Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1992

3743.

Zpráva

I. výboru branného,

II. výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 3592),

kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe.

I.

Branný výbor poslanecké sněmovny Národního shromáždění přijal vládní osnovu beze změny a doporučuje ji poslanecké sněmovně ku schválení.

Při svém rozhodování veden byl těmito důvody:

Obnos získaný vybíráním vojenské dávky neuhražuje vydáni s tím spojeného a zaměstnávají se zbytečně síly, které jinak mohou býti použity; reforma daňová pak má platiti od 1. ledna 1924, kdy bude možno upraviti vybírání vojenské taxy případnou přirážkou ku osobní dani z příjmů, a tím budou uspořeny administrativní náklady spojené se zvláštním vybíráním vojenské taxy.

Branný výbor schválil také připojenou resoluci, k čemuž veden byl úvahou, že osoby nezpůsobilé k fysické službě vojenské mají určitou povinnost přispěti přec k vykonávání všeobecné branné povinnosti aspoň finančně, mají-li k tomu finanční prostředky.

V Praze dne 21. června 1922.

Zákon

ze dne............. 1922,

kterým se zrušují dosud platné zákony a vojenské taxe.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

Zákony o vojenské taxe ze dne 13. června 1880, čís. 70 ř. z., a ze dne 10. února 1907, čís. 30 ř. z., uherské zákonné články XXVII:I880 a IX:1883 se všemi dodatky a příslušnými nařízeními zrušují se na léta 1921 až 1923.

§ 2.

Za roky 1920 a dřívější budiž vojenská taxa vyměřena a předepsána podle ustanovení zákonů, jež platily pro dotčená léta, s tím doplňkem, že vojenskou taxou jsou povinni též bývalí domobranci, kteří nebyli bud vůbec u odvodu nebo o nichž nebylo při odvodu učiněno konečné rozhodnutí, a to počínajíc rokem, kdy dokončí 24. rok věku.

§ 3.

Od povinnosti platiti vojenskou taxu se osvobozují kromě osob osvobozených podle zákonů uvedených v §u 1 ještě:

a) osoby, které v létech 1920 neb dřívějších konaly válečné úkony podle §u 4 nebo 6 zákona ze dne 26. prosince 1912, čís. 236 ř. z., a zák. čl. LXVIII:1912, za léta, v nichž třeba jen po část roku úkony tyto konaly,

b) příslušníci čs. zahraničních vojsk (legionáři) počínajíc rokem, kdy vstoupili do těchto vojsk,

c) bývalí domobranci, kteří byli propuštěni z vojenské služby pro nezpůsobilost k vojenské službě následkem vady způsobené činnou službou za války, počínajíc rokem, kdy byli propuštěni,

d) osoby, které prokážou, že utrpěly při konání válečných úkonů podle zákonů o těchto úkonech zranění nebo nemoc, pro které pozbyly zcela nebo z části způsobilosti k výdělku, počínajíc rokem, kdy způsobilosti této pozbyly,

e) bývalí domobranci, kteří byli na základě branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., a prováděcích nařízení k němu převedeni do zálohy, na rok 1920,

f) příslušníci Hlučínska na všechna léta.

Osvobození od povinnosti platiti vojenskou taxu podle předcházejícího odstavce vztahuje se i na rodičskou vojenskou taxu.

§ 4.

Osoby uvedené v u 2 jsou povinny podati - pokud tak již neučinily - přihlášku k vyměření vojenské taxy za příslušná léta podle zákonů uvedených v §u 1 ve lhůtě, kterou určí nařízení. Tatáž povinnost ukládá se osobám uvedeným v §u 3, písm. a), c) až e), s tím dodatkem, že osoby tyto mají v přihlášce uvésti a vhodným způsobem osvědčiti též důvod, pro který činí nárok na osvobození od vojenské taxy.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministrům vnitra, národní obrany a financí.

Resoluce posl. Špačka:

Vládě se ukládá, aby dosavadní výnos vojenské taxy zachovala při reformě soustavy osobních daní ve způsobě přirážky k daním osobním a tak respektovala mravní i finanční význam vojenské taxy, aniž by jí byly způsobovány nepoměrné výdaje vybírací, které činí dosavadní vojenskou taxu pasivní.

II.

Rozpočtový výbor připojuje se ku zprávě výboru branného a doporučuje ku přijetí také připojenou resoluci posl. Chalupy a soudruhů.

V Praze dne 24. června 1922.

Resoluce posl. R. Chalupy a soudr.:

Vojenská taxa jest vyměřována na podkladě dani z příjmů. Z toho důvodu jest správné, aby výkonné finanční úřady dbaly ustanovení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 336 § 237 a příslušného resolučního návrhu č. 2 připojeného ku zprávě výboru rozpočtového (tisk 2741), totiž: V I roce nesmí býti na vojenské taxe vybráno u těch, u nichž možno vybírati daň z příjmů srážkou více, nežli činí předpis za 1 a půl roku. Srážka není přípustna nepřesahují-li příjmy zaměstnanců nezabavitelné minimum. Rovněž není možno vojenské taxy vymáhati, když pro nezaviněnou nezaměstnanost částečnou nebo úplnou příjmy zaměstnancovy jsou sníženy.