Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
3752.
Zpráva
výboru sociálně politického, ústavněprávního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 3723)
o sborech stráže bezpečnosti.
I.
Vládní osnova znamená proti dosavadnímu stavu změnu v tom smyslu, že stanoví utvoření a předpoklady pro organisaci sborů cestou zákonitou, na rozdíl od dosud platných ustanovení, jež byla dekretována nejvyšším nařízením.
Tento právní stav musel býti přizpůsoben novým poměrům.
Po Stránce hmotné nepřináší členům sborů výhod. Dosavadní stravné mění se v přídavek strážní stejné výše, takže nelze mluviti ani a zatížení finančním ani o výhodách členů.
Pokud se vládní osnovou stanoví vydání nařízení ve smyslu navrhovaného zákona, lze předpokládati, že v ně budou zahrnuta i všechna nařízení, týkající se doplnění předpisů v tom smyslu, aby výsledky zákona z 25. ledna 1913, č. ř. z. 33 (služební pragmatika), byly v plném znění uplatněny též na členy sborů stráže bezpečnosti, jakož i vhodná úprava požitků, výkonem služby odůvodněných.
Sociálně-politickému výboru byla předložena přání, aby v prováděcích nařízeních k tomuto zákonu vzhledem k tak širokému poli, které jest jim v rámci tohoto zákona ponecháno, mohla se vysloviti subkomise výboru. Toto opatření doporučovalo by se alespoň potud, aby byla dána možnost takovéto informace, pokud se týká § 3 dohodou s resortním ministerstvem.
V Praze dne 24. června 1922.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
V. Johanis, v. r. |
Lud. Pechmanová, v. r. |
II.
Ústavně-právní výbor jednal o této osnově zákona ve své schůzi dne 24. června a usnesl se přijmouti vládní návrh beze změny z důvodů obsažených ve vládním návrhu.
V Praze dne 24. června 1922.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
Dr. Hruban, v. r. |
Dr. Hnídek, v. r. |
III.
Výbor rozpočtový projednal tuto vládní předlohu ve 'své schůzi dne 24. června 1922 se stanoviska rozpočtového a poněvadž předloha tato v zásadě ne bule znamenati zatížení státního rozpočtu, usnesl se na tom, připojiti se ke zprávám výborů sociálně-politického a ústavně-právního a doporučiti plenu sněmovny přijetí této předlohy beze změny.
V Praze dne 24. června 1922.
|
Předseda: |
Zpravodaj: |
|
Boh. Bradáč, v. r. |
Antonín Remeš, v. r. |
Zákon
ze dne.................................................1922
o sborech stráže bezpečnosti.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pro výkon bezpečnostní služby zřizují se u státních úřadů, jež určí se nařízením, civilní sbory stráže bezpečnosti, a to a) uniformované a b) neuniformované.
O sborech obojího druhu platí ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných 'na jeho základě.
Sbory uniformované stráže bezpečnosti jsou ozbrojeny a po vzoru vojenském zřízeny. Sbory neuniformované stráže bezpečnosti nejsou zřízeny po vzoru vojenském a jejich členové mohou býti dle potřeby ozbrojeni. Sbor stráže bezpečnosti působí u úřadu, u něhož byl zřízen; avšak části sboru nebo jednotliví členové mohou býti k výkonu služby přikázáni jinému úřadu. Způsob, jakým se to děje, upravuje se nařízením.
§ 2.
Zásady pro působnost sborů stráže bezpečnosti, úřední název každého z obou druhů těchto sborů, zařadění jejich členů do skupin spolu s určením titulů, jakož i předpisy o služebním poměru, pokud předpisy ty nejsou obsaženy v zákoně ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, a služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební pragmatice), upraví se nařízením.
Rozdělení sborův a řád služební určují vnitřní předpisy.
§ 3.
Členům sborů stráže bezpečnosti náleží kromě požitků, stanovených obecnými předpisy pro zaměstnance dotčené skupiny (kategorie), také přídavek strážní, jehož roční výše se určí nařízením. Tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.
Nařízením se určuje, pokud a v jaké výši přísluší členům sborů stráže bezpečnosti některých hodnostních stupňů přídavek hodnostní. Také tento přídavek je započitatelný do pensijní základny.
Další požitky, odůvodněné výkonem služby, stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí. Požitky takto stanovené nejsou započitatelny do pensijní základny.
§ 4.
Členové sborů stráže bezpečnosti mají, konajíce službu, zákonem ustanovená práva stráže civilní a vojenské, požívají právní ochrany těchto stráží a smějí užíti zbraně, šetříce předepsané opatrnosti, jen v těchto případech:
1. v případě nutné obrany, aby odvrátili násilný útok, jenž na ně byl učiněn, nebo jímž se život jiné osoby ohrožuje;
2. nelze-li jinak překonati odpor, směřující k zmaření jejich služebního výkonu;
3. aby zamezili útěk nebezpečného zločince, jehož nemohou jiným způsobem zadržeti.
§ 5.
Ve všech případech, ve kterých jest dle tohoto zákona některá úprava vyhrazena nařízení nebo vnitřnímu předpisu, platí až do účinnosti tohoto dosavadní předpisy.
§ 6.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
5. zasedání. |
K číslu tisku 3752.
Zpráva
menšiny sociálně-politického výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 3723)
o sborech stráže bezpečnosti.
ťNařízení, o nichž jsou zmínky v 3 tohoto zákona, buďtež před jich vydáním předložena k projednání a schválení subkomisi výboru sociálně-politického k tomu účelu zvolené.Ť
V Praze dne 24. června 1922.
Blažek, Lad. Kučera, Toužil, Brodecký, Taub, Pohl, dr. Haas.