Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.


3748.

Zpráva

výboru pro veřejné zdravotnictví, výboru sociálně-politického, ústavně právního a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 2363),

kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne...........,č......... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinnosti zákona zprvu uvedeného.

I.

Výbor zdravotní projednav tento zákon činí návrh:

Slavná sněmovno republiky Československé, račiž přijati osnovu zákona shora jmenovaného v následujícím znění:

Zákon

ze dne......................................................1922,

kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních, přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne.......... 1922, č....... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž spát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací prožitky pozůstalých po uvedených lékařích, jakož i po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinností zákona, zprvu uvedeného.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na trvalý odpočinek před účinností zákona ze dne 1922, čís. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně uvádějí v činnost ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 32 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, bude hrazeno z prostředků státních, pokud nepřevyšuje částky vyměřené na, základě služebních požitků příslušných podle zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., prvému stupni X. tř. hodnostní úředníků státních dle předpisů platných jinak pro staropensisty státní; je-li nižší, doplní se na částku takto vyměřenou. Dle týchž zásad budou těmto lékařům vedle toho přiznány i přídavky drahotní, jakož i výpomoci mimořádné a nouzové.

Státní správa je oprávněna přezkoumati důvody, pro které bylo přeložení na trvalý odpočinek provedeno, a shledá-li, že se stalo proti předpisům pro toto přeloženi závazným, naložiti s lékaři nesprávně na odpočinek přeloženými dle předpisů platných pro zaměstnance státní.

§ 2.

Také zaopatřovací požitky pozůstalých po lékařích obecních a obvodních, kteří zemřeli před účinností zákona ze dne 1922, čís. Sb. z. a n., i pozůstalých po lékařích uvedených v prvém paragrafu tohoto zákona, budou hrazeny z prostředků státních, ačli nepřesahují částek příslušejících pozůstalým po státních úřednících prvého stupně X. tř. hodnostní ve smyslu toho, co je obsaženo v ustanovení předchozím. Jsou-li nižší, doplní se na částku takto vyměřenou tvé smyslu téhož ustanovení; to platí i o přídavcích drahotních jakož i o výpomocech mimořádných a nouzových.

Státní správa je oprávněna přezkoumati i správnost nároků na tyto požitky zaopatřovací; není-li nárok odůvodněn předpisy pro jeho přiznání závaznými, jest s ním naložiti dle ustanovení platných pro pozůstalé po zaměstnancích státních.

§ 3.

Lékařům uvedeným v § 1, kteří byli přeloženi na odpočinek bez nároků na výslužné, jakož i pozůstalým po nich (§ 2), kterým nárok na požitky zaopatřovací nebyl přiznán, mohou býti, žijí-li v poměrech prokázaně stísněných, poskytnuty roční podpory.

§ 4.

Částky, o které nároky na výslužné a požitky zaopatřovací přiznané lékařům obecním a obvodním jakož i jejich pozůstalým před účinností tohoto zákona přesahují výslužné-a požitky zaopatřovací vyměřené jim podle předpisů předchozích, nejsou dotčeny. Závazek k jejich další výplatě jest posouditi dle dosavadního poměru právního; z prostředků státních nelze jich hraditi.

Mají-li osoby v § 1 a 2 uvedené ještě jiný nárok na odpočivné a požitky zaopatřovací z prostředků státních, započte se tento důchod do požitků náležejících podle tohoto zákona. Nikdo nesmí však býti opatřením tímto zkrácen na svých dosavadních požitcích pensijních.

§ 5.

Zákon tento počne účinkovati současně s účinností zákona ze dne 1922, čís. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně uvádějí v činnost ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní. Jakmile bude vydán zákon zvláštní, uvedený v odst. 2. §u 29 zákona ze dne

1922, č. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, přejde na zemské župní svazy povinnost platiti výslužné lékařů obecních a obvodních, daných na odpočinek, jakož i zaopatřovací pažitky pozůstalých po lékařích obvodních a obecních podle tohoto zákona.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 15. dubna 1920, jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, paragrafem 13 převádí do vlastnictví státního pensijní fond obecních a obvodních lékařů v Čechách, zřízený zákonem ze dne 17. dubna 1906, č. 34 z. z. a jiné fandy veřejné k stejnému účelu určené. Tím dán byl právní důvod osnově hořejšího zákona, jímž upraveny jsou odpočinkové a zaopatřovací platy lékařů obvodních a obecních, jich vdov a sirotků.

