoto způsobu u zákona, kterým se upravují pachty zemědělské za úplatu naturální na Podkarpatské Rusi. Zákonem tímto obnovuje se automaticky vnucený pacht, kratší než na dobu šesti roků, na plnou dobu šesti let, aniž by měl pachtýř jakoukoliv povinnost oznamovací. Obnova pachtu děje se za podmínek, na základě kterých byl dosavadní pacht ustanoven. V případě, že by pachtýř na dále nehodlal pozemek pachtovaný si podržeti, oznámí své rozhodnutí obci, v jejímž obvodu pachtovaný pozemek se nachází a tato uvědomí o tomto rozhodnutí majitele pozemku nebo jeho hospodářskou správu a příslušnou obvodovou úřadovnu státního pozemkového úřadu.

Státní pozemkový úřad po slyšení obce; která při přídělu vnuceného pachtu onoho pozemku spolupůsobila, určí majiteli nebo jeho hospodářské správě osobu, které uvolněný pozemek za původních pachtovních podmínek jest povinen pronajati na zbývající pachtovní dobu.

Zemědělský výbor při projednání této otázky byl veden snahou opatřením tímto působiti ku zajištění klidu a pořádku a přispěti hospodářsky slabým existencím v dosud trvající tísni hospodářské.

Výbor zemědělský doporučuje poslanecké sněmovně přijetí připojené osnovy zákona.

V Praze dne 23. června 1922.

Zákon

ze dne.............. 1922

o obnově prozatímního vnuceného pachtu.

§ 1.

Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem dle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., uzavřený na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., na dobu kratší než šesti let, obnovuje se na další pachtovní dobu až do úhrnné pachtovní doby šestileté i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře).

§2.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.

§ 3.

Nehodlá-li pachtýř pachtovaného pozemku nadále podržeti, jest povinen učiniti o tom nejpozději 2 měsíce před ukončením pachtu oznámení propachtovateli a obvodové úřadovně Státního pozemkového úřadu prostřednictvím obce, v jejímž obvodu se pachtovaný pozemek nachází.

Propachtovatel jest povinen uvolněný pozemek propachtovati na dobu obnovy pachtu za podmínek pro obnovení pachtu osobě, kterou jemu určí Státní pozemkový, úřad (obvodová úřadovna) po slyšení návrhu obce, která při přídělu onoho pozemku dle § 63 dříve spolupůsobila.

§ 4.

Předpisy zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o výpovědi osobám hospodařícím zůstávají nedotčeny i v případech obnovy pachtu podle tohoto zákona. K obnově pachtu dle § 1 není třeba souhlasu Státního pozemkového úřadu ani jiného dozorčího úřadu.

§ 5.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem ministrům.