Poměry lékařů, již byli přeloženi na odpočinek s požitky vyměřenými dle předpisů starších, namnoze ze základu ročních 800 K, jakož i jich vdov a sirotků jsou tak tísnivé, že již z ohledu lidskosti je nutna rychlá úprava jejich pensijních a zaopatřovacích požitků. Dosud vyměřují se v Čechách zaopatřovací požitky lékaře obvodních a obecních dle předpisu zákona ze dne 17. dubna 1906, č. 34 z. z., kvotou 40% za prvních deset let služebních z minimálního platu lékařova (800 a 1400 K), jež vzrůstají o 2.4% tohoto platu za každý další rok služební. Pense vdovské obnášejí jednu polovici pense mužovy, sirotčí jednu čtvrtinu pense vdovské.

Na Moravě zemský zákon ze dne 27. prosince 1909, č. 98 z. z., upravuje pense lékařů obdobně se zákonem českým, vdovské pense stanoví kvotou 800-100 K ročně, platy sirotčí jednou pětinou pensí vdovských. Ve Slezsku není zákona, jenž by lékařům obvodním a obecním zabezpečoval vůbec jakéhokoliv zaopatření pensijního. Na Slovensku platí zákon uherský, dle něhož požívají vdovské pense manželky lékařů zemřelých následkem nakažlivé nemoci, získané při úředním výkonu. V Čechách jedná se o 74 lékařů, 200 vdov, 180 sirotků, na Moravě jedná se o 42 lékařů, 115 vdov, - sirotka. Poněvadž úprava zaopatřovacích požitků má se týkati pouze staropensistů v Čechách dle zemského zákona ze 17. dubna 1906, na Moravě dle zákona ze 27. prosince 1909, požitky požívajících, ve Slezsku staropensistů není a nezjištěný počet osob požívajících zaopatřovacích požitků na Slovensku a Podkarpatské Rusi není značný, nebude úprava vyžadovati nákladů zvlášť tíživých, a vykonán bude navrhovaným zákonem akt spravedlnosti k zasloužilým lékařům a jich pozůstalým. Neboť jest nesporno, že za nepatrnou odměnu vykonávali lékaři městští a obvodní službu velmi těžkou a nebezpečnou, v zájmu celé veřejností a že mnohý z nich, jako oběť svých povinností, ztratil zdraví vlastní. Strádání vdov po lékařích a jejich dětí je přímo srdcervoucí, má dnes na př. vdova po lékaři se 6 dětmi 133 Kč měsíční pense.

Zdravotní výbor schvaluje návrh vládní, který béře za základ vyměření zaopatřovacích požitků první stupeň X. hodu. tř. a vzal v úvahu předpisy zákona ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., dále zákonem ze dne 17. prosince 1919, č. 3 Sb. z. a n., a nařízením z roku 1920, jímž byly s jistým omezením zaopatřovací požitky stát. zaměstnanců zvýšeny o 80 % a příslušné zákony předchozí.

Požitky odpočivné vyměřují se dle délky doby služební, při čemž za deset let se čítá 40%, za každý další rok 2.4%. Výpočet vlády, zdravotním výborem uznaný, opírá se o běžnou náležitost zaopatřovacích platů povolených z českého fondu pensijního pro obecní a obvodní lékaře, ježto náležitost tato poskytuje pro tento výpočet spolehlivou oporu aspoň v jednom směru, dále pak o kalkulaci provedenou tak, aby poměrná výše dosavadních a budoucích požitků těchto percipientů zůstala v témže vzájemném poměru, jako dosavadní a budoucí pensijní základna.

Náležitost výslužného obecních a obvodních lékařů českých za rok 1920

činila okrouhle

60.000 Kč,

platů vdovských

140.000 Kč,

příspěvků na vychováni

30.000 Kč,

celkem okrouhle

230.000 Kč.


Při průměrné základně X. hodu. tř., jež činí 4638 Kč, nastane 3.3násobné zvýšení dosavadních požitků (1400 Kč). Dosavadní náklad na výslužné lékařů v Čechách stoupne tedy ročně asi

na

198.000 Kč.

náklad na platy vdovské na

460.000 Kč,

náklad na příspěvky vychovávací za

99.000 Kč,

činil by tedy roční náklad

757.000 Kč.


Přídavky drahotních pensistů nepřekročí druhého stupně sazeb skupiny I/A dle uvedeného zákona.

Příslušný výpočet lze provésti toliko pravděpodobným odhadem, zejména pokud jde o rodinné poměry percipientů, jež na výměru těchto přídavků mají sice podstatný vliv, jichž však nebylo možno zjistiti. Předpokládali se, že z pensionovaných lékařů jest 3/4 ženatých a 1/4 svobodných a vdovců dohromady a že připadá snad nejvýše na 1/4 celkového počtu po 1 nezaopatřeném dítku, činil by dle uvedené sazby roční náklad:

pro pensistu

1296 Kč,

pro manželku

600 Kč,

pro dítko

500 Kč.


Při 74 pensistech by drahotní přídavky činily v Čechách:

pro pensisty samotné

96.000 Kč,

pro jejich manželky

36.000 Kč,

pro nezaopatřené dítky pensistů

9.000 Kč,

úhrnem

141.000 Kč.


Drahotní přídavky k platům vdovským, vyměřeným dle základny 4638 Kč částkou 2319 Kč (při druhé výměře stupnice I/B uvedeného zákona), budou činiti 1704 Kč na vdovu i s dítkem, kteréžto sazbové stupnice lze použíti při stavu dvou set vdov 180 sirotků jako sazby nejvíce aproksimativní.

Náklad na druhotní přídavky vdov a sirotků bude tedy činiti okrouhle (17X200) ročně 340.000 Kč.

Mimořádné a nouzové výpomoci zůstanou nezměněny i po zákonu ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., a lze je takto vypočísti:

Výměra činí při výslužném 4638 Kč na jednoho pensistu 3.024 Kč, pro jednu vdovu 2736 Kč, pro sirotka 950 Kč resp. 1140 Kč pro sirotka úplného.

Při uvedeném počtu percipientů

a) pensistů, pro něž je třeba asi (74X3024 Kč)

240.000 Kč,

b) vdov s potřebou (200X2736 Kč)

540.000 Kč,

c) sirotků s potřebou (180X960 Kč)

170.000 Kč,

činí náklad na mimoř. a nouzové výpomoci pro Čechy

950.000 Kč.


Z provedeného výpočtu plyne tento výpočet:

základní odpočivné a zaopatřovací platy budou činiti asi

760.000 Kč,

drahotní přídavky pensistů

141.000 Kč,

drahotní přídavky k platům vdovským a příspěvkům na vychování

340.000 Kč,

mimořádné a nouzové výpomoci

950.000 Kč,


okrouhle 2,200.000 Kč, pro celé pak území státní 3,300.000 Kč ročně.

Tento celkový náklad je v Čechách devětkrát větší než náležitost vyplácená z pensij. fondu pro obec. a obvod. lékaře.

Za staropensisty pokládáni jsou lékaři, kteří vstoupili na odpočinek před platností zákona o úpravě služby zdravotně-policejní; jakož i pozůstalí po těchto lékařích.

Na podporu obvod. a obec. lékařů a, jich pozůstalých, na které se nevztahuje tento zákon, pamatováno jest § 3 tohoto zákona a zdravotní výbor doporučuje, aby dotace byla v rozpočtu českého zemského fondu zvýšena tak, že by pensisti požívali podpory aspoň 1500 Kč, vdovy 1000 Kč ročně. To způsobí asi pětinásobné zvýšení nákladu dosavadního, okrouhle 100.000 Kč ročně.

V Praze dne 22. června 1922.

Předseda:

Zpravodaj:

Emil Kasík, v. r.

Eliška Purkyňová, v. r.


II.

Sociálně--politický výbor ve schůzi konané dne 23. června 1922 usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh zákona (tisk 2363) se změnami, na nichž se usnesl výbor pro veřejné zdravotnictví.

V Praze dne 23. června 1922.

Předseda:

Zpravodaj:

A. Čuřík, v. r.

V. Johanis, v. r.


III.

Ústavně-právní výbor ve schůzi dnešní schválil vládní návrh č. 2363 se změnami usnesenými ve výboru pro veřejné zdravotnictví.

V Praze dne 24. června 1922.

Předseda:

Zpravodaj:

Dr. Hruban, v. r.

Dr. Mazanec, v. r.


IV.

Rozpočtový výbor ve své schůzi dnešního dne konané schválil osnovu zákona (tisk 2363) a změny, které výbor pro veřejné zdravotnictví provedl a navrhuje poslanecké sněmovně osnovu tuto ku přijetí.

V Praze dne 24. června 1922.

Předseda:

Zpravodaj:

B. Bradáč, v. r.

Emil Kasík, v. r.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP